[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ne, do vašeho soukromí nám nic není, takže zkusím teoretizovat sama, ano? Někdo takhle ve večerních hodinách řeší resty v domácnosti, pere, věší prádlo, žehlí… Já třeba ráda peču, během léta zavařuju marmelády, vyrábím domácí šťávy, na podzim nakládám domácí sušená rajčata nebo mixuju dýňová pyré. Někdy mám chuť si číst, ale přiznávám, že po dni stráveném psaním zrovna tahle touha příliš nepřichází. Jindy prostě zapluju do horké sprchy, dám si pleťovou masku… Můj muž zase třeba odbavuje administrativní veletoče kolem domu, hypotéky či složenky za elektřinu. Někdy odchází do dílny a jindy jen tak skončí na dvě hodiny ve vaně (tenhle zvyk moc nechápu, jsem „sprchofilka“!).
Taky sedáváme u telky, pouštíme si film, který společně vybereme… Nic, co byste neznali i u vás doma, že? Ale už když si to čtete, je to vlastně neskutečná rutina, která po pár letech prostě ztrácí kouzlo. A u párů, které jsou spolu krátce, zase vyvolává „husí kůži“ a pocit, že se vedle sebe ještě nechtějí cítit jako manželé po třiceti letech. No, a co s tím kromě sexu uděláte? A co uděláte, když už i ten sex začne zavánět rutinou?
Právě v ten moment začínáme utíkat k myšlenkám na nevěru, ale také do světa sociálních sítí, počítačových her, a i když pak pořád sedáváme v jedné místnosti, už tam jakoby nejsme spolu, ale jen vedle sebe. „Kvalitu vztahu snadno poznáte právě podle toho, kolik času trávíte s televizí nebo u sociálních médií. Lidé, kteří například nadměrně používají telefon, vysílají jasný signál, že ten daný vztah je špatně, protože vzájemná psychická přítomnost je zásadní. Chybí-li, dochází k takzvanému odpojení se, a když jste vzájemně odpojení, nemůžete svůj vztah kultivovat, posouvat, což je zásadní problém. Je to stejné, jako byste měli vztah na dálku. A o těch všichni víme, že nemají moc šancí na přežití. Vzniká tlak, napětí a takové vztahy se dostávají do problémů,“ konstatuje k tomu vztahová koučka Martina Fau (vztahovykod.cz) s tím, že zkrátka potřebujeme cítit vědomou přítomnost toho druhého a také s ním vědomě být. „Vztah je totiž tam, kde je pozornost, a kde není pozornost automaticky, je třeba ji podněcovat. Domlouvat se na společných aktivitách, společně plánovat, co se bude dít ve volném čase, protože už samotné plánování pomáhá vztah spoluvytvářet. Je tam zájem, je tam vložená energie, je tam chtění,“ doplňuje odbornice s tím, že nestačí, aby takové plánování hodil jeden na druhého. „Tak to teda naplánuj!“ totiž také nefunguje, tam se zapojuje jen jeden z vás a ten, kterému se plánovat nechce, se pak maximálně v naplánované aktivitě „sveze“. A zase chybí ta spolutvorba…
Jenže co spolu pořád podnikat, že? Stejně je to teď, v době covidové, se všemi těmi společensky obvyklými partnerskými aktivitami všelijaké, to víme všichni. Pěstujte si partnerské maličkosti. Když můj muž leží dvě hodiny ve vaně, přinesu mu drink a povídáme si. Když já mixuju dýňová pyré, on mi dýně oloupe a nakrájí a zase máme prostor spolu klábosit. A pokud nás čeká večer, kdy má každý na práci něco svého, alespoň u večeře mluvíme o celém končícím dni. Milujeme deskové hry a poker, takže i je čas od času zařadíme. A mám-li pocit, že nějak „přituhuje“, tedy jsme každý večer oba tak nějak moc ve svém světě, nahustím ty společné aktivity trochu víc – i když to znamená, že vytřídíme oblečení v partnerově skříni (tolik legrace, jako když si zkoušel oblečení ze střední, které si nostalgicky nechával přes dvacet let, jsem dlouho nezažila!). Chce to prostě sdílení. Zábavu spojenou se společnými povinnostmi a dostatkem komunikace. „Protože pokud má vztah fungovat dobře, potřebuje společný směr, společnou rychlost i prožívání společných momentů,“ dodává ještě vztahová koučka Martina Fau.