[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jak se mění energetická potřeba ženy v jednotlivých trimestrech těhotenství? „Těhotné ženy nepotřebují „jíst za dva“, jak se často mylně traduje. Energetická potřeba se ve třetím trimestru zvyšuje jen o 300 kcal, což odpovídá například celozrnnému rohlíku se sýrem a zeleninou,“ uvádí nutriční terapeutka Nikola Homzová. Důležité je však dbát na kvalitu potravin a dostatek klíčových živin. „Hlavní zásadou výživy v těhotenství je konzumace pestré stravy ze všech skupin potravin v přiměřeném množství,“ doplňuje odbornice.
Bílkoviny: 1,3 g/kg tělesné hmotnosti (maso, vejce, mléčné výrobky, luštěniny)
Vápník: 1200 mg denně (mléčné výrobky, listová zelenina, ořechy)
Železo: 80 mg denně (červené maso, játra, luštěniny)
Kyselina listová: 800 μg denně (listová zelenina, celozrnné produkty, vejce)
Jód: 260 μg denně (mořské ryby, jodidovaná sůl)
Během těhotenství je důležité dodržovat správný poměr makroživin a dbát na dostatečný přísun vitaminů a minerálů. Zvýšený příjem hořčíku (450 mg denně) pomáhá předcházet křečím a podporuje správný vývoj svalů. Dále je zásadní dostatek vitaminu B6 (20 mg denně), který se podílí na tvorbě červených krvinek a zmírňuje těhotenské nevolnosti.
„Naopak je třeba se vyhýbat nadměrné konzumaci vitaminu A, který se ve vysokých dávkách může stát toxickým pro plod. Doporučená denní dávka vitaminu A je 2400–3000 μg, což odpovídá malému množství jater či játrové paštiky,“ uvádí Mgr. Homzová.
Těhotná žena musí jíst za dva – ne, energetická potřeba se mírně zvyšuje pouze ve třetím trimestru.
Plísňové sýry jsou vždy nebezpečné – pokud jsou z pasterizovaného mléka, riziko je minimální.
Káva je zakázaná – mírná konzumace (1–2 šálky denně) je bezpečná.
Konzumace jater je zakázaná – příležitostná konzumace malého množství jater je povolena a je významným zdrojem železa.
Bylinky jsou v těhotenství zakázané – běžná konzumace bylinek v čaji nebo koření nepředstavuje problém.
Superpotraviny mají v těhotenství zázračné účinky – není vědecky podloženo, že mají tzv. superpotraviny (např. spirulina, chlorella, mladý ječmen, acai) speciální přínosy pro těhotné ženy.
Každé dítě stojí matku jeden zub – při dostatečném příjmu vápníku není důvod k obavám.
Po porodu se tělo ženy zotavuje a potřebuje dostatek energie i živin k regeneraci a tvorbě mateřského mléka. Kojící ženy by měly navýšit denní energetický příjem o 350–500 kcal a zvýšit příjem tekutin až na 3 litry denně.
Nutriční terapeutka Porodnice Mělník Mgr. Nikola Homzová k tomu dodává: „Během kojení je důležité, aby matka konzumovala dostatek tekutin, zejména vody a neslazených čajů. Nedostatek tekutin může negativně ovlivnit množství produkovaného mléka a celkovou hydrataci matky.“
Hlavní zásadou výživy po porodu je opět konzumace pestré stravy ze všech skupin potravin v přiměřeném množství. Kojící maminky by měly jíst pravidelně a rozdělit si stravu do menších porcí v průběhu dne, ideálně do 5–6 menších porcí. Důležité je vyhýbat se alkoholu a dráždivým pokrmům a přijímat dostatek kvalitních sacharidů – například celozrnných obilovin. Zásadní je také příjem mléčných výrobků jako zdroje vápníku.
Železo: červené maso, játra, listová zelenina
Bílkoviny: vejce, libové maso, mléčné výrobky, luštěniny
Vápník: jogurty, sýry, tvaroh
Komplexní sacharidy: celozrnné pečivo, brambory, luštěniny
Po porodu dochází v těle ženy k hormonálním změnám, které mohou ovlivnit psychickou pohodu, náladu i fyzickou regeneraci. Konzumace potravin bohatých na omega-3 mastné kyseliny (losos, vlašské ořechy, lněná semínka) pomáhá stabilizovat hladinu hormonů a podporuje mozkovou činnost. Rovněž je doporučeno zvýšit příjem zinku (20 mg denně), který pomáhá posilovat imunitní systém a přispívá k hojení ran po porodu.
Ženy po císařském řezu mají specifické výživové potřeby, protože jejich tělo se zotavuje z operačního zákroku. První dny po operaci se doporučuje konzumace lehké a snadno stravitelné stravy s vysokým obsahem bílkovin a železa. Postupně se přechází na běžnou stravu s důrazem na:
„Po císařském řezu je klíčové dbát na dostatečný přísun železa a kvalitních bílkovin, aby se tělo matky co nejrychleji zotavilo. Zároveň je nutné dbát na vyváženou stravu, která nezatěžuje trávicí systém,“ vysvětluje Mgr. Homzová.
Obezita je dědičná – dědí se stravovací návyky a genetická predispozice, ale konečný vliv má životní styl.
Kojící matka nesmí jíst luštěniny a zeleninu způsobující nadýmání – každé dítě reaguje jinak, proto je vhodné sledovat individuální reakce miminka.
Mateřská strava výrazně ovlivňuje množství a kvalitu mléka – hlavním faktorem úspěšného kojení není strava, ale správná technika kojení a časté přikládání dítěte.
Každá kojící žena musí pít mléko – důležitý je přísun vápníku, který lze získat i z jiných potravin.
Dlouhodobé kojení způsobuje vyčerpání matčiných „zásob“ – při vyvážené stravě se živiny doplňují průběžně a kojení není na úkor matky.
„Každá žena je jedinečná, a proto by měla přizpůsobit svou stravu svým individuálním potřebám a naslouchat svému tělu. Pokud si není jistá, vždy je vhodné konzultovat výživu s odborníkem,“ shrnuje Mgr. Nikola Homzová.