Maminka.czDěti a mateřství

Co nevíte o dětských nočních děsech a můrách

Martina Machová 12.  9.  2013
Co nevíte o dětských nočních děsech a můrách
Je chvíli po půlnoci; místo aby spal, tak sedí v postýlce, oči, ze kterých se slzy řinou proudem, má doširoka rozevřené, drobné roztřesené ručky vám šermují před obličejem…

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

I maličký človíček může mít velké sny – velké a strašlivé sny, které mohou nahnat hrůzu a způsobit velmi plastickou husí kůži i nejednomu dospělému. Stačí přistihnout malého caparta, jak v nočním šeru třeští oči kamsi do prázdna, srdceryvně pláče a křičí: „Ne, ne, ne!“. V takové chvíli jej obvykle popadnete do náručí, konejšíte a kradmo mu koukáte přes rameno do onoho strašidelného zákoutí.

Sny sníme během REM

Sny se nám dospělým, a samozřejmě i dětem, zdají ve spánkové fázi zvané REM. Děti chvíli po usnutí upadají do zhruba 2 hodinového hlubokého spánku, poté začne být spaní méně klidné a „REMově“ naladěný mrňousek začíná snít. Jednotlivé spánkové fáze se za noc hned několikrát vystřídají. Ale k čemu je vlastně takové snění dobré?

Sen údajně pomáhá chránit a udržovat spánek, pravděpodobně také „neutralizuje“ působení negativních zážitků nasbíraných přes den. Poslání snů je však stále tak trochu obestřeno tajemstvím, jejich důležitost však potvrzuje mnoho výzkumů, kdy byli lidé během snění např. opakovaně buzeni, tito jedinci pak byli v bdělém stavu ve zvýšené míře podráždění, velmi úzkostliví a měli problém s koncentrací.

Není můra jako můra!

Zajímavé je, že nepříjemnými nočními příhodami prý trpí spíše chlapci, kteří vzhledem k větší fyzické aktivitě rychleji usínají a své „frustrace“ si nestačí před usnutím vyřešit. Dle odborníků je však třeba odlišovat noční můru a noční děs. Noční můra spáče (obvykleji dospělého) potrápí výhradně ve fázi REM. Můra je zlý sen, který vám dítko po probuzení, pokud je toho schopné, bude vyprávět. Noční děs, který k vám „přinese“ fáze spánku zvaná non-REM, je spíše než snem pocitem – pocitem obrovského strachu a tísně, okamžikem tak ohavným, že dítě napůl vzbudí.

Epizoda bývá provázena zmateností, panikou, křikem, pláčem a třeba i zvýšenou potivostí a děsuplně vypadajícím lapáním po dechu. Děsem mučený jedinec (obvykleji dítko než dospělý) těžko procitá k plné bdělosti. Noční děsy děti navštěvují v první třetině spánku a děti se na ně většinou nepamatují!

Proboha proč?!

Noční děsy často bývají odrazem nějakého traumatu nebo stresu. Příčnou však může být i horečka, dlouhodobý spánkový deficit, dlouho trvající zácpa či jiné problémy s vyprazdňováním. Někdy se však vzhledem k omezeným komunikačním schopnostem malého dítěte příčiny nedopátráme.

A jak se jich zbavíme? Samozřejmě odstraněním příčiny. Ale co dělat v případě, že ji neznáme, nebo ji prostě rychle odstranit nelze? Potom nezbývá než být během celé epizody na blízku, dítě se nám sice pravděpodobně nepodaří zcela probudit, avšak po několika minutách se samo uklidní a děs jej nijak nepoznamená. Hlavním úkolem rodičů je zachovat klid, k dítku je dobré klidně mluvit, nebo mu broukat, a pokud to nebude odmítat, můžeme ho hladit, jemně přivinout, dokud děs nepřejde.

Určitou prevencí děsů je nemněný uspávací rituál, dostatek pohybu během dne a raději lehká večeře. Důležité je dítko nepřesycovat přemírou různých zážitků, byť bohulibých. Vhodné je činnosti před spaním plánovat tak, aby vše směrovalo k postupnému uklidnění. V určitých případech je na místě i vynechání sledování televize.

Noční děsy patří vzhledem k bezmoci zúčastěných k nepříjemným rodičovským zážitkům, naštěstí však k zážitkům, které v dítku nic negativního nezanechají.

Témata: Děti, Určitý případ, Zlý sen, Mura, Komunikační schopnost, Dětský, Noční děs, Spánkový deficit, Lehká večeře, Děs, Můra, Noc