[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Vaše miminko je bezpečně chráněno plodovou vodou i vakem, aby se mohlo zdravě vyvíjet. Přesto může být vystaveno negativním vlivům zvenčí, které procházejí pupeční šňůrou i jeho krví. Jak jim můžete předejít, abyste zachovala zdravý vývoj plodu?
Když nosíte pod srdcem nový život, logicky se soustředíte především na to, aby bylo miminko v pořádku: Mělo všechny orgány i končetiny, dobře rostlo i se hýbalo. Jenže existují zdravotní rizika, která ultrazvuk nikdy neodhalí. Řeč je o prenatálním programování. Jinými slovy to, co se odehrává ve vašem těle i mimo něj, se může navždy zapsat do organismu vašeho potomka. A tyto stopy se projeví třeba až v pozdějším věku.
Existují rizika, která ultrazvuk neodhalí...
Možná jste ještě nikdy neuvažovala tak v dalekém časovém horizontu, než je termín porodu nebo šestinedělí, ale skrze vás, váš životní styl i stav do těla miminka zapisujete, jak budou jeho zdraví a kondice vypadat třeba za deset či třicet let. Dokonce podle poslední studie, zabývající se korelací prenatální diagnostiky a zdravím v dospělosti vyšlo najevo, že základy civilizačních onemocnění, např. rakovina, cukrovka, deprese či srdeční záchvat, jsou už předem dány právě během života v děloze. Zní to strašidelně, že?
Zvyšující se počet matek s nadváhou v radostném očekávání je alarmující. Přitom právě hmotnost matky před těhotenstvím a během něj má zásadní vliv na zdraví dítěte. U dětí takových žen, které trpí nadváhou či obezitou, se pak v pozdějším věku zvyšuje pravděpodobnost stejného osudu – boj s nadváhou. Potvrdil to i výzkum britských vědců z univerzity v Southamptonu, který zároveň zdůraznil souvislost mezi vysokou porodní váhou a poměrem tuků v dospělosti. Navíc u matek s vyšší hmotností se nabalují i další zdravotní problémy, které nemusejí sice průběh těhotenství zkomplikovat, ale definitivně se zakódují do těl potomků.
Oproti štíhlým matkám se u těchto žen mnohem častěji vyskytují vysoký tlak či cukrovka. A ta, společně s tou těhotenskou, může způsobit nadměrnou aktivitu slinivky ještě nenarozeného dítěte. Vlastně se s trochou nadsázky dá říct, že dítě v děloze prožívá svůj prenatální jojo efekt: Zhoršená produkce inzulinu u plodu způsobuje vysokou hladinu cukru v krvi, proto jeho organismus zavelí zvýšit produkci inzulinu, a nepřímo se tak stimuluje růst tukové tkáně. Proto je v takovém případě pro zachování zdraví vašeho dítěte důležité hlídat při každé návštěvě gynekologa hladinu cukru v krvi i vlastní hmotnost.
Jeden z nejvýznamnějších vlivů na budoucnost nenarozeného dítěte je životní styl matky před otěhotněním. Pokud je tělo budoucí matky vystavováno široké škále toxinů, tyto události pak zanechávají své stopy na těle i duši dítěte. A podle studie z německého institutu pro výzkum výživy v Postupimi významně také ovlivňuje zdraví dítěte strava matky v těhotenství. Ve svém experimentu se soustředili především na potraviny s vysokým obsahem tuku, které podávali jedné skupině experimentálních myší, a druhé skupině naopak nabízeli lahůdky s nízkým obsahem tuku. Potomci těch myší, které si dopřávaly tučnější suroviny, nebyli ani z poloviny tak výkonní jako jejich experimentální vrstevníci. Slabá výkonnost podle vědců souvisí s poruchami metabolismu a vstřebávání cukru. A stejných výsledků se bohužel dosahuje i u lidských potomků.
Už dnes vědci vědí, že i nenarozené děti mají duši. Ukládají si do ní i takové informace, že se například matka během těhotenství necítí dobře, je pod vysokým stresem nebo trpí psychickými problémy. „To, jak se daří matce, hraje důležitou roli v pozdější regulaci stresu dítěte,“ tvrdí neonatologická psycholožka Margarete Bolten z Dětské a dorostové psychiatrické kliniky na Univerzitě v Basileji.
Jinými slovy vyšlo z jejího výzkumu najevo, že dítě, jehož matka v těhotenství prožívala chmurné či depresivní období nebo se nacházela pod vysokým tlakem, pak více po porodu plakalo, kňouralo a obecně bylo více neklidné. Dokonce jiné studie její slova potvrzují a přidávají i špatný a přerušovaný spánek novorozenců oproti těm, jejichž matka se během gravidity s takovými stavy nepotýkala. Vědci totiž vysledovali u dětí psychicky neklidných matek obecně vysokou hladinu stresových hormonů, což může vést k dalším efektům: celoživotně vysoké koncentraci stresových hormonů v krvi potomka a vyššímu riziku psychické poruchy, jako je například deprese.
Co skutečně cítí miminko v děloze?
Mohlo by se zdát, že to, co nezvládnete před těhotenstvím nebo během něj, se už nezvládne nikdy napravit. Ale nebojte, ve spoustě případů tomu tak není. Studie prenatálního výzkumu udávají i světlou stránku věci: Následky zkušeností, nedostatečné výživy, vývoje a situací, které dítě prožije ještě jako plod ve vašem břiše, mohou být zmírněny i v pozdějším věku. Například tím, že matka jemně a včas bude reagovat na potřeby dítěte a v průběhu vývoje se naučí efektivněji ovládat své pocity. I když se v děloze rozhoduje o mnohém, otisk po narození je přinejmenším stejně tak napravitelný jako během těhotenství. A to je potěšující zpráva, ne?
Vysoká i nízká váha před těhotenstvím může jeho průběh zkomplikovat nebo negativně ovlivnit vývoj dítěte. Dokonce se může stát, že matka s nadváhou porodí dítě s nízkou porodní váhou. Možnou teorií je špatné zásobení kvůli tukovým blokům přes placentu. Plod tak v budoucnu bude podroben vysokému riziku obezity a kardiovaskulárních onemocnění. Dokonce jedna britská studie říká, že děti s porodní váhou nižší než 2500 g v pozdějším věku trpí mnohem častěji vysokým krevním tlakem. Podle Institutu medicíny v Nepálu (IOM) by matky s mírnou podvýživou měly během těhotenství přibrat maximálně 18 kilo, ženy s normální váhou zvýšit svou hmotnost v těhotenství zhruba o 11,5 až 16 kilo. A ty, které bojují s lehkou nadváhou, pouze 7 až 11,5 kila. U matek trpících silnou nadváhou by nemělo dojít k vyššímu přírůstku než 9 kilo.