Co to na mě zase padlo? Poznáte rozdíl mezi chřipkou a nachlazením?

Když vyrazíte do lékárny, dostanete řadu otázek, které směřují k témuž: rozlišit, co vás v sychravém počasí plném virů vlastně aktuálně trápí. Stačí si na ně odpovědět. Máte rýmu? Smrkáte zelený hlen? Máte kašel?

Teplotu? Bolí vás klouby? V krku? Většina z vás chřipku nejspíš ještě neprodělala. Ta přichází v epidemiích a pak se řítí jako lavina. S největší pravděpodobností jste nachlazení.

Kolik najdete rozdílů?

Chřipka i nachlazení jsou nemoci virové, jež se přenášejí kapénkovou infekcí. Mají převážně sezonní výskyt, jsou vysoce nakažlivé a léčba je v obou případech pouze symptomatická.
To znamená, že se léčí konkrétní potíže, nikoli samotná příčina choroby. „Rozlišit obě onemocnění můžeme na základě příznaků. Virologické vyšetření, které odhalí přesného původce, je totiž složité a nákladné, proto se provádí jen vzácně. I lékaři v ordinacích se při stanovení diagnózy orientují na základě epidemiologické situace,“ vysvětluje lékárnice Hana Pužejová ze sítě lékáren Alphega.

Jak se tedy vyznat v symptomech a odlišit nachlazení od chřipky?

Typické příznaky: Nachlazení

• pozvolný začátek
• teplota, většinou do 38 °C
• rýma, zpočátku bývá řídká s vodnatým a čirým, později hustým hlenem
• kašel bývá častěji vlhký, pacient odkašlává ó potíže při symptomatické léčbě odeznívají většinou do týdne
• rekonvalescence bývá rychlá
• komplikace nejsou časté, nachlazení pacienta většinou neohrožuje na životě

Typické příznaky: Chřipka

• náhlý začátek potíží z plného zdraví
• teplota je vysoká, až ke 40 °C
• rýma typická není, ale sliznice může být zduřelá, objevuje se pocit plného nosu
• častý je kašel, spíše suchý, dráždivý, velmi úporný
• celkově bývá pacient schvácený, silně jej bolí hlava a klouby
• potíže i přes užívání léků přetrvávají až tři týdny
• rekonvalescence bývá pomalá – chřipka může mít vážné komplikace, oslabené jedince ohrožuje na životě a úmrtí způsobená chřipkou nejsou nijak vzácná

Co dělat, když nemoc udeří

Domácí lékárnička by měla s předstihem obsahovat nějaký preparát na teplotu, rýmu či kašel. Těchto léků existuje řada a často obsahují více účinných látek, které mohou zmírňovat několik příznaků najednou. V lékárně vám poradí, jaký přípravek si s ohledem na váš věk, chronická onemocnění, užívané léky, a především vaše současné potíže vybrat. K léčbě samozřejmě patří i dostatečný přísun tekutin a klid na lůžku. Nic neurychlíte, raději si na několik dní lehněte do postele. Snaha onemocnění „přecházet“ je častým nešvarem, který nic neřeší. Kromě toho, že zatěžujete vlastní organismus (neprospíváte například srdci), škodíte vlastní infekčností i svému okolí.

Prevence: Posilování imunity

Imunitu lze podpořit celkově. Velký význam má životospráva, prospívá sport a otužování. Stres naopak imunitu oslabuje. Lékárny nabízejí řadu doplňků stravy. Účinný je například extrakt z echinacey, některé přípravky se zinkem, látky obsažené v hlívě ústřičné nebo takzvané nukleotidy. Z potravin má příznivý vliv na posílení imunity zázvor. Důležitý je také vitamin C, ten ale příznaky již probíhající infekce spíše zmírňuje a urychluje uzdravení.

„Proti chřipce existuje daleko účinnější, cílená prevence, a sice očkování. Když jej však lékaři nebo lékárníci v podzimním období doporučují, často slyší, že pacient na chřipku netrpí, že jednou očkování zkusil, ale pak mu bylo hrozně… Očkování odmítají i jedinci zařazení do ohrožených skupin (diabetici, osoby s chronickým onemocněním plic a průdušek, onemocněním srdce a cév, senioři nad 65 let), kteří dostávají vakcínu bezplatně.

Výsledkem je, že populace v České republice patří v rámci Evropské unie k nejméně proočkované,“ dodává Hana Pužejová. A jaký je princip očkování? Virus chřipky je záludnější než jiné viry. Má totiž mnoho podtypů, a navíc přibližně jednou za deset let projde velkou změnou a předešlé druhy vakcín na něj nefungují. Světová zdravotnická organizace tak každoročně na základě sběru a hodnocení celosvětových dat doporučuje, jaké tři podtypy viru by měly být obsaženy ve vakcíně pro danou sezonu.

V očkovacích látkách se nevyskytují celé živé viry, pouze jejich části, které vyvolají potřebnou imunitní odpověď a zároveň způsobují minimální nežádoucí účinky. Očkovat je potřeba s předstihem, nejlépe od poloviny září do konce listopadu. Během epidemie už je pozdě, chřipka se totiž šíří rychle a účinná hladina protilátek se vytvoří přibližně až za 7–10 dnů po očkování.

Článek vyšel v časopisu Maminka 1/2014