Maminka.czČasopis Moje psychologie

Co trápí sólo mámy?

, Časopis Moje psychologie
2. 11. 2009
Co trápí sólo mámy?
V České republice žije každé čtvrté dítě jen s jedním rodičem - a zpravidla je to matka. Samoživitelky mají výrazně nižší životní úroveň, ale zdaleka to není to jediné, co je trápí. Když jim nahlédnete do duše, zjistíte, že to nejsou jen peníze, co jim chybí...

Halka vychovává sama dva malé temperamentní kluky. Přestože má za sebou náročnou životní etapu, své poslání sólo mámy nese statečně. Je to ona, kdo se v občanském sdružení Aperio - Společnost pro zdravé rodičovství začal zabývat skupinou sólo rodičů a pod hlavičkou firmy L’Oréal rozjel dobročinný vzdělávací projekt SAMY MÁMY. Termín sólo rodič (matka nebo otec), který vymyslela, zahrnuje rodiče, kteří vychovávají své dítě bez partnera, ať už z důvodu rozvodu, ovdovění, rozchodu nebo vlastní svobodné volby. „V České republice dosud existovaly pouze pojmy osamělá matka nebo samoživitelka, které vzbuzovaly pocit, že matku někdo opustil a že je třeba ji litovat. Otec není v této kategorii zahrnut vůbec. Bylo potřeba to změnit,“ vysvětluje.

Sólo mámou není z vlastního rozhodnutí, ale z rozhodnutí otce svých dětí. „Když od nás partner odešel, navštěvovala jsem psycholožku a snažila jsem se s tím nějak vyrovnat. Zároveň jsem zjistila, jak moc postrádám zkušenost někoho s podobným problémem. Pohybuji se mezi samými fungujícími rodinami, kde si občas připadám jako Marťan. A myslím, že moje děti se leckdy cítí podobně,“ vypráví. I když její partnerství nebylo ideální, stále je přesvědčena, že dětem je nejlépe s oběma rodiči a pokud by její muž nechtěl odejít, vztah by neukončila. Podle psycholožky Veroniky Kopecké je taková situace poměrně běžná. Ve své praxi se setkává spíš s případy, kdy se ženy nerozhodly stát se sólo matkami dobrovolně, ale na základě vnějšího tlaku.

„U mnoha žen je jejich současná pozice výsledkem působení vnějších okolností: odchodu partnera, smrti partnera, odmítání těhotenství ženy ze strany muže. Z mé zkušenosti ženy většinou setrvávají i v partnerství, ve kterém nejsou úplně spokojeny. Trápí je obavy ze samoty a z toho, že nezvládnou život bez muže, přestože často jejich partner v této roli zcela selhává. Ale roli hrají i praktické důvody, například bydlení nebo finance,“ říká odbornice. To však nebyl Halčin případ.

JSOU PENÍZE PROBLÉM?

Halka nejdřív pečovala o své dvě děti sama, jejich otec si je brával pouze na víkendy jednou za čtrnáct dní. Postupně děti vídaly tátu čím dál častěji a v současnosti rodiče praktikují střídavou péči. Jejich děti mají dva domovy, dvě postýlky, dvoje hračky... Osm dní jsou u mámy, šest dní u táty. Přestože český právní řád ji umožňuje, spousta lidí ji pořád vnímá jako něco výstředního. „Setkala jsem se s velmi rozdílnými názory na své rozhodnutí o střídavé péči, přičemž mnoho z nich bylo odmítavých. Kromě jedné známé, která mi tento model doporučila, však nikdo z těch lidí nehovořil z vlastní zkušenosti,“ líčí Halka.

I když střídavá péče je podle mnoha odborníků nejlepším řešením situace po rozchodu rodičů, podle Halky má svá úskalí. Jednak se děti neustále stěhují tam a zpátky, takže když jsou u táty, stýská se jim po mámě a obráceně, a stýská se pochopitelně i jejich rodičům. Když Halka zůstala sama, byly jednomu synovi dva a druhému čtyři roky. V té době byla na rodičovské dovolené a přivydělávala si prací z domova. „Vzhledem k tomu, že jsem musela začít splácet půjčku na byt, ve kterém jsme bydleli, najednou jsem stála před nutností začít pracovat. Tenkrát mě nejvíc trápila naprostá neexistence cenově přijatelných služeb péče o dítě do tří let,“ vypráví.

Mnoho sólo matek řeší problém, že nemají kam dát dítě, aby mohly pracovat. A jak vydělat na nájem, složenky, jídlo, oděvy, obuv, drogerii, dopravu, zábavu a kulturu, když pomoc od státu je minimální? Kdykoli si přečtete příběh sólo mámy, nedostatek peněz obvykle zmiňuje jako největší problém. Opravdu by peníze, případně možnost nastoupit do zaměstnání a vydělat každý měsíc slušný obnos, vyřešily všechno? „Peníze nejsou důležité, pokud se vám jich dostává. V opačném případě jejich důležitost stoupá. Nemyslím si, že nedostatek financí je pouhá výmluva,“ říká psycholožka Veronika Kopecká. „Vždyť od ekonomického zajištění se odvíjí i psychická pohoda.“ A jak může být v pohodě máma dvou dětí, která má na účtu posledních pět set korun, ledničku prázdnou a dluhy?

ŠOKUJÍCÍ STEREOTYPY

Když se pětatřicetiletá Naďa rozhodla žít sama se svými dětmi, věděla, že to nebude jednoduché, a to nejenom kvůli tíživé finanční situaci, ve které se samoživitelé ocitají. „Stres spojený s touto životní situací je na začátku obrovský - řešíte nejenom nedostatek peněz, ale i osamělost a pocity vlastního selhání a samozřejmě vnímáte i reakce okolí.“

Nebylo pro ni jednoduché vyrovnat se s náhlou změnou sociálního statusu. „Najednou jsem pobírala sociální dávky, byť na přechodnou dobu, než se vzpamatuji z nejhoršího, a když jsem se přestěhovala z Prahy do rodného maloměsta, přišli mě zkontrolovat úředníci z městského úřadu, jestli dávky nezneužívám. Byl to velmi potupný pocit,“ říká. I když je v pozici sólo mámy už pět let, překvapují ji stereotypy, s jakými ostatní pohlížejí na mámy-samoživitelky - a tedy i na ni. Třeba když jí naznačují, že si svou situaci může vyřešit sama nebo když se jí s neskrývanou účastí ptají, kde je tatínek dětí. Když s otcem osmileté Báry a sedmiletého Jakuba zakládala rodinu, netušila, že jejich soužití tak brzy skončí.

„Náš vztah nakonec ztroskotal kvůli jeho pozitivnímu postoji k alkoholu, opakovaným nevěrám a především kvůli jeho neochotě změnit svůj,antirodinný‘ životní styl. Navíc jsem z jeho strany zažívala dlouhodobé psychické násilí, jehož intenzita se zvyšovala, a ve chvílích naprosté finanční závislosti na partnerovi se pro mě stávala situace takřka neřešitelnou,“ vypráví. Sólo mámou se stala po zralé úvaze poté, co několikrát partnera opustila a zase se k němu vrátila. Poslední krok však byl razantní a rychlý. Jednou v noci sbalila pár nejnutnějších věcí a děti a odjela ke kamarádce, pak se přestěhovala k rodičům.

DĚTI MI ŘÍKAJÍ MÁTA...

Navzdory všemožným těžkostem svého rozhodnutí nikdy nelitovala. „Přestože jsem o tom hodně přemýšlela, nikdy jsem si sólo rodičovství neuměla představit do důsledků. Nebyla jsem připravená, že se v prvních měsících a letech budu potýkat s pocity osamělosti, sebeobviňováním, že jsem to já, kdo vzal dětem tatínka a úplnou rodinu, ztrátou sebevědomí a neochotou o některých věcech mluvit, protože jsem se za ně tenkrát styděla,“ vypráví. S otcem svých dětí se dva roky nestýkala a ani on svou rodinu nevyhledával. Prý na to neměl sílu. Dokonce se s ním soudila o výživné, které neplatil.

„Iniciativa k opětovnému sblížení vzešla z mojí strany. Muž zbožňoval zejména dceru a já viděla, že se jí po něm začíná stýskat. K synovi už si bohužel takovou vazbu vytvořit nestačil. Funguje nárazově, ale děti jsou s ním rády, a to je pro mě důležité. Chápou, že táta bude stále jejich táta, i když už žije někde jinde a s někým jiným. Každopádně autoritou jsem pro ně zůstala já. Sama rozhoduji všechny důležité otázky jejich života, sama také platím většinu výdajů na jejich potřeby. Jsem prostě MáTa, máma a táta v jednom...“ Není jednoduché vysvětlit dětem, na co se dřív nebo později stejně začnou ptát - proč tatínek nebydlí s maminkou nebo proč by se k sobě nemohli vrátit.

Psycholožka Veronika Kopecká doporučuje začít s vysvětlováním okamžitě, jakmile dítě položí první otázky, a to pravdivě a formou přiměřenou věku dítěte. „Nepovažuji za vhodné dělat z absence tatínka tabu, protože každé tabu s sebou nese mnoho problémů. I když se dítě v takovém případě naučí respektovat, že na tatínka není dobré se ptát, neznamená to, že o něm nebude přemýšlet. Taky není dobré otce v očích dítěte jakkoli očerňovat. Je to přece dítě, které z tatínka pochází, a co si pak počne s tímto stínem?“

ZŮSTAT SAMA SEBOU

Halka i Naďa mají sice každá jiný příběh, ale obě si musely zvyknout, že nenaplňují klasický rodinný model, že vykukují, a to s sebou občas nese despekt. Naďa se někdy potýká s pocity osamělosti, sebelítostí a výkyvy nálad, Halce chybí především sdílení každodenních záležitostí týkajících se dětí s jejich otcem. „Ty nejdůležitější věci samozřejmě řešíme společně, ale v mnoha věcech jsem v rozhodování sama,“ říká. „V současnosti mám asi největší problém s tím, jak děti dobře vychovat v situaci, která pro mě není přirozená a s níž si občas nevím rady. V mé rodině se nikdy nikdo nerozvedl, a tak jsou veškeré modely, které s dětmi vytváříme, pro mě nové a nejisté. Pořád dokola řeším, jestli to, co dětem předkládám, pro ně bude ve výsledku dobré nebo nikoli. A taky mám obavu, aby děti nepřevzaly model, ve kterém se problémy řeší odchodem a kde úplná rodina není brána jako základ.“

Naďa dodává, že v pozici sólo rodiče je nejdůležitější neobviňovat sám sebe a především zůstat aktivní i v jiné rovině než v mateřské, protože nic není pro dítě důležitější než spokojená máma. To potvrzuje i psycholožka Veronika Kopecká. Mnoho sólo maminek má podle ní pocit, že budou špatnými mámami, když nebudou všechen svůj čas a energii věnovat dítěti, a podle toho se chovají. Mají výčitky svědomí, že potomek kvůli nim nemá tátu, a bezbřehou péčí se jim snaží tenhle fakt vynahradit. Bohužel po spirále výčitek sjedou postupně k totální vyčerpanosti, ztrátě sebevědomí i sociální izolaci.

„Důležité je od začátku připustit myšlenku, že neexistuje bezchybná matka a že obětovat se dítěti je strategie vedoucí k dalším problémům. Mámy by neměly zapomínat, že jsou také ženami, kamarádkami, hráčkami tenisu, a že by tudíž měly zastávat i jiné role než jen mateřskou. Pak už stačí jenom najít způsob, jak si zorganizovat aspoň omezený volný čas pro sebe samu,“ dodává Veronika Kopecká.

LZE NAJÍT PARTNERA?

Sólo máma by měla být otevřená i jiným než mateřským rolím také z toho důvodu, že se jí díky sociálním kontaktům otevírá příležitost najít nového partnera. Komplikací každopádně není jen nedostatek příležitostí k seznámení, ale také změna hodnotového žebříčku žen, podle kterého si v této životní situaci vybírají muže. „Sólo mámy pohlížejí na muže realističtěji. Všímají si vlastností podstatných pro společný život a základním kritériem výběru pro ně bývá mužův vztah k dětem,“ říká Veronika Kopecká.

Každopádně aby samoživitelka mohla vůbec vykročit ze zajetých mateřských kolejí, potřebuje k tomu aspoň minimální podporu okolí. Halka i Naďa ji obě našly ve své vlastní rodině, to ale v žádném případě nebývá samozřejmost. Psycholožka Veronika Kopecká se ve své praxi setkává většinou s opačnými případy, kdy zejména soužití sólo mámy s rodiči přináší jeden konflikt za druhým. „Sólo mámy jsou na své původní rodině obvykle závislé. Tento fakt v nich pak vyvolává pocity viny smíchané s pocity vděčnosti. Konflikty se obvykle týkají výchovy dětí, financí, někdy jde pouze o ponorkovou nemoc.

Poslední dobou stále častěji narážím na konfliktní vztahy dcer s matkami. Matky matek často sklouzávají do role vševědoucí role, své dospělé dcery považují stále ještě za děti a svá vnoučata za další děti,“ říká Veronika Kopecká. Co s tím? V některých sporech se v pozici sólo mámy vyplatí ustoupit a takzvaně zavřít oči, bohužel to ale může vést až k pocitu bezmoci a neschopnosti odrazit se ode dna. Každopádně vždycky existuje možnost volby a i sólo mámy mají právo se rozhodnout, zda se nechají ničit problémy, nebo zkusí jít jinou cestou. Na jejím konci o sobě možná zjistí něco podobného tomu, co se sama o sobě dozvěděla Naďa. Že jsou aktivnější, samostatnější, soběstačnější, sebevědomější a... šťastnější.

Témata: Jen pro maminku, Časopis Moje psychologie, Rozdílný názor, Opačný případ, Pozitivní postoj, Halka, Zdravé rodičovství, Spokojená máma, Právní řád, Psychické násilí, Úplná rodina, Rodinný model

Mohlo by vás zajímat
Záhada jménem syndrom ruka-noha-ústa. Pozor na záměnu
Marie Doležalová: Po porodu jsme všechny tlusté. Kašleme na ostatní
Sedm znaků, podle kterých poznáte, že z dítěte roste psychopat
Nejsmutnější příběh! Miminko žilo jen sedmnáct minut. Z fotek až mrazí
Co by měli všichni milující rodiče naučit své děti? Nejen mýt ruce a čistit zuby!
Nechci být otrokem dětí. Dva potomci stačí, říká Agáta Prachařová
9krát o bolestech břicha v těhotenství. Víte, co která bolest znamená?
Růstový spurt: Období nenasytného kojence vás potká několikrát
Mahulena Bočanová: Epileptický záchvat dcery přišel zničehonic, změnil mi život!

Horoskopy

Kozoroh Začněte se v práci více ovládat, protože si jinak koledujete o pořádný malér. Momentálně máte jiné…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Zita, Nico, Konstancie





Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu