Na téma koronavirus a onemocnění Covid-19 už toho odborníci zjistili poměrně dost a výzkumy přicházejí neustále s novými poznatky a souvislostmi. Vědci mimo jiné zkoumali, jak moc je rizikový pro těhotné ženy i kojená miminka, jaké nebezpečí představuje pro astmatiky, alergiky a chronicky nemocné jedince. Nedávno přibyly zcela nové informace, které ukazují, že riziko nákazy i vážného průběhu nemoci může ukázat i vaše krevní skupina. Jak to tedy je?
Hned dvě studie, zveřejněné v říjnu loňského roku v odborném časopise Blood Advances, přinesly zcela nové poznatky, že může existovat souvislost mezi krevní skupinou člověka a závažností rizika, že se snadněji nakazí novým typem koronaviru. Ukazuje se rovněž, že průběh onemocnění Covid-19 je u někoho závažnější právě v souvislosti s jeho krevní skupinou.
Vzájemným vztahem krevních skupin, rizikem nákazy a závažných komplikací v průběhu nemoci se vědci a lékaři zabývají již od počátku vypuknutí celosvětové pandemie viru SARS-CoV-2. Dosavadní výsledky nebyly však zcela jednoznačné, nyní se objevují poznatky, které naznačují, že obzvláště vysoké riziko představuje nový typ koronaviru zejména pro jedince s krevní skupinou A, jako nejméně riziková se naopak projevila krevní skupina 0. Mechanismy, proč tomu tak je, zůstávají ovšem dosud nejasné.
Ve skupině sledovaných osob s krevní skupinou A (krevní skupinu A má zhruba 45 % české populace) byl potvrzen mnohem komplikovanější průběh onemocnění, vyžadující hospitalizaci, podávání kyslíku nebo dokonce připojení na plicní ventilaci a také nejvyšší míra úmrtnosti s touto nemocí. Zjistilo se, že tito pacienti měli až o 50 % zvýšenou pravděpodobnost, že se u nich rozvine závažný průběh nemoci a skončí hospitalizováni v nemocnici.
Již dříve několik výzkumů v různých státech (například Kanada, Čína a Dánsko) přišlo na základě sledování pacientů se zjištěním, že lidé s krevní skupinou A mají vyšší míru rizika komplikovaného průběhu onemocnění a úmrtí a na druhé straně lidé s krevní skupinou 0 se jeví jako nejméně ohroženi, prokázala se u nich nižší pravděpodobnost, že se virem nakazí a postihnou je těžší zdravotní komplikace. V Kanadě se například ukázalo, že pacienti s krevní skupinou AB vyžadovali několikanásobně častěji připojení na plicní ventilátor, zatímco ti s krevní skupinou A potřebovali tuto intenzivní péči méně často. Co tato zjištění znamenají?
„Nové poznatky jsou zajímavé, jsou však pouze korelační, nikoli zcela jednoznačné. Je třeba dalších studií a výzkumu, což by mohlo časem vést k novým přístupům v prevenci i léčbě. Na základě současných zjištění určitě není důvod domnívat se, že pokud máte krevní skupinu 0, jste chráněni a nemůžete se nakazit. Před tím důrazně varuji,“ říká lékař Roy Silverstein z Lékařské fakulty v americkém Wisconsinu.
Podle některých lékařů je pravděpodobné, že spíše než samotné antigeny na červených krvinkách, které rozhodují o tom, zda má člověk krevní skupinu A, B, AB, nebo 0, působí jako „ochránci“ před nákazou protilátky anti-A. Právě ony chybí v krevní plazmě u typů A a AB. Zatím však jde jen o hypotézu.
Video: Jednoduchá rouška z trička
Zcela určitě si nelze myslet, že fakt, jaký typ krevní skupiny máme, ovlivní míru rizika, zda se nakazíme, nebo nenakazíme a nepropukne u nás nemoc Covid-19. „V žádném případě nejde o nijak průkazný rizikový faktor. Mezi ty podstatnější patří vyšší věk, obezita a metabolická onemocnění typu diabetes nebo problémy s ledvinami. Pokud máte krevní skupinu A, nemusíte hned začít panikařit. A naopak, pokud patříte mezi jedince s krevní skupinou 0, neznamená to, že byste měli odložit roušku, chovat se nezodpovědně a bez obav vyrážet do davů,“ zdůrazňuje Mypinder Sekhon, lékař intenzivní medicíny ve Vancouver General Hospital.
Vzájemný vztah mezi krevní skupinou a riziky spojenými s novým typem koronaviru nebyl dosud zcela jednoznačně dokázán, ačkoli dosavadní výsledky studií tímto směrem naznačují zajímavé souvislosti.
„Přesto, nelze je brát jako bernou minci, další poznatky přinese až čas. Nikdo z nás není před onemocněním Covid-19 stoprocentně chráněn,“ varuje doktorka Anahita Dua z Massachusetts General Hospital a jedna z autorek studie publikované v odborném magazínu Annals of Hematology.
Koronavirus se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínském městě Wu-chan. Onemocnění, které tento koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19. Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Onemocnění se přenáší vzduchem kapénkovou infekcí a nejčastěji zasahuje sliznice horních a dolních dýchacích cest a spojivky. Inkubační doba je 7 - 14 dní. Mezi příznaky koronaviru patří zvýšená teplota, dušnost, kašel, únava a bolesti svalů.