[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Co si budeme povídat, na geny se vymlouváme docela často a rádi. Jak často slyšíme věty typu: „Mám cukrovku, protože ji máme v rodině.“ Dosaďte si libovolně z velké škály všemožných chronických nemocí, protože u mnoha z nich je to velice podobné. Jenže vliv genů se dost často přeceňuje. A nejen to. I když tam někde v nás pospávají, nemusí se v mnoha případech vůbec probudit. Můžeme si „vychovat“ takového svého hlídacího psa, který bude bdít nad jejich sladkým spánkem a nepustí je ven. Zní vám to neuvěřitelně? Tak čtěte dál!
Problém „dědičnosti“ onemocnění nebývá čistě jen v genech, jak si stále mnozí myslí. Přesněji je to podle nejnovějších poznatků pouhých 20 procent. „Dědí“ se totiž nejen sklony k onemocnění v rodině, ale i zvyklosti, životní styl, který v dané rodině převládá. Není to samozřejmě vždy černobílé, a o to je to těžší celé pochopit, uchopit a hlavně si to připustit. Jak podotýká vedoucí lékař z Oddělení léčebné výživy FN Motol v Praze MUDr. Petr Tláskal, CSc., vliv životního prostředí a životní styl hrají prim. Hlavní jsou v tomto směru výživa, ale i pohyb, dostatek spánku, režim a v neposlední řadě duševní pohoda (1000dni.cz). Jestli teď máte pocit, že už je to jedno, protože životní styl v rodině, kde jste vyrůstali, rozhodně nebyl ideální, řekněte si, že nikdy není pozdě ve svém životě něco změnit. Většina rodičů chce pro své dítě jen to nejlepší a snaží se mu to dát, proto určitě není na místě svádět všechny křivdy světa na jejich způsob péče v minulosti. Žádná generace rodičů to neměla a nemá jednoduché – ty předchozí hodně kvůli tomu, že se těžko dostávaly k informacím, ze kterých by si mohly vybrat tu „svou“ cestu, a ta současná jich zase má tolik, že se v nich snadno topí jak v rybníku plném bahna. A i když se mnoho organizací, iniciativ a osvícených odborníků snaží o osvětu, ta pořádná a hlavně systematická stále zoufale chybí.
Dá se zdraví dítěte naprogramovat? Prý ano. Jsme samozřejmě lidi, ne počítače. Po desetiletí a staletí více či méně víme, že jsme to, co jíme, jak a kde žijeme. Jenže když vám tohle pořád někdo tvrdí dokola, stane se z toho natolik omílaná fráze, že si ji sice potisící poslechnete, už jste ale proti ní tak nějak imunní. Teď ale vědci přišli s novými poznatky, díky kterým dokážou s mnohem větší přesností u konkrétního jedince zacílit na to, na co je třeba. V rámci prevence zachování zdraví jsme zase o velký krok dál a také s tím můžeme lépe pracovat.
Stěžejní momenty vývoje se odehrávají v děloze, ale mozek, kostra, metabolické orgány a imunitní systém se dál vyvíjejí v období raného dětství. Jasně, žádný extrém není dobrý a příliš úzkostlivá máma může mít tendenci svou „životní roli“ natolik prožívat a mít snahu neudělat chybu, že tuhle úzkost pak přenese i na své dítě. Nebo třeba hodně striktním jídelníčkem naopak vybuduje v dítěti touhu po nepoznaném, která se snadno změní v touhu mít to, co mu nebylo ani v malé míře dopřáváno. Ale najít tu „zlatou střední cestu“ je v dnešní době s tolika nástrahami někdy sakra těžké. Umět „to všechno vybalancovat“ je jeden z nejtěžších úkolů rodičů.
Co se prevence chronických onemocnění týče, v posledních letech se hodně mluví o celostním přístupu. Je to cesta o mnoho náročnější než ta, na které se snažíme potlačovat příznaky něčeho, čehož původ neznáme. A ani po něm příliš nepátráme. Většinou to není ani cesta příliš oblíbená, protože rychlá doba si ideálně žádá rychlý zásah. A jede se dál. Jenže: jak dlouho se dál ještě pojede? Ovoce, které díky dlouhodobé péči o své tělo i duši dostaneme, je ale o tolik sladší než to „narychlo vypěstované“!
Dost ale bylo filozofování. Pojďme se na to podívat prakticky. Jak tedy výživa ovlivňuje projevy genů? A co pro to, abychom zjistili, co právě nám dělá a nedělá dobře, můžeme udělat? Jak říká terapeut funkční medicíny Lukáš Bulín, nejrozsáhlejší a nejzajímavější je v tomto směru panel DNA Health. „Testuje 60 genových variací v osmi základních oblastech a dává ucelený pohled na klíčové faktory vzniku nejběžnějších civilizačních onemocnění. Například v americkém Institutu funkční medicíny je používán jako základní test pro práci s každým pacientem. Analyzuje kupříkladu pět genů s vlivem na metabolismus tuků a cholesterolu, odhalí vliv nasycených, rostlinných a trans- tuků a riziko kardiovaskulárních chorob, a dokonce i efekt různých druhů terapií,“ vysvětluje.
Test podle jeho slov odhaluje mimo jiné i schopnosti methylace. „Právě to je proces, který reguluje genovou expresi, aby byly ve správnou chvíli aktivní ty správné geny, a ovlivňuje replikace a opravy DNA. Variabilitou některého z genů ovlivňujících methylaci trpí většina populace. Poruchy methylace mají velmi pestré projevy, jako jsou vznik cyst a myomů či některých nádorů, problémy s otěhotněním, snižování kognitivních funkcí po 30. roku, úzkosti, deprese či neurologické problémy a mnoho dalšího – záleží na tom, který z genů je postižen,“ vyjmenovává jen zlomek z toho, co všechno je možné dnes testovat. U nás si prozatím musíme testy zaplatit z vlastní kapsy, stojí v řádu tisícovek. Jedno je ale jasné: díky tomuto posunu ve vědě můžeme ovlivnit v našich životech zase o kus víc.
Nemusíte vyměnit hned celý jídelníček. I malé změny se počítají. Zkusili jste se třeba mrknout, jaké se dají sehnat druhy mouk? Tapioková, kokosová, mandlová… Zkuste jimi občas alespoň z půlky nahradit tu pšeničnou. Nikdo si toho ani nevšimne!
Čtěte etikety. Čím čerstvější jídla a jednodušší ingredience, tím lépe. Ideální jsou potraviny z lokálních zdrojů. Zkuste omezit konzumaci jednoduchých cukrů a zařadit vyšší množství ovoce a zeleniny. A taky si jídlo víc užívat.
Jen na jídelníčku naše zdraví nestojí. Zkuste se dozvědět víc o tom, jak se lépe vyspat, proč je fajn se otužovat i saunovat a hlavně jak se hýbat. Protože pohyb, ideálně na čerstvém vzduchu, dělá dobře tělu i duši!
Lukáš Bulín, M.D. (A.M.), terapeut funkční medicíny, vo2max.cz
Jak byste laikovi vysvětlil pojem nutrigenomika?
Jako schopnost ovládat své geny životním stylem. Ještě nedávno si všichni mysleli, že co máme v genech, je nám dáno a nemůžeme to ovlivnit. Spousta lidí si to myslí stále. I u nás na klinice od mnoha klientů často slyším “to mám geneticky po mamince” jako jakousi formu alibismu, proč třeba polykat prášky a nezkusit to vyloučením některých složek potravy. Jenže před časem vědci zjistili, že ne všechny geny jsou aktivní po celý život, ale že se zapínají a vypínají podle potřeb organismu a dle vývojových fází. A že je možné to ovlivnit životním stylem, složením potravy nebo vystavením se krátkodobému stresu. A to je nutrigenomika.
Kdybych to hodně zjednodušila, správná sebepéče nemusí určité geny vůbec v těle člověka probudit. Když už jsme je ale probudili... Dají se znova “uspat”? Respektive dá se říct, kolikrát nám dá tělo šanci?
Co jde zapnout, jde i vypnout! Zní to až fantasmagoricky, ale ty možnosti existují a opravdu to lze bez vnějších zásahů či nějaké genetické manipulace jen tím, co jíme, či tím, že nejíme, třeba pomocí půstů či kalorické restrikce, tedy pokud své geny známe...
Když se chci nechat v tomto smyslu vyšetřit a nechat si “přečíst geny”, co pro to můžu udělat?
Mnohé kliniky už toto vyšetření nabízejí. My konkrétně spolupracujeme s jednou z největších laboratoří pro genetické testování, která pro nás zajišťuje různé panely s různým zaměřením – zdraví, sport, dieta, kůže a tak dále.
Co konkrétně může odhalit test DNA Health?
Je toho hodně. Kupříkladu schopnost jater vypořádat se s různými toxickými látkami, test varuje, čemu se vyhýbat, a ukazuje cestu, jak tyto eliminační schopnosti jater podpořit. Další geny poukazují na tendenci k chronickému zánětu, což je jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů vzniku mnoha civilizačních problémů. Na zánět navazuje série čtyř genů ovlivňujících oxidativní stres jako faktor poškozující naši DNA či naše buňky. Další testy tohoto panelu jsou zaměřeny na zdraví kostí. Testují schopnost metabolizovat a využívat vitamin D a schopnosti reabsorpce fosforu a vápníku. Jeden z genotypů například varuje před zvýšeným příjmem kofeinu u žen z hlediska vzniku osteoporózy. Další geny z panelu kódují citlivost buněk na inzulin, a tím odhalují riziko vzniku inzulinové rezistence a diabetu druhého typu, sklony k obezitě nebo k přejídání. A část testu je zaměřena také na potraviny a vitaminy, odhaluje laktózovou intoleranci, citlivost na lepek, schopnost vstřebávat železo – a u některé mutace jde o nebezpečí toho, že je potřeba železo doplňovat třeba v multivitaminech. Ukazují se schopnost hospodařit s vitaminy C a A, schopnost odbourávat alkohol a kofein nebo vliv soli či některých tuků na naše zdraví.
Někdy je těžké dodržovat za každých okolností zdravý životní styl. S jakou mírou jste u svých klientů spokojený?
Zdravá míra je důležitá. Jedna kamarádka říká, že nejhorší je smrt z vyděšení. Je důležité si uvědomit, že problémem nejsou občasná uklouznutí, ale dlouhodobý trend, jakým se životospráva ubírá. Nutrigenomika není jen o potravinách, ale i o vlivu například otužování, sauny, sportu, půstů a dalších faktorů, které lze prolnout do běžného života.
Zdroj: pediatriepropraxi.cz, codeoflife.cz
Knižní tipy: