[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Reprodukční medicína a její metody se vyvíjejí kupředu neuvěřitelnou rychlostí. Vlastní miminko tak dnes mohou mít i páry, jimž by se to ještě v poměrně nedávné době nepovedlo. I tak stále existují dvojice, které potomka z vlastních pohlavních buněk – vajíček či spermií – mít zkrátka nemohou. Pro tyto budoucí rodiče existuje naděje v podobě využití buněk darovaných.
Dárcem se člověk stane, rozhodne-li se zapojit se do dárcovského programu reprodukční kliniky. Přestože je dárcovství anonymní, některé informace jsou pro zájemce důležité. Vždy jde ale o takové, z nichž není za žádnou cenu možné identifikovat, kdo vajíčka či spermie klinice poskytl.
Zdravotní stav dárce se příjemci dozvědí nepřímo, výběr vhodných dárců totiž vždy podléhá přísným kritériím. „Každý zájemce o darování prochází přísným ‚výběrovým řízením‘, při kterém zjišťujeme, je-li zdravý, netrpí žádnými psychickými obtížemi, zda nemá v rodině genetickou zátěž nebo není přenašečem nějaké genetické vady. Také nás zajímá, jestli neužívá návykové látky či zda netrpí sexuálně přenosnou nemocí,“ uvádí Kateřina Veselá, lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda. „U ženy dárkyně rovněž přihlížíme k tomu, jaké jsou její celkové reprodukční zdraví a plodnost,“ dodává.
Výběr dárkyň a dárců se poté uskuteční v několika fázích. Celý proces začíná vyplněním dotazníku. Pokud je vše v pořádku, zájemce kontaktuje koordinátorka. Následují konzultace na klinice a u muže současně odběr vzorku spermií, který bude posléze laboratorně vyšetřen.
Odběr u ženy-dárkyně je pochopitelně složitější, proto mu předchází důsledná lékařská kontrola – gynekologická prohlídka, odběr krve a stanovení hormonálního profilu včetně hormonu antimülleriánského (AMH), který odhalí, jakou má žena zásobu vajíček. Také se provede velmi pečlivé genetické vyšetření, při němž se zjišťuje i takzvaná kompatibilita s partnerem příjemkyně, tedy s budoucím otcem. Po odběru je pak testována též kvalita samotných vajíček.
„V každém případě je tento proces přínosný i pro dárce a dárkyně. Buď se dozvědí, že mohou darovat, protože jsou zcela v pořádku, nebo od nás v případě nepříznivých výsledků dostanou podrobný rozbor svého stavu a další nezbytná doporučení,“ dodává odbornice na reprodukční medicínu.
Obdobné jako u zdravotního stavu je to u věku či vzdělání. Obě tyto informace jsou však pouze přibližné. Darování pohlavních buněk je v Česku omezeno na základě věku, proces lze podstoupit až po dovršení dospělosti, tedy od 18 let. V případě žen je zákonem dána horní hranice 35 let, u mužů pak 40 let. „U nás na klinice přesto preferujeme věk o něco nižší. Ženy-dárkyně přijímáme do 33 let, dárce spermií do 35 let. Kvalita buněk po dosažení tohoto věku totiž začíná pomalu, ale znatelně klesat,“ popisuje ředitelka reprodukční kliniky Veselá.
Přestože zákon nestanovuje minimální vzdělání, je obvyklé, že kliniky u svých dárců vyžadují alespoň ukončenou střední školu.
Genetika je neúprosná, a tak se děti zpravidla podobají svým rodičům. Aby děťátko počaté z cizí buňky nebylo úplně jiné než zbytek rodiny, vybírá se vhodný dárce pro budoucí rodiče na základě jejich preferencí. „Snažíme se hledat maximální shodu, co se týče viditelných znaků, jako jsou barva vlasů a očí či výška, ale je možné se zaměřit také na povahové rysy a zájmy,“ podotýká Kateřina Veselá. „Pokud si to žadatelský pár přeje, vybíráme dárce tak, aby se podle pravidel dědičnosti shodovaly i krevní skupina a Rh faktor,“ uzavírá lékařka.
Darování vajíček je v ČR dle zákona bezplatné. Ale například reprodukční klinika Repromeda dárkyním vyplácí v den odběru vajíček kompenzaci času, cestovného a diskomfortu spojeného s léčbou ve výši až 31 000 Kč.
Důvody zabraňující darování vajíček: kouření, dědičné nebo psychiatrické onemocnění, sexuálně přenosná nemoc, užívání návykových látek, neplodnost.