Maminka.czPlavání s dětmi

Dát dítěti na plavání rukávky? Pokus o zabití, říká vodní záchranář

Simona Procházková 21.  7.  2023
„Dítě pevně připoutané v autosedačce ke kanoi, batole bez dozoru v bazénu, i takové věci se stávají,“ varuje Jan Sedláček, odborný garant a instruktor specialista Vodní záchranné služby Českého červeného kříže (ČČK). Přečtěte si, jak se zodpovědně chovat, aby se letní radovánky nezměnily během okamžiku v obrovskou tragédii.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Jsou prázdniny, doba koupání a dovolených. Na co by rodiče měli dohlížet, co nepodcenit? 

Rodiče by měli děti mít neustále pod dozorem, dohled nestačí. Jak se zodpovědně chovat u vody popisují naše Desatera bezpečného pobytu u vody (www.bezpecnedeststvi.cz). Tedy konkrétně pro bazény a koupaliště a volnou vodu.

Rozdíly jsou drobné, ale zásadní, zejména právě pro volnou vodu. Dítě na lodičce, plachetnici, člunu nebo ve vodě jen s nafukovacím kruhem nebo třeba oblíbenými "rukávky", to je pokus o zabití. Bohužel. Silně řečeno, ale je to tak. Nafukovací pomůcky mohou snadno prasknout, a hlavně spadnout z těla. Pokud chcete děti učit plavat, tak je vhodný plavecký pásek s destičkou.

VIDEO: Podívejte se, jak vypadá výuka sebezáchrany v bazénu!

Kterých chyb se rodiče dopouštějí nejčastěji? Ty sám jsi mimo jiné soudním znalcem v oboru BOZP/sport/vodní záchrana, jaká je tedy tvoje zkušenost?

Všeobecně platí, že čím více lidí dítě hlídá, tím méně je hlídané. Jde o ztrátu nebo přenos odpovědnosti. A s tím související klasické nešvary, jako jsou telefonování či jiné používání "chytrých" telefonů, neznalost prostředí a podceňování rizik vodního prostředí, jako jsou hloubka, vodní proudy, změny počasí. Dalším problémem je nedostatečná znalost poskytování neodkladné první pomoci. A to, bohužel, někdy platí i o personálu bazénů a koupališť. Naše zákony pojem „plavčík“ neznají a často se situace řeší až tehdy, kdy dojde k nějakému neštěstí. Kvalitních vzdělávacích zařízení je celkem dost, ale také jsou zde nekvalitní s „rychlokurzy“.

Jaké zvolit záchranné prostředky do vody pro dítě? Nafukovací křidélka nebo kruh to nejspíše nebudou…

Nafukovací pomůcky nejsou v žádném případě vhodné na volnou vodu nebo hluboký bazén. Nafukovací kruhy se například dají využívat k výcviku plavání s odborným dozorem, ale nejsou vhodné jako samostatná pomůcka. A už vůbec ne jako záchranný prostředek. Stejně tak s „rukávky“ se dítě plavat nenaučí, má zcela nevhodnou polohu těla. K výuce je potřeba správná metodika, vyškolený instruktor plavání, který vám ukáže, jak postupovat mimo tréninky. Nejvhodnější je plavecký pásek a destička, využívá se i tzv. žížala nebo, chcete-li, nudle.

A co taková vesta? 

Ano. Na lodi, ale třeba i na paddleboardu, by dítě mělo mít vždy vestu (certifikovanou, nikoli nafukovací) správné velikosti a řádně upevněnou. Pokud vám potomek zmizí někde v rybníku nebo na přehradě v tmavé vodě, jedná se pak už bohužel spíše o vyhledávání utonulého než o záchrannou akci…

Jsi autorem již zmíněného projektu Bezpečné dětství – u vody bez nehody. Můžeš o něm říci něco bližšího?

Autorem je celý realizační tým, v čele s projektovou manažerkou Mgr. Marcelou Sedláčkovou, která se jako realizátorka kurzů plavání dětí a matka dvou dcer inspirovala v zahraničí. Viděla mou činnost, která se kolem vodní záchrany točí téměř třicet let, a že tu takový projekt chybí. Pak šlo o nalezení vhodné grantové výzvy a obrovský administrativní kolotoč i vlastní financování. Naše spoluúčast je až 30 %, což je strašné, suplovat péči státu a doplácet na to z vlastních zdrojů.

Každý rok v Česku utone zhruba dvě stě lidí, což je alarmující. Chybí tu patřičná prevence?

Ano, ročně máme 180 až 220 utonulých, což je na přepočet obyvatel třikrát více než v Německu, dvakrát více než v Británii nebo ve Španělsku. A to nemáme moře. Statistiky navíc nezahrnují utonutí našich občanů v zahraničí. U dětí a mládeže patří utonutí k druhé nejčastější úrazové příčině úmrtí, hned po dopravních nehodách.

Chystáte se s dětmi plavat? Vyměňte kruh za vhodnější plavecké pomůcky

Vodní záchranná služba ČČK u nás existuje něco přes 50 let. Třeba v Holandsku nebo v Anglii funguje již bezmála 200 let. To hovoří za vše. U nás je problematika podceňována, nemáme takovou tradici a potřebnou vážnost, respekt, a tedy ani dostatečnou podporu státu pro prevenci.

 

Co vodáci dovedou? Představte si třeba kanoi s pevně upoutanou dětskou autosedačkou a v ní připnuté malé dítě! ...

 

Je smutnou skutečností, že stále více dětí utone v domácích bazénech.  Pokud máme na zahradě bazén, jaká opatření jsou nezbytná, aby se takovým tragédiím zabránilo?

K tomu vede naše desatero. Platí stálý dozor a dostatečné zajištění bazénu či jiné vodní plochy nebo i nádržky s vodou. Raději budu mít pár let na jezírku mříže než pak vedle rybníčku malý náhrobek už napořád. Pro zahradní bazén existují i elektronické alarmy na pohyb hladiny po pádu a podobně, ale mechanické zakrytí zavírací střechou se zámkem je jistota, alespoň pro ty nejmenší děti.

Samostatnou kapitolou jsou vodáci. Kdy vzít dítě s sebou na vodu? Zvolit kanoi, nebo raději raft, a hlavně, jak se chovat a jak dítě vybavit? A naopak, co nikdy nedělat?

Otázkou je, jak moc bude sjezd řeky obtížný, a také, jak zdatní jsou rodiče vodáci. Určitě je raft či nafukovací kanoe stabilnější, ale nelze na to spoléhat. Základem je správně upevněná záchranná vesta, důležitý je také alespoň základní výcvik pohybu v proudu a plavání ve vestě, tedy v poloze na zádech. Vodáckou dovolenou bych doporučil absolvovat s dětmi zhruba od osmi let. No a co všechno rodiče „vodáci“ dovedou? Představte si třeba kanoi s pevně upoutanou dětskou autosedačkou a v ní připnuté malé dítě?! Stalo se!

Co mám dělat, když vidím tonoucí dítě? Spousta lidí stále nezná zásady první pomoci v takovém případě…

Pokud nemám řádný výcvik a nejsem zdatný plavec, záchrana na hluboké vodě je složitá i v případě dítěte, natož dospělého. Platí pravidlo jako při každé záchranné akci – neohrozit vlastní bezpečnost a včasné volání záchranných složek. Nikdy do vody nejdeme zachraňovat, pokud si nejsme na 100 % jisti, že to zvládneme. A ještě zdůrazňuji – vždy s nějakou plovoucí pomůckouAle samozřejmě rodič v zoufalé situaci se jen těžko bude rozmýšlet. Takže opět zdůrazňuji především prevenci, ať není více utonulých při samotné záchranné akci.

A okamžitá první pomoc, když tonoucího vytáhnu na břeh?

Znalost poskytování první pomoci je pak zásadní. Hlavní je, pokud dítě nereaguje a nedýchá, včas zahájit dýchání z úst do úst. U dětí předpokládáme, že srdce je zdravé, takže běží. Mnohdy tedy stačí zahájit umělé dýchání a může se vrátit spontánní dýchání.

V případě, že samo dýchat nezačne, pokračujeme po pěti úvodních vdeších masáží srdce. Provedeme 30 stlačení hrudníku, na hrudní kosti, mezi prsními bradavkami, pak následují dva plynulé vdechy přiměřeného objemu, tak aby se dítěti začal zvedat hrudník (dodržujte poměr 30:2). Tento postup pak opakujeme do obnovení životních funkcí nebo příjezdu záchranné služby. 

S dětmi u vody. Čím více lidí dítě hlídá, tím méně je hlídané! A zapomeňte na nafukovací rukávky, varuje vodní záchranář

Pokud absolvujete kvalitní kurz v souladu s doporučeními České resuscitační rady a nedochází ke zbytečným prodlevám, tak potom se poměr může v těchto případech změnit na 15:2. Úvodní vdechy zůstávají. Příručku První pomoci najdete na stránkách www.bezpecnedetstvi.cz nebo www.uvodybeznehody.cz.

Slyšela jsem, že existují i kurzy sebezáchrany ve vodě pro děti. Jak probíhají, co se nejmenší konkrétně naučí a kde mohou rodiče své ratolesti přihlásit?

Kurzy sebezáchrany pro děti jako takové samostatně neprobíhají, jsou většinou součástí plaveckého výcviku u renomovaných plaveckých škol, a to již od kojeneckého věku.

Bohužel, je zde řada zařízení, která nerespektují doporučení a metodiku a snaží se jen využívat "boomu" dětského plavání, aniž by instruktorky měly dostatečnou zkušenost nebo vzdělání. Výsledkem je traumatizované dítě nebo takové, které se plavat nenaučí ve věku, kdy by to bylo vhodné a snadnější. Naopak, získá špatné návyky, které se pak těžko odnaučuje.

Podle čeho se mám tedy rozhodovat, když vybírám kurz plavání pro své dítě?

S kurzy se v posledních letech roztrhl pytel a výběr je složitý. Zpravidla je to vždy o konkrétní instruktorce či instruktorovi. Ptejte se na kvalifikace, kde a za jak dlouho ji konkrétní instruktorka získala, zda je součástí kurzu i první pomoc. Zajímejte se o používanou metodiku a postupy výuky. Určitou garancí by mělo být například členství v Alianci dětského plavání a pravidelné doškolování instruktorů. Na instruktorských kurzech Aliance dětského plavání se podílím i já osobně, právě v části první pomoci, záchrany a sebezáchrany ve vodě, jako garant firmy BALIC, s.r.o., Basic Lifesaving Competence.

Poznáte, že se topí?
Dítě je na světě

Poznáte, že se topí?

Témata: Zdraví, Děti, Předškolák, Batole, Péče o dítě a jeho výchova, Praktické rady, Anglie, Bazén, Španělsko, Bezpečnost dítěte, Plavání s dětmi, pokus, záchrana, záchranář, Instruktor, Boom, Letní radovánky, Umělé dýchání, Předpoklad, Žížala, Vesta, Kánoe, Špatný návyk, Základní výcvik, Instruktorka, Zdraví na Heureka.cz