Maminka.czVaše příběhy

Dcera má nosit brýle. Jenže kvůli posměchu spolužáků nechce

26.  2.  2019
Dcera si před časem stěžovala, že hůř vidí. Vzali jsme ji k očaři a ukázalo se, že bude potřebovat brýle. Nejdřív byla nadšená, ale poté, co se jí spolužáci začali smát, úplně se zasekla a brýle odmítá nosit. A kvůli tomu má teď ve škole potíže.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Bětce je devět let a už odmala je to taková princeznička, co se ráda fintí. Nijak jsem ji k tomu nevedla, sama jsem spíš sportovní typ, ale samozřejmě jí ráda dopřeju hezké oblečení a další holčičí věci. A to, že dnešní holky svůj vzhled řeší takhle brzo (mně bylo v jejím věku úplně fuk, co mám na sobě), mi připadá už normální. Slyším to od všech svých kamarádek a koneckonců vidím ve škole.

Před nějakým časem jsem si všimla, že Bětka si doma sedá čím dál blíž k televizi, často mhouří oči, když se dívá do dálky, a pak i sama řekla, že nějak hůř vidí. Ve škole si kvůli tomu dokonce přesedla víc dopředu. Vzali jsme ji tedy na oční vyšetření a ukázalo se, že má na každém oku dvě dioptrie a bude potřebovat brýle na dálku.

Jak vybrat dětské brýle
Dítě je na světě

Jak vybrat dětské brýle

Bětka nejdřív plakala, že je slepá, pak se uklidnila, a když jsem jí řekla, že vybereme nějaké úžasné moderní brýle v barvě, jakou si sama vybere, byla nadšená. „Všechny holky ti je budou obdivovat a závidět,“ tvrdila jsem jí.

I Bětka si myslela, že když bude mít něco, co ostatní holky nemají, stane se terčem obdivu. První den s novými brýlemi si do školy pyšně vykračovala a ještě si pochvalovala, jak konečně zase vidí ostře.

Občasné nošení

O to větší fiasko byl návrat ze školy. Ubrečená holčička s brýlemi nekompromisně zastrčenými na dno aktovky. „Všichni se mi smáli!“ plakala. Že prý je brejlatá a slepýš.

Dost mě to zarazilo. Vím, že děti dovedou být škodolibé, někdy až kruté, ale ve snu by mě nenapadlo, že se budou smát kvůli brýlím. Navíc Bětčina třída se mi vždycky jevila jako kolektiv samých fajn dětí. Jenže teď je jim devět a holčičky už jsou v takové předpubertě. Co se týče vzhledu, nedarují si vůbec nic.

Smáli se mu, že je zrůda. Pomohla až kočka se stejnou vadou

Sedli jsme si s manželem s Bětkou na gauč a všemi možnými slovy se ji pokoušeli přesvědčit, ať si z toho nic nedělá. Že se třeba ostatní děti cítily rozpačitě, když ji s brýlemi poprvé viděly, a nevěděly, jak mají reagovat. Tak si udělaly hloupou legraci. Nebo jí opravdu záviděly a nechtěly to dát najevo, tak se vysmívaly.

Nakonec jsme ji ten den přesvědčili, ať dělá, jako kdyby se nic nestalo, a brýle si druhý den zase pěkně vezme, že se uvidí. Ale situace se opakovala. Bětka doma prohlásila, že brýle už nechce ani vidět a že radši bude sedět v první lavici, než tohle poslouchat.

„Tak víš co? Doteď jsi se bez brýlí obešla. Tak je přece nemusíš nosit pořád. Vezmi si je jenom, když to budeš opravdu potřebovat. Třeba při hodině, abys viděla na tabuli. Nikdo přece neříká, že je musíš mít nasazené i o přestávce. A ta chvilka, kdy něco opisujete z tabule, proběhne tak rychle, že si toho ostatní ani nevšimnou,“ vymyslel nakonec manžel řešení, které vypadalo rozumně. I Bětka nakonec po nějakém tom váhání souhlasila, že to ještě zkusí.

Neobvyklé trápení: Moje dcerka má knírek

Horší výsledky ve škole

Další den nám pak hlásila, že to zabralo a že už je všechno v pořádku. My byli s mužem šťastní, že je konečně všechno, jak má být, a postupně celou věc s brýlemi málem pustili z hlavy. Ale po nějaké době mě zarazilo, kolik Bětka dělá chyb v úkolech, že má v sešitech často napsané nesmysly. Nakonec jsem se vypravila za její třídní učitelkou a ta mi potvrdila, že se Bětka celkově zhoršila v prospěchu a má najednou s učivem nečekané potíže.

Rychlým výslechem se ukázalo, že dcera brýle vůbec nenosí, jenže pak nevidí na tabuli ani třeba na prezentace promítané z projektoru. Začala dost tápat a najednou už se veze jedno s druhým. Doma jsme na ni nastoupili už docela ostře, ale ona prostě brýle za žádnou cenu nechce.

Dcera ve školce pořád pláče. Rodina mi to vyčítá

Manžel, který byl nejdřív spíš mírnější, nakonec vypěnil a pohrozil, že jestli je nezačne nosit, zakáže jí… a vyjmenoval všechno možné, co ho zrovna napadlo. Bětka akorát brečela a vrtěla hlavou, že zkrátka nesnese, aby se jí děti smály.

Batole poprvé jasně vidí svoje rodiče!

Tak nevím. Máme jen rozmazlenou dceru, se kterou si nevíme rady, nebo pro ni může být posměch ostatních opravdu tak traumatizující? Přistihla jsem se, že mám z pohledu dospělého tendenci všechno trochu zlehčovat – no bóže, tak jí nějaký blbec řekl, že je brejlounek, to přece není něco, kvůli čemu by se měla takhle sesypat. Jenže tak to vidím já, pro ni je to zřejmě mnohem vážnější.

Adéla, 40 let

Témata: Předškolák, Školák, Vaše příběhy, Rodina a vy, Dcera, Rodiče, brýle, Bětka, Škola, Holka, Princeznička, Spolužák, Prospěch, Posměch, JEN, FUK, Manžel, Tabule, Blbec