[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Mám jednu dceru a jsem hned trojnásobná babička! Ale příští rok budu už čtyřnásobná – z vnoučat mám samozřejmě radost, ale také mám obrovský strach o dceru. Začátkem léta jsme vnuky týden hlídali, a už první den jsme byli s mužem naprosto vyčerpaní. A to mi muž velmi pomáhal!
Dcera odletěla s manželem po mnoha letech na týdenní dovolenou, zpět přijela odpočinutá a těhotná. Dítě bylo plánované, dcera si moc přála holčičku – což se jí nakonec pravděpodobně vyplní. Já jí to samozřejmě přeji, ale naprosto nechápu, jak bude vše zvládat. Těhotenství jsem jí rozmlouvala, myslím, že tři zdravé děti v dnešní době naprosto stačí.
Všichni tři kluci mají mnoho aktivit, manžel dcery je od rána do večera v práci, a tak péče o děti, dům i velikou zahradu leží výhradně na mé holčičce. My s manželem vnuky samozřejmě rádi pohlídáme, ale žádní supervýkonní prarodiče nejsme a ani nebudeme. Oba stále ještě částečně pracujeme, a také si ještě chceme užívat dní, kdy jsme relativně zdraví a v kondici.
Dcera má díky svému šikovnému muži dobré finanční zázemí, bohužel je její muž doma prakticky pouze o víkendech a pozdě večer. Dcera tedy musí zvládat děti i domácnost úplně sama! Vůbec nechápu, jak při třech dětech a čtvrtém na cestě stíhá péct domácí chleba a rohlíky, vařit marmelády, zavařovat, šít a vyrábět různé drobnosti do domácnosti, chovat slepice na vejce, pěstovat zeleninu a ovoce, rozvážet kluky do všech těch nesmyslných kroužků a ještě mít doma pořádek a krásně upravenou zahradu. Jen na sebe nemá moje skvělá holčička vůbec čas – a toho se bojím!
Poslední dva porody měla velmi těžké a bohužel se neobešly bez lehčích, avšak trvalých zdravotních následků, nyní bude rodit císařským řezem – což věděla už před otěhotněním. Jak ji znám, opět nebude odpočívat, opět se do všeho vrhne po hlavě. Přibudou jí tak předčasně další šediny a vrásky a ubudou kila, což je při její váze na pováženou. Mám o dceru opravdu strach!
Bojím se, že si svým hektický a až fanaticky nesobeckým životním stylem nevědomě ničí život, zdraví, kariéru a možná trochu i manželství. Vždyť i chlap potřebuje cítit zájem své ženy, chce, aby jeho žena pečovala nejen o děti a domácnost, ale také o sebe (a o něj)!
Když vidím své šikovné a zdravé vnuky a koukám na kulaté bříško mé jediné dcery, mám samozřejmě radost. Jenže vím, co vše musela pro tuto radost dcera obětovat – ač to ona zatím tak nechápe. Jenže se bojím, že až vše jednou pochopí a bude litovat, že své nadání, talent i roky studia úplně zahodila.
Navíc mi nedávno řekla, že by ráda holčičce pořídila ještě sourozence, aby z malé nevyrostla bratry a tatínkem rozmazlovaná princeznička, a také aby si měla s kým hrát.
„To si děláš legraci! Máš za sebou dva těžké porody, rizikové těhotenství, které skončí císařem a ty plánuješ další dítě? Nejenže hazarduješ se svým zdravím, ale je to i krajně nezodpovědné vůči tvým dětem! Co kdyby se ti něco stalo? Co kdyby tvůj muž přišel o firmu?“ neudržela jsem se a řekla nedávno dceři. Odpověděla mi, že jsem sobecká, děti jsou prý úžasný dar. Někdy mám pocit, že se úplně pomátla.
Je mi jasné, že mě dcera neposlechne a klidně popáté otěhotní, ale jsem snad jediná, komu to přijde v dnešní bouřlivé a nejisté době jako zbytečný hazard?
(Jarmila, 59 let)