Dceru nebudeme učit ani uzbecky, ani romsky, říká Monika Bagárová

Vy jste spolu s partnerem byli poměrně krátce, než jste otěhotněla. Jak reagoval na vaše těhotenství a posléze na to, že čekáte holčičku?

My jsme spolu začali strašně brzy bydlet a o dětech jsme mluvili, takže v tomhle směru to pro nás nebyl žádný šok, miminko jsme si moc přáli. A jeho reakce byly krásné… To, že čekáme holčičku, jsme věděli strašně brzy, až mi bylo divné, že to může doktor vůbec vidět! Takže přítel tomu nechtěl věřit až do té doby, než se to potvrdilo na velkém ultrazvuku, kde byla holčička krásně vidět. Oba jsme měli radost.

Když jste na začátku zmiňovala připravený mimi šatníček… Bude to růžová holčička, nebo ji budete oblékat spíš do neutrálních barev?

Nebude až tak úplně růžová. Něco tam samozřejmě mám, ale snažím se to kombinovat s šedou, bílou a béžovou, máme to hezky namíchané.

 

A co kočárek? Bude váš svalnatý bojovník vyjíždět s růžovým kočárkem?

Kočárek růžový nebude, nejsem úplný maniak. Myslím samozřejmě i na něj, aby s ním byl v pohodě. Ale přiznám se, že do černého kočárku se mi nechtělo a příteli ano. Já ale nechci vozit dítě v létě v černém kočárku, navíc mi ta barva přijde na miminko smutná. Možná v zimě to pořešíme podle jeho přání. Když bude sychravo, tak proč nejít pro změnu do černé, ale uvidíme… Takže jsme u šedé barvy.

Povězte mi ještě něco o vašem partnerovi. Jak jste se poznali a čím vás okouzlil?

Poznali jsme se přes Instagram, kam jsem mu napsala první já. Můj švagr mi ukázal jeho profil, protože hodně a rád sleduje MMA zápasy. A tak jsem na něj mrkla, pak jsem si o něm hledala všechno možné, koukala jsem na jeho práci, rozhovory s ním… A okouzlil mě hlavně tím, že má velké srdce a pomáhá mnoha lidem. Zároveň že je cílevědomý a dobrý v tom, co dělá. Miluje svou rodinu a hlavně má rád děti. To byl pro mě takový signál. Pak jsme si asi dva měsíce psali, a když se vrátil, začali jsme randit. No a asi za tři měsíce našeho kontaktu jsme spolu začali bydlet.

Bylo to dobré rozhodnutí?

Určitě. Já myslím, že bude skvělej táta. Ale samozřejmě si myslím, že u těch chlapů to celkové obrovské nadšení a zamilování k dítěti přijde, až se narodí. Chlapi jsou v tomhle prostě trošku opožděnější než my baby, navíc my to miminko nosíme, takže k němu máme i jiný vztah. 

Rumia bude jednoznačně tatínkova princezna!

Taky si myslím. Navíc, jeho mají děti opravdu strašně rády, hlavně holčičky… On má strašně blízko k dětem, za což jsem strašně ráda.

Byla to pro vás priorita, aby měl rád děti? Sledovala jste ho nenápadně už od začátku, jak na ně reaguje?

Stoprocentně. Nemohla bych být s chlapem, který nemá vztah k dětem, nebo je dokonce nemá rád. To bych vůbec nedala. Já bych ho takhle vlastně ani nemohla milovat.

Takže kdyby vám partner už na začátku řekl, že nechce děti, byl by to důvod k okamžitému rozchodu?

Rozhodně. To byla vlastně první věc, o které jsme se spolu bavili. Takže kdyby mi hned na začátku řekl, že nechce děti, tak bych do toho ani nešla. Myslím si, že když jde člověk do vztahu, měl by mít pokaždé pocit, že to bude navždy. Jsem s ním přece proto, že ho miluju a chci s ním jednou rodinu. S tímhle nasazením jsem vždycky do vztahu šla. To, že to nevyšlo, se může stát a stává se to běžně, ale jakmile tam není tohle nasazení, tenhle pocit, tak je to prostě divný.