[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Tentokrát jsem ale přemýšlela o roli, kterou jako mámy sdílíme. O pocitech jako požehnání, smutek, zoufalství, láska. O bolestech hlavy, které jdou ruku v ruce s nevyspáním, o vzpomínkách, které milujeme a o věcech, které nás děsí.
Všechno sdílíme společně, i když se neznáme osobně a patrně se nikdy neuvidíme. Přemýšlela jsem o Vás, maminkách, ano i o Vás, které teď čtete tyto řádky.
Možná bydlíte hned vedle mě a jste také vzhůru uprostřed noci, jako já. Možná žijete na druhé straně města, v jiném státě nebo třeba na druhém konci světa.
Přemýšlela jsem, že s největší pravděpodobností nejsem jediná maminka na světě, která je v noci vzhůru. Ve skutečnosti nás jsou tisíce, protože máme společnou jednu věc. Jsme mámy. Možná jste právě vzhůru, protože konejšíte své plačící dítě, které nemůže znovu usnout. Možná ho budete krmit a kolébat, přitom všem se budete sama sebe ptát, jestli vůbec JEŠTĚ NĚKDY budete spát delší dobu v kuse než 45 minut.
A nebo nespíte, protože potřebujete dodělat práci, na kterou jste přes den neměla čas. Protože před ní byl dlouhý seznam se všemi potřebami Vašich dětí, Vašeho manžela a úkoly, které bylo třeba udělat.
Ať už máte důvod jakýkoliv, tohle je pro Vás.
Být vzhůru uprostřed noci pravděpodobně nebylo Vaším plánem, když jste se chystaly do postele.
Ve skutečnosti je spíš možné, že jste se modlila uvnitř, abyste se dnes konečně vyspala bez přerušení několikrát za noc.
Ale bohužel, nejspíše jste seděla uprostřed noci a v náručí měla své dítě, krmila ho nebo konejšila a doufala, že brzy usne.
Doufám, že víte, jak moc jsem na Vás myslela, protože jsem v tu samou chvíli i já byla vzhůru, i když jsem si tolik přála spát.
Uvědomila jsem si, že jsme silnější, než si myslíme. Mateřství je spousta práce a někdy, když jsme zahlcené potřebami našich dětí, která nás potřebují vlastně neustále, na sebe samé zapomínáme.
Jako máma máte tolik rozdílných rolí, balancujete nad tím být mámou, dobrou manželkou, mít uklizený dům a splněné povinnosti. Ale hlavně jako mámy jsme pro naše děti tím nejcennějším, co mají.
A jsme silné, já i Vy. Jsme silné, protože jsme to dnes zvládly. Jsme silné, protože jsme vzhůru. Jsme silné, protože jsme se nevzdaly. A hlavně jsme silné, protože JSME MÁMY.
To je něco, co si jako mámy musíme denně připomínat. I když máme často pocit, že to nikdy neskončí. Nic z toho, co prožíváme a je pro nás těžké, není navždy. Každá bezesná noc s příchodem rána skončí. Každý pláč utichne.
Pokud jste vzhůru, protože Vaše dítě prostě nechce spát nebo protože dítě čekáte a nemůžete prostě usnout. Když máte novorozence, Vašemu dítěti rostou zoubky, nebo batole, které má špatné dny, trápí ho nemoc. Všechna tato období tak rychle uplynou a jednoho dne prostě skončí.
Vidina rána každou probdělou noc s naší dcerou pro mě byla jedinou nadějí, kterou jsem měla v utichlém bytě.
Ať už je to oblíbený seriál, dobrý čaj a pěkná knížka. Nebo si napustíte vanu a dáte si do ní oblíbenou pěnu... cokoliv co můžete, co Vás potěší, udělejte. Zasloužíte si to. Budete to potřebovat.
Když se budete cítit lépe, budete i lepší máma a měly bychom se o sebe starat tak, jak se staráme o ostatní. Ať už to uděláte dnes nebo zítra, dopřejte si něco, co Vás udělá šťastnější.
Na chvíli zapomeňte na starosti, i kdyby jste si měla dát jen skleničku mléka a k tomu celé balení Oreo.
Jako máma jste nenahraditelná. Nikdo Vás nemůže zastoupit. Vaše děti Vás potřebují. Váš manžel Vás potřebuje. Někdy máte pocit, že vlastně pořád někdo něco potřebuje.
Staráte se o celou rodinu od rána do večera. Nakupujete, vaříte, uklízíte, píšete s dětmi úkoly nebo si jen stavíte kostky. A místo zaslouženého spánku ve dvě ráno sedíte uprostřed obývacího pokoje a slyšíte jen tikot hodin.
Je těžké, být tak potřebná a zároveň myslet na sebe. Často tak svoje potřeby a přání odsouváme na vedlejší kolej, protože máme pocit, že na ně není místo a čas.
Měly bychom si ale uvědomit, že tak jak potřebuje naše rodina nás, potřebujeme samy sebe i my. Potřebujeme se odpočaté, dobře naladěné a pak se vše zdá být snazší.
Jsem si jistá, že se teď ptáte: Proboha o čem to mluví? Já si přece nemůžu zdřímnout, jsem máma a mám tolik věcí na práci! Ano vím, není to jednoduché a ne vždy to jde. Vlastně to nejde skoro nikdy.
Ale nádobí se může uklidit později. Drobky můžete zamést zítra. Prádlo v pračce počká a nikam neuteče, i když zrovna tohle bychom si část přály. Žádná domácí práce není tak důležitá, aby chvíli nepočkala.
Pokud máte miminko, pečujte o něj, aby bylo spokojené a vy také. Pokud si chce s Vámi Vaše batole hrát, hrajte si, buďte s ním.
A když konečně dítě usne, sedněte si, udělejte si dobrý čaj a pusťte si film nebo si otevřete pěknou knížku. Nechte všechnu práci počkat a relaxujte, tak jak to jen jde. Vážně.
Poslední, ale myslím si, nejdůležitější bod. Doufám, že si budete pamatovat, že nejenom Vy, ale i jiná maminka, kamarádka nebo sousedka, kdekoliv na světě, je teď vzhůru.
Všechny se shodneme, že ve dvě ráno myslíme pouze na jednu věc, a to, že bychom rády spaly. Shodneme se určitě i na tom, že chceme, aby naše děti byly šťastné a zdravé.
Každý den, s každým novým ránem a novou snídaní doufáme, že to bude lepší a snazší. Že dnes se naše batole nebude vztekat, že dnes naše miminko nebude tolik plakat a že zrovna ta dnešní noc bude klidná a my se vyspíme. Všechny se shodneme, že být mámou je náročná práce, ale stojí za to.
A konečně, všechny se shodneme, že chceme dělat pro naše rodiny a děti jen to nejlepší a děláme pro všechny své blízké jen to nejlepší. I když to znamená být vzhůru někdy celou noc.
Proč? Protože JSME MÁMY.
Blogerka Monika je máma pěti dcer, panička jedné kočky a žena jednoho muže. Sledovat ji můžete na jejím facebooku.