Maminka.czBlogy

Deník zasloužilé mámy: Každé mámě, která má pocit, že selhala

Deník zasloužilé mámy 28.  11.  2016
Je tak snadné podlehnout pocitu, že jsme to nezvládly, že? Že dnešek stál za nic a my jsme selhaly. Ale neselhaly jsme, ani Vy ani já.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Pokud by jsme se potkaly v mé oblíbené kavárně a obě jsme měly svůj oblíbený nápoj, můj by bylo capuccino se sojovým mlékem, obrátila bych se na Tebe a řekla Ti pravdu. Že neselháváš.

Vím. Hádám, že by jsi jen setřela slzy, podívala se na mě a pokusila se pokývnout hlavou. Ale uvnitř, hluboko uvnitř by jsi si pomyslela, že jsou to pěkná slova, ale že vážně nemám ani ponětí.

A víš, jak to vím?

Protože jsem takhle seděla naproti své kamarádce, která mi tvrdila, že neselhávám, že si vedu dobře a dělám dobrou práci. Chtěla jsem jí říct o mraženém jídle, které jsme včera měli místo oběda. O hromadě knih, které jsem s dcerami nikdy nečetla.

O tom, že jsem pozadu týden s prádlem a to už z prádelního koše přetéká. Nebo o tom, že jsem opravdu frustrovaná ze směsi hraček a papírů, které se válí uprostřed našeho obývacího pokoje a kterou nemám šanci uklidit.


A také o tom, že jsem často podrážděná, a dcerám odseknu. Přemýšlela jsem, jestli by vůbec pochopila, kdybych jí řekla, že některé dny mám pocit, že jen přežívám. Automaticky dělám činnosti, které mám naučené, ale nepřinášejí mi radost. Nebo aspoň ne tolik radosti, kolik by měly.

Některé dny mi prostře přijdou tak vyčerpávající, že všechno navíc je už obrovská dřina. Jak by mi mohla tvrdit, že se mi nedaří?

Nějak se stalo, že uprostřed celého mediálního světa věříme, že jsou dokonalé matky všude kolem nás, jen my jimi nejsme a nikdy nebudeme. Sociální média nám nedávají pauzu  k nadechnutí, ani možnost zapřemýšlet nad realitou.

Vidíme dokonalost na každém rohu a snažíme se jí přiblížit


Takže se snažíme být kreativní, vtipné, šťastné od rána do večera, naše dřezy září čistotou, prádlo je vždy úhledně složené, snídaně vypadá lákavě, stejně jako večeře, která je samozřejmě složená ze samých zdravých potravin. Vždy máme perfektní účes a make-up, naše ledničky jsou plné jídla a neustále překypujeme nápady, jak tvořit s našimi dětmi a rozvíjet je.

Ale ve skutečnosti je sotva osm hodin ráno a my vstáváme. Dítě bylo celou noc vzhůru nebo je batole nemocné a nebo jsme jen upřímně, unavené. Dáme si ranní kávu, podíváme se na facebook a najednou jsme zaplavené příspěvky lidí, kteří už stihli milion věcí a my se je snažíme dohnat závodním tempem.

Ale to se nikdy nepovede, takže na konci dne máme místo pocitu vítězství, jen pocit, že nikdy nebudeme ideálními matkami a ženami, a to je prostě vyčerpávající.

Víte, co mi má kamarádka řekla? Řekla mi, abych zpomalila. Proboha, jak jsem mohla ve světě, kde jsem se cítila neúspěšná, ještě chtít zpomalit?

Měla jsem pocit, že kdyby měl den o dvacet hodin více, stejně bych nestihla ani polovinu věcí, které jsem měla. Řekla mi, že jsem dobrá máma a že neselhávám.

Jak často Vám tohle někdo řekne, upřímně a od srdce? Hádám, že mnohem častěji to chceme slyšet, ale nikdo to nevysloví nahlas.

Je potřeba začít vidět vše reálněji a dát si za úkol to, co skutečně můžeme za jeden den splnit. Ne za dva nebo za týden, ale jen za jeden den. Všechny ty úsměvy, pohlazení a objetí. Pofoukání rozbitých kolen, přečtení pohádek, připravení svačin do škol a další.

Děláme chyby, ano, ale neselháváme

Jsme bez dechu, zápasíme s časem, který je neúprosný a nedám nám ani minutu navíc. Jsme vyčerpané, frustrované, ale nikdy, nikdy neselháváme. Selhat, znamená zastavit se na místě.

Ne vstávání, snažení se a dávání všem okolo. Neříkejte si, samy sobě, že selháváme. Místo toho si na seznam napište věci, které prostě dnes nemůžete splnit těmi, které můžete.

Pocity selhání jsou jen pocity. Nenechte se jimi naplnit a přesvědčit. Pokud by jsi seděla u stolu naproti mě, to bych Ti chtěla říct. Znovu a znovu.

Napiš si seznam věcí, které bys chtěla udělat a k tomu si připiš všechna ta otírání dětských slz, utírání rozlitých pití, sbírání hraček a odpovídání na tisíc otázek. A z toho seznamu nutných věcí, všechny vyškrtej, kromě jedné. I když klopýtneš, to nevadí, začni znovu, zítra je také nový den.

Neboj se, že sousedka vedle tebe Tě bude kritizovat a soudit. I když to na Instagramu  vypadá, že k dosažení Ideálního domova je potřeba jen šest snadných kroků. Pamatuj si to.

Jsi perfektní na Tobě záleží. Každý den děláš pro někoho den hezčím. Není nutné hnát se za dokonalostí.

Stačí dělat jeden krok za druhým, ne víc najednou. Ode mě, jedné maminky, uprostřed toho všeho zmatku, kterým mateřství je.

Deník zasloužilé mámy

Blogerka Monika je máma pěti dcer, panička jedné kočky a žena jednoho muže. Sledovat ji můžete na jejím facebooku.

 

Deník zasloužilé mámy: Každé mámě, které nejde vše podle plánu
Deník zasloužilé mámy: Každé mámě, která to chce dnes vzdát
Deník zasloužilé mámy: Chvíle, kdy jsem se přestala snažit být perfektní  
Deník Zasloužilé mámy: „Každé mámě, která nemá doma uklizeno“
Témata: Blogy, Deník zasloužilé mámy, deník, Nadechnutí, Dávání, Seznam věcí, Sbírání, Pocit, Oblíbený nápoj, Obývací pokoj, Dobrá máma, Den, Utírání, Kaz, Mediální svět