Maminka.czBlogy

Deník zasloužilé mámy: Nepořádek v bytě, šťastné dítě. Jako u vás doma?

Hned na začátek musím přiznat, že jsem člověk, který miluje pořádek. Mám ráda organizované šuplíky plné poskládaných ponožek a sešitů. A nejen to… Pořádek a třídění mě uklidňuje. Chaos a věci, které se válí všude, jen ne na svém místě, mě hrozně ovlivňují a doslova trpím.
Deník zasloužilé mámy: Nepořádek v bytě, šťastné dítě. Jako u vás doma?

Jsem puntičkář

Když jdu večer spát, musím posbírat všechno nádobí po kuchyni i obývacím pokoji, musím srovnat polštáře desetkrát denně na sedačce, musím mít kořenky na kuchyňské lince v jedné řadě a prádelní koš v koupelně prostě musí být ve svém rohu.

Už jako malá jsem trpěla, když mi někdo hýbal s mými věcmi. Když jsem si sedala ke stolu, tak jsem musela sedět přesně uprostřed a když jsem šla večer spát, musela jsem mít deku upravenou a bez záhybů.

Trochu to svádím na geny, protože můj tatínek byl také stejný puntičkář. Já nakonec jako dospělá dokážu nad některými věcmi občas přimhouřit oči. Deku už si nesrovnávám půl hodiny a u stolu sedím také normálně.

Jsou ale věci, které mi vadí a přes které se strašně těžko dostávám. Ano, přiznávám, občas vadí mi nepořádek, který dělají naše dcery i ten, který dělají nevědomky. To,když si namažou chleba a nechají na stole drobky.

Děti | Blogy | Deník zasloužilé mámy

Vím, že bych měla být ráda, že si udělaly samy svačinu, ale mě ty drobky štvou, a tak přijdu, drobky uklidím a upozorním je na to.  Přitom by měla přijít pochvala. Často si za to nadávám a mám z toho výčitky.

Někdy se přes to přenesu a řeknu si, že je to fajn, jak jsou samostatné. Ale jindy přijdu do kuchyně a vidím drobky na lince a na stole a nemám z toto radost.

Měla bych být ráda, že si hrají samy, když si berou koberec z obýváku, na kterém je namalovaná silnice, ale já vidím hlavně to, že hýbou s kobercem a najednou není pod televizí nic. A ještě když ho odnesou, objeví se hromada drobků...

DROBKY! Také máte pocit, že jsou všude drobky?

Ať se podívám kamkoliv, i kdybych měla místo ruky koště, tak stejně jen co si sednu, další drobky. Před pár dny jsem vysála celý obývací pokoj a sedačku. Pak jsem si s kávou v ruce konečně sedla a pozorovala se zálibou čistou sedačku i zem... Trvalo to přesně deset minut, než nejmladší dcera přinesla sáček křupek, zakopla a vysypala ho po sedačce a zemi.

Občas mi vadí nepořádek, který dělají naše dcery i ten, který dělají nevědomky.

 

Včera večer jsem přišla do koupelny. Rozsvítila jsem a jednoduše jsem si povzdechla. Byl to takový ten povzdech, kdy víte, že už se nezmůžete ani na křik, ani na pláč, na nic.

Nezmohla jsem se ani na to, abych počítala do deseti a viděla světlou stránku v tom, že se dcery samy vykoupaly.

Povzdechla jsem si proto, že ta místnost vypadala, jakoby jí nikdo neuklízel nejméně týden. Na zemi byly ručníky, nasáklé vodou.

Vana byla do poloviny napuštěná a plavaly v ní prázdné obaly od šamponu a mycího gelu. Mycí gel byl vylitý kolem kohoutků a na zemi se povalovaly ponožky.

Někdy se cítím tak unavená z toho kolotoče, který je každý den stejný. Pořád dokola ty samé věci. A i když vím, že ne vždycky to takhle v koupelně vypadá, když se to stane, mám pocit, jakoby na mě někdo navalil obrovský balvan a ten mě dusil.

Pravda je, že s dětmi je a vždycky bude všude nepořádek. Můžete se snažit je vést k tomu, aby nebyl, ale vždycky bude. Vím to. Já jim to říkám denně několikrát, vysvětluji, radím a pomáhám.

Jsou to drobnosti, které nám někdy život hází pod nohy. Ocitáme se tváří v tvář realitě a zjišťujeme, jak odolné dokážeme být. A jak schopné.

Děti | Hry pro děti

Že nám stačí pět minut na sprchu, než se ozve zaťukání malých dětských ručiček na sklo. Že se dokážu namalovat za deset minut i s oblečením. A že když mám na sprchu víc času, když je muž doma, ani se nepotřebuji umýt. Jen prostě stojím pod horkou vodou a užívám si to ticho a klid.

Děti jsou jen děti

Nejsou to malí dospělí, nejsou našimi verzemi a nedokážou splnit všechna naše očekávání. Musí se toho ještě hodně naučit. Jak si nakrájet chléb, jak poskládat trička, aby nebyla zmačkaná, jak přejít bezpečně ulici, jak si najít kamarády, jak posbírat věci do školy a na nic nezapomenout.

Jak zvládnout všechny nepříjemné situace a jak čelit tlaku od druhých lidí. Správně se rozhodnout a čelit svým chybám, když se rozhodnou špatně.
A čelit nám a našemu tlaku.

Aby byly slušně vychované a vždycky zdravily a poděkovaly. Vyhodily každý obal do koše a uklidily po sobě nádobí do myčky. Zametly drobky a utřely vylitý jogurt hned poté, co vylily džus.

Těhotenství | Časopis Maminka | Maminky ve světě

Já to přiznám. Často chci, aby naše dcery byly dospělejší, aby už to všechno uměly, aby věděly, jak se dělá spoustu věcí. Aby když zametou, bylo to takové, jako když zametu já.

Jenže pravda je jiná. Když jsou v našich domovech děti, jsou to jen děti a kolem nás budou pořád otisky jejich prstů.

Ano, otisky

Ale nejenom jejich prstů, ale jejich duší, osobností a hlavně lásky. Jsou hlučné, jsou zbrklé a pořád chtějí naší pozornost. Pořád nám chtějí něco ukázat, něco říct a s něčím pomoct.

Těhotenství | Porod | Od těhotenství k porodu | Video

Přinášejí do našich životů hodně chaosu, nepořádku, ale také výjimečnosti. Protože ony jsou výjimečné, takové jaké jsou.

Jednoho dne všechny upatlané skleničky budou čisté a uklizené a na zemi nebudou drobky od křupek. Jednoho dne se naučí, jak správně uklidit oblečení do skříně, jak si nalít pití a nepolít celý stůl a jak si vymáčknout pastu, aby jí bylo více na kartáčku, než v umyvadle.

A víte, co?

Drobky se zametou a zrcadlo se vyleští. Rozlitý džus se vytře a hračky se uklidí. Budou mi chybět ty otisky na zrcadle a oknech. Louže v koupelně, když si hrály na delfíny. Bude mi chybět ten hlasitý smích a výkřiky nadšení, které se ozývají po celém bytě a ze kterých mě často bolí hlava. I ty, před kterými se utíkám schovávat.

Musíme začít vidět všechno takové, jaké to je. Mít děti znamená, mít všude otisky prstíků a čmouhy na skle.

Být mámou  je často o tom umět improvizovat a snažit se najít v každé těžké situaci to dobré. Udělat večeři, i když stojíte před skoro prázdnou spíží.

Vejít do koupelny a místo louží a ponožek vidět úžasné místo, které před chvílí přinášelo štěstí a smích. Zkuste to dnes večer. Když vejdete třeba do té koupelny a uvidíte skvrny na právě vyleštěném zrcadle.

Nebo hromadu bot neuspořádaných do botníku. Chaos. Otisky.

Deník zasloužilé mámy

Blogerka Monika je máma pěti dcer, panička jedné kočky a žena jednoho muže. Sledovat ji můžete na jejím facebooku.

Slavní rodiče | Miminko | Maminky ve světě
Blogy
Těhotenství | Časopis Maminka
Mohlo by vás zajímat
Generace Y: Dnešní puberťáci se chtějí hlavně bavit, ale rozumíte jim?
GALERIE: Tato miminka nikdy nevyrostou, od opravdových je téměř nepoznáte
Gratulujeme! Jana Doleželová je maminkou, porodila holčičku
Chcete otěhotnět? Chcete mít chytré a zdravé děti? Jezte jód!

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

 

Předplatné

Aktuální číslo časopisu