[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Každé selhání i sebemenší se odrazí na tom, jak se vnímáme. Ano, jsme k sobě nemilosrdné a neodpouštíme si nic.
Díky médiím kolem nás máme pocit, že všude jsou dokonalé mámy, které zvládají výchovu dětí, mají nablýskanou domácnost a dobře vypadají, jakoby by to nic nebylo. A my se pak samy sebe ptáme, proč my to nezvládneme? Proč ony jsou tak dobré a já ne?
Všechny děláme chyby. Hodně chyb. Některé z nich jsou hloupé, jiné podstatné. Některé jsou malé, jiné velké a u nich si třeba přejeme, abychom je už znovu neudělaly. Ale uděláme, jiné.
Poučme se z chyb, zkusme to alespoň trochu, ale jděme dál. Nepřemýšlejme už o tom, že jsme se měly rozhodnout jinak, nejde to už změnit.
Dělání chyb je prostě součást našeho života, z nich se učíme. Dělejme chyby, dělejme jich hodně, riskujme, vyhrávejme a prohrávejme. A to všechno ze srdce a naplno. A nelitujme jediného dne.
Byla bych ráda, kdyby jsem měla vždy perfektně uklizeno a všechno by zářilo čistotou. Mám ráda tu vůni čerstvě vypraného prádla a vytřené podlahy. Ale také mám pět dětí a jednu kočku a ti společně vytváří sice kreativní, ale hlavně chaotický domov. Možná se zdá, že náš domov není dokonalý v každém okamžiku pro naše přátele nebo nás samotné. Pravdou ale je, že je perfektní, takový jaký je. Se všemi těmi pastelkami na zemi v dětském pokoji.
S každým otiskem na zrcadle a s každým smíchem při čištění zubů, který zapříčinil poprskání zrcadla. Skuteční přátelé to vše pochopí a my na sebe buďme pyšné, že v našem domově se rozléhá smích a cinkají talíře. Znamená to, že v něm jsou lidé šťastní.
Žádný návod na to, jak nebýt frustrovaná, neexistuje. Rodičovství je takové cvičení, jak zvládat frustrace různého druhu. Když se snažíte obléct Vaše batole a ono vzdoruje a za nic si nechce vzít boty, zatímco Vám je horko, protože jste oblečená do kabátu a šály.
Neznamená to, že jste horší máma nebo člověk, než Vaše sousedka nebo jiná žena žijící tisíce kilometrů daleko. Možná se ona jen přetvařuje a stále usmívá. Ale uvnitř bojuje stejně jako Vy. Jsme skutečné a život je skutečný.
Taky to znáte? Vždycky, když si myslím, že mám spoustu času, tak mi to najednou dojde a já nestíhám.
Například nejmladší dcera najednou potřebuje na záchod a zrovna to musí být dlouhá návštěva záchodu, která totálně naruší celý sled dalších událostí. Takže místo pohodového odchodu z domova, jen zběsile doháním čas.
I když nenávidíte chodit pozdě stejně jako já, stejně se Vám to stane příště znovu. A mně také. Život s dětmi je nepředvídatelný, komplikovaný a jen málo jde plánovat. Ale má to i výhodu. Naučila jsem se za krátkou chvíli stihnout spoustu věcí.
Přiznejme si to. Další téma, které je plné předsudků a odsouzení. Některé z nás jsou doma, jiné pracují. Ty z nás, které zůstaly doma s dětmi, můžou snadno odsoudit ty maminky, které se pár týdnů po porodu vrátily do práce a mají z toho radost.
Nesuďme se navzájem, respektujme svá rozhodnutí, ať už jsou jakákoliv. Pokud jste se rozhodla vychovávat děti místo návratu do práce, buďte na sebe za to pyšná.
Jestliže naopak cítíte, že doma byste nebyla šťastná a raději jste se vrátila brzy do práce, buďte na sebe za to pyšná. Nikdy nevíme, proč se ta dotyčná rozhodla zrovna takto, nezáleží na tom. Všechny své děti milujeme a děláme pro ně to nejlepší. A na tom záleží, opravdu.
Jistě existují rodiny, kde děti nevědí, jak se ovládá televizní ovladač a ani neumí pracovat s telefonem nebo počítačem. Žijeme ale ve věku elektroniky a každá rodina žije podle svého. Necítím vinu nad svým rozhodnutím pouštět dětem pořady v televizi a aplikace v tabletu.
Pokud se cítíte dobře s vědomím, že Vaše děti tráví čas takto, je to v pořádku. Je to vaše rozhodnutí a Vaše rodina.
Někdy je těžké věřit si a mít pocit, že jsme dobré, chytré a děláme pro všechny dost. Život prostě neodpovídá tomu dokonalému obrazu z Instagramu dokonalých rodin u dokonalých večeří s dokonalým psem.
Pravdou je, že většinou je život plný nepořádku, dětských prstů obtisknutých na zrcadle, vymačkané pasty v umyvadle a má daleko do dokonalosti. Ale když budeme žít svůj život s radostí a vděčností, jednou se dokonalým stane. Dokonalým pro nás.
Stejně jako děláme chyby my, dělají je i naše děti. Je to součást jejich učení, opravdu. Vím, jak je to těžké uvažovat takto, když Váš tříletý syn potřetí vylije skleničku na stůl a shodí talířek. Je těžké zůstat v klidu a říkat si, že se to jednou naučí.
Ale jsme tu pro naše děti a měly bychom být hlavně v těch těžkých chvílích, abychom jim pomohly se znovu postavit a bojovat. Naučily jsme je, že chyby patří k životu, ale neznamenají, že život za nic nestojí. Ukažme jim, že je máme rády i přes jejich chyby. Na tom záleží. Hodně.
Ano, špatné dny tu jsou a vždycky budou. Každá jsme si nějakým takový dnem prošly a věřte mi, že se takový den vrátí. Když to budeme nejméně čekat, objeví se.
Važte si každého krásného dne, kdy máte pocit, že se Vám všechno daří, děti jsou spokojené, hromada prádla ubývá a slunce svítí jasněji.
A když přijde špatný den, nezoufejte. Zase brzy odejde a s dalším ránem je tu nový den a třeba mnohem lepší, než jsme si uměly představit.
Ach ano, řeknu Vám, je tolik okamžiků v mateřství, kdy nemám absolutní ponětí, co dělat a jak se zachovat. Jsou mezi námi ženy, které Vám budou tvrdit, že jejich rozhodnutí je pokaždé to nejlepší a že není situace, která by je rozhodila.
Většinou se ale snaží skrývat jen svůj strach ze selhání a přiznání, že něco nevěděly a neuměly vyřešit. Když se rozhodujeme, jak problém vyřešit, je to těžké. Každé rozhodnutí může způsobit ještě větší zoufalství.
Ať už se rozhodneme jakkoliv, máme pocit, že to nebylo správně a měly jsme se rozhodnout jinak. Nejlepší rozhodnutí, které můžeme udělat, je věřit, že jsme udělaly to nejlepší, co v danou chvíli šlo.
Někdy je to těžké si uvědomit a přijmout fakt, že situace lépe vyřešit prostě ani nešla. To je pořádku, nevypovídá to o Vás nic. Věřte v samy sebe každý den, protože víte, že děláte to nejlepší, co můžete.
Každá to známe, ty okamžiky, kdy máme pocit, že jsme úplně na všechno samy. Že jsme jediné, kdo řeší takové starosti a právě tento konkrétní problém.
Když se ale rozhlédneme kolem sebe pozorně zjistíme, že nejsme samy, kdo se tak cítí a možná najdeme přítele, když to nebudeme čekat. A jediná věc, na které opravdu záleží?
To, že milujete své děti a svou rodinu.
Blogerka Monika je máma pěti dcer, panička jedné kočky a žena jednoho muže. Sledovat ji můžete na jejím facebooku.