[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jako respirační sezonní infekce u dětí většinou označujeme různé projevy nachlazení, kterým přísluší termín viróza. Vyskytují se pravidelně a opakovaně zejména v podzimním a zimním období a postihují především „školkové“ děti. Prvním příznakem bývá většinou mrzutost a únava, nechutenství, brzy se pak objeví vodová rýma, kašel a následně i zvýšená teplota. Pokud tento stav trvá několik dní a nezhoršuje se, není třeba se tím znepokojovat, stačí nechat dítě doma v klidovém režimu a užívat běžné léky proti těmto projevům.
Pokud dítě trpí mírnými symptomy, jako je kašel, rýma nebo zvýšená teplota do 38 °C, většinou postačí domácí léčba. Není nutné lékaře navštěvovat za každou cenu, v čekárně hrozí střet s dalšími patogeny, jako jsou viry a bakterie. Lékařskou pomoc je nutné vyhledat v případě zhoršení zdravotního stavu, tedy pokud se objeví vysoká horečka (případně horečka přetrvává a neklesá), zvracení a odmítání stravy, ztížené dýchání, spavost a podobně. Stejně tak tehdy, když se přidruží bolesti v uších, což může být příznakem zánětu středního ucha, obtížné polykání, typické pro angínu, nebo štěkavý dusivý kašel, který může signalizovat laryngitidu, tedy zánět hrtanu.
Ano, u dětí s projevy sezonní pylové alergie, laicky také nazývané „senná rýma“, se mohou výše uvedené příznaky nachlazení objevovat pravidelně v pylové sezoně dřevin, tedy od února do dubna, travin (duben až červenec) nebo plevelů (srpen až říjen). To se většinou týká dětí školního věku nebo starších a tento stav je obvykle doprovázen záchvaty kýchání či slzením a pálením očí. Zde je nutné v pylové sezoně použít protilalergické léky, v období předsezonním pak je možná léčba pylovými „vakcínami“, pokud je indikována lékařem.
Záleží na tom, co považujeme za „extrémně časté“. Pokud je tříleté dítě lehce nemocné maximálně šestkrát do roka, není třeba se příliš znepokojovat. Nejvyšší intenzita onemocnění přitom bývá na podzim a v zimě. Většina nemocí stimuluje imunitu, která potom dokáže odolávat daleko silnějším a nebezpečnějším podnětům. Je-li však dítě nemocné častěji, může to skutečně naznačovat oslabený imunitní systém. V takových případech doporučuji navštívit specialistu (lékař oboru alergologie a klinická imunologie), který provede imunologické vyšetření, aby zjistil, zda nejde o nějaký specifický imunologický problém.
K těžšímu průběhu respiračních onemocnění jsou mnohem náchylnější zejména děti s chronickými nemocemi, jako je například astma a alergie.
Příznaky „obyčejného“ nachlazení, označovaného termínem viróza, jsem již popisoval (viz výše). Chřipka se vždy vyznačuje vysokou horečkou, silnou únavou, bolestmi hlavy a svalů. Většinou se nedá „přechodit“ a nemocné dítě upoutá na lůžko. Při angíně jsou zduřelé a bolestivé podčelistní mízní uzliny a krční mandle jsou zarudlé nebo bíle povleklé. Potvrzení RS virové infekce nebo nákazy onemocněním covid-19 pak přísluší výhradně lékaři. Podezření na tyto choroby je vysloveno především v období jejich epidemického výskytu.
Důležité je, aby nemocné dítě hodně odpočívalo a pilo dostatek tekutin. Vhodné je též zvlhčovat vzduch v místnosti, což pomůže zmírnit příznaky kašle a ucpaného nosu, snížit horečku pomohou obklady a zábaly. Rodiče by měli také zajistit, aby dítě zůstalo doma, dokud nebude plně zotavené.
V první řadě je naprosto zásadní, aby se dítě nevracelo zpět do kolektivu bezprostředně po odeznění onemocnění. Ideální je nechat ho ještě několik dní po nemoci doma. Pokud se nemoci často vracejí, nebo jde o děti s oslabenou imunitou, je dobré nechat je odpočívat ještě alespoň 10 dní. Tyto děti je také vhodné, ideálně hned po letních prázdninách, „předléčit“ léky stimulujícími imunitu a také očkovat proti chřipce.
Vždy velmi záleží na tom, v jakém prostředí dítě žije. Obranyschopnost například velmi utlumuje kouření v rodině nebo přílišná sterilita v domácnosti. Souvislost s vyšší náchylností k onemocnění můžeme jistě hledat i v nedostatku spánku. Stav imunity zhoršuje také stres a únava, a to například z extrémně vysoké zátěže u dětí po nástupu na základní školu. Základem pro podporu imunitního systému je dodržování zdravého životního stylu bez vysedávání doma u počítače, strava s dostatečným přísunem vitaminů (obzvlášť vitaminů C a D), denní režim a rekreační sportování. Důležitou součástí prevence je také časté větrání, pohyb na čerstvém vzduchu, případně otužování.
Pro podporu imunity můžeme sáhnout po řadě farmak. Výborným stimulantem pro imunitu je například výtažek z vepřových bílých krvinek, který je dostupný na lékařský předpis. Podstatou této léčby je, že se lidské bílé krvinky od těch vepřových učí schopnosti správné imunologické reakce. Účinné je také preventivní užívání oslabených bakterií neboli bakteriálních imunomodulátorů. Některé z nich, jako je například Olimunovac, jsou volně dostupné v lékárnách. Před nasazením však doporučuji odborné vyšetření dítěte alergologem/klinickým imunologem.
Zvýšená tělesná teplota při viróze je projevem toho, že organismus začal reagovat na přítomnost infekce. Různé patogeny, které při infekci vnikly do těla, uvolňují tzv. pyrogeny, které stimulují tvorbu některých protizánětlivě působících buněčných produktů, které tlumí průběh zánětu. Proto je vhodné, pokud není zdravotní stav dítěte nějak závažný, teplotu léky nesrážet, ale posečkat a nechat ji působit, aby mohl být spontánně nastartován imunitní obranný mechanismus.
Opakované vystavení respiračním infekcím může imunitní systém dítěte jak posílit, tak oslabit. Záleží na patogenech, se kterými se dětský organismus setkává. Banální onemocnění, prodělané několikrát za rok u dětí školkového věku, může být pro stimulaci imunity výhodné. Pokud jsou ale infekce velmi časté nebo vážné, a je například potřeba nasazovat antibiotika, mohou vést i k oslabení imunitní odpovědi.