[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Naše děti vyrůstají v digitalizované době, která má svá specifika. Daleko pravděpodobnější, než že se váš potomek chytne špatné party a skončí třeba na drogách, je dnes nenápadné propadnutí sociálním sítím a počítačovým hrám. Rizika a důsledky spojené s nadměrným užíváním mobilu jsou přitom podle odborníků drogám podobné – od poruch spánku a soustředění po neustálé bažení po dopaminu neboli hormonu štěstí.
S nějakou formou zneužití dobrovolně poskytnutých intimních materiálů neboli konsenzuálního sextingu má zkušenost každý pátý nezletilý, což je velmi alarmující zjištění. Mezi nejčastější kanály neoprávněného šíření intimních fotek, videí či textových zpráv patří Instagram a Snapchat, následovaný Messengerem a Facebookem. Děti a mladiství, kteří čelí těmto situacím, chtějí zůstat anonymní. Stydí se nebo mají strach z reakce rodičů nebo školy.
Sociální sítě jsou pro tři čtvrtiny mladistvých každodenní záležitostí. Pětina žáků dennodenně hraje nějakou digitální hru a téměř 46 % studentů sleduje ve všední dny YouTube po dobu dvou a více hodin. O víkendech tráví sledováním videí čtyři hodiny denně celé dvě třetiny mladistvých studentů, třetina z nich dokonce ještě více.
To vyplynulo z průzkumu, který realizovala v květnu a červnu loňského roku společnost Eset v rámci globální iniciativy Safer Kids Online a iniciativy Policie ČR. Je to příliš? Více než polovina žáků vnímá, že na sítích tráví dost času. Nejméně on-line jsou studenti gymnázií, nejvíce studenti odborných učilišť a žáci 9. tříd. Třetina mladistvých spadá do kategorie riziko vzniku závislosti.
Většinu případů sextingu řeší u nezletilých různé anonymní poradny, protože děti nechtějí, aby se o problému dozvěděli rodiče, spolužáci nebo učitelé. Školy se sextingem zabývají až v okamžiku, kdy se vymkne kontrole a stane se například nástrojem pro kyberšikanu nebo když materiály uniknou ze soukromé konverzace a začnou se šířit mezi spolužáky po škole. Takové případy se ale vyskytují jen minimálně a přebírá je Policie ČR.
Děti a mládež ve věku 12 až 17 let nejčastěji uváděly, že kanálům neoprávněného šíření jejich intimních materiálů vévodily Instagram a Snapchat, následovány byly Messengerem a příspěvky na Facebooku. Přibližně u pětiny mladistvých zneužitých neoprávněným šířením jejich intimních materiálů byly zapojeny WhatsApp, Telegram, TikTok, YouTube a nějaký pornografický server.
V případech, které se podaří zachytit policii, se nejčastěji objevuje scénář, kdy se dítě nahraje na mobilní telefon a následně se pokusí obsah zveřejnit na YouTube. YouTube před zveřejněním takové video zkontroluje a zachytí jako závadové a porušující zásady komunity.
Videa někdy zachytí a reportuje do Česka sám Google, a to v případě, kdy je telefon dítěte automaticky spárován s úložištěm Google, kam se video zálohuje. Dítě následně v případě neúspěchu zveřejnění na sociální síti může svůj intimní materiál dále rozesílat svým "přátelům" prostřednictvím soukromých zpráv nebo jinými cestami, kde není závadový materiál detekován. A průšvih může být na světě.
„Obecně školy či pedagogicko-psychologické poradny řeší velmi malý výsek všech incidentů, drtivá většina incidentů je naopak řešena prostřednictvím různých anonymních poraden. Můžeme říct, že v tuto chvíli např. 70 až 75 % případů (což je zhruba 400 případů ročně), které řeší on-line poradna E-Bezpečí, obsahuje sexuální komponent a týká se sextingu, přičemž v cca polovině případů jde o sexting provozovaný dětmi (osobami mladšími 18 let),“ uvádí Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci.
Děti chtějí být anonymní zejména proto, že se stydí nebo mají strach z reakce blízkého okolí, ať už jde o rodiče nebo školu. Někdy také chtějí zvládnout situaci vlastními silami. „Může jít o strach z trestu, z výčitek nebo i obavy z toho, aby dítě nezklamalo své rodiče, případně aby se rodiče kvůli dítěti netrápili. Anonymní linka je pro dítě jednodušší cestou, jak může ventilovat své obavy a domluvit se na prvních krocích, které podnikne,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková.
Na stránkách To nevymažeš! lze najít doporučení, jak lze sexting praktikovat bezpečněji a jak postupovat v případě zneužití intimního obsahu, i rady pro rodiče a učitele k tomu, jak s dětmi o tématu konsenzuálního sextingu a zneužití intimních materiálů komunikovat.
„Pokud se dítě svěří, že po něm někdo fotky chce a je mu to nepříjemné, tak je na místě probrat společně další strategii. Dítě by mělo přerušit komunikaci s daným člověkem. Doporučuje se uložit si historii komunikace, fotografií, videí, ale i detaily profilu agresora na sociálních sítích a vše nahlásit na policii. Pokud se rodiče bojí situaci řešit přímo na policii, tak jde využít anonymních poraden, které s policií spolupracují,“ říká Vladimíra Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti Eset.
Důležité je s dítětem pravidelně rozebírat otázky nevhodných návrhů, zasílání nahých fotek a nátlaku na internetu. Ptát se, zda je něco, co je dítěti na internetu nepříjemné, a u dospívajících nezapomínat ani na pravidla užívání technologií a mít přehled o tom, co dítě na sítích dělá.
Iniciativu Safer Kids Online zahájila společnost Eset 1. dubna 2022, kdy byla zároveň spuštěna i webová stránka. Následně byly realizovány pilotní projekty. Pro nejmenší děti vznikl edukativní seriál Hey Pug!, za kterým stojí zlínské studio BareBear Production. Na starší děti a širokou veřejnost mířila osvětová kampaň To nevymažeš! vytvořená ve spolupráci s Policií České republiky, jež upozorňuje na rizika konsenzuálního sextingu.
V rámci iniciativy Safer Kids Online vznikly i konverzační karty, které pomáhají otevírat diskusi mezi rodiči a dětmi o důležitých tématech týkajících se bezpečného pobytu v digitálním světě. Otázky na kartách přibližují mnoho situací, s nimiž se dospělí i děti v on-line světě běžně setkávají. Společně se pak baví o tom, jak se v daných situacích zachovat co nejlépe.