[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Nejčastěji je způsobují dietní chyby, příčinou ale mohou být také bakterie, paraziti nebo plísně. Léčba průjmu si ve většině případů vyžádá nanejvýš týden, především u malých dětí ale mohou být tyto dny obzvlášť náročné.
Žízeň, suchá kůže i sliznice, teplota, vpadlé oči, bolesti hlavy, a především opakovaná řídká stolice. To jsou nejčastější projevy průjmového onemocnění. Průjem může mít mnoho příčin:
„Nejčastěji se jedná o průjem infekční, u malých dětí virový, který se i během několika hodin rozšíří v domácnosti nebo kolektivu dětí. Méně často se pak jedná o průjem bakteriální, například salmonelový, a vzácně parazitární,“ vysvětluje dětská lékařka MUDr. Romana Benešová.
Častou příčinou jsou nevhodné potraviny nebo jejich kombinace, ale i jejich kontaminace znečištěnou vodou nebo plísní. Pokud se průjem u dítěte vyskytne, je velmi důležité sledovat, jaké množství a jakých tekutin během dne vypije.
Stejně tak je zapotřebí věnovat pozornost stolici a její konzistenci, tedy zda je vodnatá, kašovitá, anebo zda neobsahuje příměs krve či hlenu. Pokud dítě zvrací, má zvýšenou teplotu nebo vysokou horečku a odmítá přijímat tekutiny, pak okamžitě kontaktujte lékaře.
Zatímco nechutenství je přirozenou obranou organismu před příjmem potravy v průběhu nejakutnější fáze průjmu, mnohem častějším problémem je dehydratace. K ní totiž může dojít již během několika hodin:
„Zásadní je zachovat nebo zlepšit zavodnění dítěte. Kojené děti jsou nadále plně kojeny bez omezení. U nekojených a starších dětí postačí na začátku a u lehčích průjmů slabší hořký černý čaj, který můžete mírně přisladit glukopurem, když dítě hořký čaj odmítá. Čaje přislazované cukrem nebo medem průjem ještě zhoršují,“ doporučuje Romana Benešová.
Zcela nevhodné jsou podle jejích slov často používané „kolové“ nápoje. V případě intenzivnějších nebo déletrvajících průjmů podávejte dětem iontové nápoje:
„Tekutiny podávejte po lžičkách a častěji. Měly by mít pokojovou teplotu, aby nevyvolávaly zvracení,“ dodává pediatrička. Klinický psycholog Mgr. Petr Křenek potom doporučuje podávat tekutiny jako různé „kouzelné“ nápoje, které dítě zná z pohádkových příběhů.
Jejich servírování lze také ozvláštnit speciální skleničkou, dětským nádobíčkem či „maminčiným“ oblíbeným hrnečkem. Důležité je rovněž dodržování vhodného dietního režimu, do něhož patří například starší pečivo, suchary, vařené brambory s mrkví nebo rozmačkaný banán pro menší děti.
Přestože je pravidelné užívání přípravků na průjem až do odeznění nemoci nutností, podat malému dítěti jakoukoliv tabletku bývá nadlidský úkol. Dětem do šesti let jen obtížně vysvětlíte, že je to „pro jejich dobro".
Někteří rodiče prosí, slibují hračku nebo nějakou výhodu, jiní se uchylují k násilnému podávání léků, vyhrožují nemocnicí nebo strašidlem, ani jedna varianta však není správná.
„Tabletky černého uhlí existují i v práškové formě, ale jsou doporučovány především při podezření na otravu potravinami, léky, houbami a podobně. K léčbě průjmu z jiných příčin je ideální rozpustný zdravotní přípravek Sorbecta s příchutí banánu,“ říká pediatrička Romana Benešová, a dodává, že podávání účinné látky v nápoji je pro děti mnohem příjemnější, protože jim vůní připomíná džus nebo koktejl.
Dodržování hygieny je v případě průjmových onemocnění nezbytné. Starším dětem to můžete vysvětlit, těm nejmenším zase ulehčit hrou:
„Malé děti nikdy nemyjte násilím a nekřičte na ně. Přistupujte k nim klidně a pomalu, buďte šetrní a snažte se odvrátit jejich pozornost. Zapojte fantazii a vezměte si na pomoc například oblíbenou hračku, kterou samo umyje a která si s ním bude povídat,“ doporučuje psycholog Petr Křenek. Podle jeho slov právě hračky a společné hry s rodiči uzdravují nejvíce.
Všímejte si, jak se vaše dítě cítí. Průjem jej vyčerpává, je unavené a chová se neobvykle. Některé děti polehávají a samy tlumí své fyzické aktivity, menší se mračí, pláčou, bývají mrzuté, netečné, anebo naopak agresivní:
„Průjmové onemocnění vyvolává zejména u malých dětí pocit ohrožení. Strach a úzkost způsobují, že děti bývají napjaté a neklidné, podrážděné, plačtivé nebo výbušné, mnohdy dochází ke zrychlení řeči, roztržitosti a pocení. Tělo může na stres reagovat i zvýšenou srdeční aktivitou, zrychleným dýcháním, zvýšeným svalovým napětím a suchostí úst,“ vysvětluje Petr Křenek.
Dětem od batolecího věku pomáhají překonat úzkost plyšové hračky. Plyšový kamarád v náručí je uklidňuje a přináší jim pocit bezpečí. V období mezi třetím a šestým rokem života se děti zase rády proměňují v někoho jiného, skvěle proto mohou zabrat různé hry, které jim to umožňují.
Dítě, které je v době nemoci v sociální izolaci, potřebuje podle psychologa především pozornost: „Je velmi důležité věnovat zejména těm nejmenším dětem dostatek času, nikam nespěchat a odvést jejich pozornost od akutních potíží společnou stolní hrou, čtením knihy nebo jim nabídnout různé kreativní hry, například omalovánky.“
Video: Jak vybrat snídaňové cereálie pro děti