Maminka.czprarodiče

Děti nechtějí k prarodičům. Jsou moc přísní, stěžují si!

18. 8. 2018
Děti nechtějí k prarodičům. Jsou moc přísní, stěžují si!
Babička a děda jsou obvykle pro děti nejhodnější členové rodiny, jejich největší radostí bývá vnoučata hýčkat, rozmazlovat a povolit i to, co u rodičů neprojde. Jenže v rodině Adély (40) je to naopak. Její rodiče jsou na vnoučata extrémně přísní. A ta k nim proto nechtějí jezdit na návštěvu, vlastně se jich až bojí.

Adélu to samozřejmě mrzí. Jednak chce, aby vztah dětí a babičky s dědou byl hezký, jednak by se jí hodilo, kdyby ratolesti občas pohlídali. Ani jedno se však vůbec nedaří.

Matka se svým dětem vlastně vůbec nediví. Je dcerou svých rodičů, a tak metody, které uplatňují na vnoučata, zažívala sama jako dítě – a ještě v mnohem přísnější podobě. „Svým způsobem je zázrak, že jsem dnes relativně normální. Výchova mých rodičů byla přísná i na tehdejší dobu, kdy bylo běžné, že děti poslouchají na slovo, dostávají výprasky a mohou za všechno, i kdyby byly stokrát v právu. Naši šli ještě dál. Jednak měli extrémně přísné požadavky na cokoli – pravda, i na sebe – jednak mě tak nějak trestali už preventivně. Asi aby mě ani nenapadlo něco provést,“ vypráví.

Vzpomínka na princeznu Dianu: Jaká by asi byla jako babička?

Není divu, že z Adély vyrostla jedničkářka, premiantka třídy a vzorná studentka i na vysoké škole. Vlivu rodičů podléhá dodnes, sama si je toho vědoma. Pyšná je ovšem na to, že se jí daří vlastní děti vychovávat úplně jinak. Liberálně, bez trestů, s respektem. „Je to hlavně díky mému manželovi,“ je si vědoma. „Změnil mi pohled na hodně věcí, ukázal mi, v čem se pletu, jak moc jsem ještě ve třiceti byla ve vleku rodičů, řídila jsem se každým jejich slovem.“

Konečně samostatné rozhodnutí. První! 

Svatba s manželem Liborem byla prvním skutečně samostatným rozhodnutím, které kdy Adéla udělala. „Oni by pro mě určitě chtěli někoho naprosto dokonalého, ale naštěstí jsem věděla, kdo je pro mě ten pravý.

Nikdo naprosto dokonalý neexistuje. Nechci, aby to vypadalo, že si na rodiče jen stěžuju. Dnes už vím, že takhle by výchova asi vypadat neměla, na druhou stranu díky jejich drilu jsem vystudovala, mám skvělou práci, umím výborně některé sporty nebo hrát na klavír – sama jsem od přírody spíš líná a těžko bych se k takovým výkonům donutila.“

Lejla Abbasová předčasně porodila dva krásné chlapečky! Jak se jmenují?

Adéla s Liborem mají dvojčata, syna a dceru. Dokud byli úplně malí, s babičkou a dědou to docela klapalo. „Naši nejsou takoví, že by nám chodili domů udělovat rozumy a říkat, jak co máme dělat. To ne. Jen dovedou svůj názor říct způsobem, že byste se zahrabali sto metrů pod zem. Nicméně s miminky to bylo docela v pohodě. Problémy nastaly, až když děti povyrostly, začaly víc vnímat, co se děje, a uvědomovat si, jaký kdo je.“

Budete na slovo poslouchat. Bez debat

Při každé návštěvě babičky a dědy nastal nějaký konflikt a skřípalo to. Hlavně proto, že dospělí se podle babičky a dědy musí na slovo poslouchat.

„Že má dítě poslechnout nějaký příkaz, když je to potřeba, to je samozřejmě pravda. Jde jen o míru, do jaké něco vymáhat. Kdy je to přínosné a skutečně potřeba a kdy jde s prominutím o buzeraci. Lišíme se i v tom, jak řešit situaci, kdy dítě neposlechne,“ vysvětluje Adéla.

Důslednost není přísnost! Děti, které mají hranice, jsou v životě jistější

Zatímco ona s mužem to řeší domluvou, děda s babičkou neváhají použít fyzický trest, hlasitý křik a nekompromisní zákazy. I když jde v podstatě o maličkosti.

„Naši mají pravidlo třikrát a dost. Řeknou dětem něco jednou, dvakrát a potřetí přijde reakce, která je ale z mého pohledu vždycky přehnaná. Když si třeba děti hrají a jsou do hry naprosto ponořené, často nevnímají, jsou ve svém světě. Babička na ně z kuchyně zavolá, ať jdou večeřet. Pak zavolá ještě jednou a potřetí přijde a bez varování je pleskne přes zadek nebo jim oznámí, že budou bez jídla. Místo aby nevolala z kuchyně, ale přišla za nimi a v klidu jim řekla, o co jde.“

Asi s nimi nehnu

Adéla se svými rodiči všechno řeší, vysvětluje jim svůj postoj, ale naráží na nepřekonatelné generační rozdíly. „Vím, že v jejich věku už s nimi nejspíš nehnu. Jenže mně tohle vadí. Už z principu, takhle se to prostě nedělá. A navíc děti se začínají odtahovat a prarodičů se bojí. A ti, místo aby se zamysleli, proč to tak je, to vůbec neřeší. Možná z toho mají až radost! Že prý dítě má ctít autoritu, a když ji nemá u nás, tak aspoň u nich prý bude. Že jsme si je rozmazlili a oni jen napravují škody.“

Opravdu vychováváme děti bez předsudků? Zamyslete se nad tím!

Adéla je z toho nešťastná, pětiletá dcera jí už několikrát řekla, že babičku s dědou nemá ráda. „V tu chvíli moc nevím, co mám dělat. Správně bych jí měla říct, že tohle se neříká, že babička s dědou jsou to nejlepší, co může dítě mít. Jenže když se jich bojí oprávněně, co jí na to mám odpovědět?“

Adélin manžel je v klidu. Bere to tak, že děti se samy rozhodnou, s kým chtějí být, a že jediný, kdo na tom bude tratit, budou ve finále Adélini rodiče, pokud je vnoučata nebudou chtít vídat. „On neřeší, že by děti přišly o babičku a dědu, když k nim nebudou chtít. Prý se nemůže člověk v životě kamarádit s každým. Já jsem z toho ale nešťastná. Chci, aby děti měly prarodiče rády. Už proto, že z manželovy strany už žádné nemají.“

Nechci nikoho nutit násilím

Letos o prázdninách chtěla vnoučata poprvé na pár dnů dát k rodičům na prázdniny, protože matka odešla na začátku roku do důchodu. Ale děti se tomu bránily tak zuřivě, že to nakonec neudělala. „A zase jsem dostala vynadáno od matky, že se nechám vydírat malými dětmi, ty že nemají co rozhodovat o tom, kde budou. Jedním dechem dodala, jak se na ně těšila. Ale proč k ní potom děti nechtějí? Přece je nebudu nutit násilím!“

S babičkou je lepší život. Jak na to, abyste s  ní vycházela i vy?

Když Adéla zkusila dětem poradit, aby babičce a dědovi samy popsaly, co jim vadí a jak se cítí, obě se ještě víc zalekly. Že prý by se pak babička s dědou zlobili. Zkusila tedy sezvat všechny k jedné poradě, ale tu zas bojkotovali rodiče, že děti u vážných hovorů dospělých nemají co dělat. Všechno tedy visí na mrtvém bodě a situace se nelepší. Děti bolí břicho pokaždé, když mají jet k prarodičům na návštěvu.

A Adéla by přitom uvítala, kdyby tam občas byly samy a děda s babičkou je hlídali. Jenže to je v současné situaci nemyslitelné, i když prarodiče tvrdí, že oni se tomu rozhodně nebrání, na rozdíl od vnoučat…

„Tři děti jsou super,“ říká manažerka Markéta Patová
Natálie Kocábová je trojnásobnou maminkou. Synovi dala neobvyklé jméno
Témata: Vaše příběhy, Rodina a vztahy, Rodina, Výchova, babička, prarodiče, Děda, Malé dítě, Rodiče, Návštěva, Druhá strana, Vysoká škola, Fyzický trest, Mrtvý bod, Současná situace, Vnouče, Děti, Hlasitý křik, Libor, Skvělá práce

Mohlo by vás zajímat
Dvouměsíční dítě dostalo černý kašel od neočkované sestry. Matku to zaskočilo
Bojujete s opruzeninami a citlivou dětskou pokožkou?
Testujeme s dětmi: Jak se jim líbily školní sešity Oxford?
Jak prožívají dospívající děti rozvod. Mnohdy hůře než batolata!

Horoskopy

Rak Hlavně se nenechte unášet přehnaným optimismem. Investovat do nejistých projektů může jen nezodpovědná…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Zlata, Zlatuše, Aurelie



Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu