[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Špatná strava, malý energetický výdej, psychické potíže, ztráta motivace, změna pohybových stereotypů… Čím déle byly děti zavřené doma, bez možnosti chodit do školy, stýkat se s kamarády, společně sportovat, věnovat se svým zájmům, popadnout koloběžku nebo míč a řádit celé odpoledne s partou na hřišti, tím hůře celou situaci snášely. Domácí izolace a s ní spojený totální rozklad zaběhlého denního režimu negativně ovlivňovaly jejich zdraví, fyzické i psychické. Přibývání na váze je jen jedním z problémů. Ale velice závažným.
Rok pandemie s výrazným omezením pohybových aktivit dětskému zdraví rozhodně neprospěl. Dětská nadváha a obezita se tak v poslední době stávají palčivým tématem, které trápí rodiče i odborníky.
„Aktuální doba je specifická a dlouhý pobyt doma se jistě podepíše na rozvoji nových patologických stereotypů chování u dětí. Velká míra stresu se pak může podepsat i na hledání způsobů, jak zahnat nudu. A jedním z nich je přejídání. To společně s nedostatkem pohybu pak může být příčinou možná pomalého, ale u mnohých dětí trvalého nárůstu tělesné hmotnosti. Domácí izolace byla stresovou záležitostí nejen pro rodiče, ale i pro děti, které, stejně jako my, tuto změnu snášely s různou mírou stresu. Zatímco mnozí dospělí sahali častěji po sklence vína, děti pak po sklenici Coly, slazené minerálky či pytlíku brambůrek. No, a když to všechno sečteme, některé děti váží po roce pobytu na distanční formě výuky až o deset nebo patnáct kilo více,“ popisuje primář dětského oddělení Nemocnice Agel Ostrava MUDr. Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti JEP.
Nedostatek pohybu, nevyhovující jídelníček a špatnou životosprávu by u svých dětí měli řešit především rodiče. Ti se často vymlouvají, proč nemohou s potomky sportovat nebo chodit pravidelně ven. Ať už kvůli covidu, pohodlnosti nebo nedostatku času. Podle pediatrů ale ani rodiče, kteří se snaží s dětmi pravidelně hýbat a sportovat, jim nedokážou plně nahradit tréninky, které měly před pandemií. Vydrží to možná pár týdnů nebo dva či tři měsíce, po roce ale už i to největší odhodlání pokulhává.
Během první loňské jarní vlny karantény se někteří lékaři vyslovovali ve smyslu, že jde o příležitost pro rodiče, jak pomoci dětem změnit každodenní návyky. Ať už jde o stravování, pohyb a celkový životní styl. Rodiny najednou trávily téměř veškerý čas společně, což rodičům umožňovalo dohlížet na to, aby děti jedly zdravě a pravidelně a neseděly celé dny přilepené k monitorům a televizním obrazovkám. Rodičům to nahrávalo i k tomu podnikat s potomky denně nějaké sportovní aktivity. Nadchnout je pro pohyb. Podle průzkumů jsme se skutečně loni na jaře v rámci první covidové vlny hýbali mnohem více. Šlo o něco zcela nového, bylo teplé počasí a zčistajasna spousta času na procházky, vyjížďky na kole, toulání po lesích. Jenže optimismus a radost z nicnedělání se při další podzimní a zimní karanténě vytratily a vystřídala je beznaděj, apatie, pocity osamělosti a zmaru.
Řadu měsíců se školáci každé ráno místo sprintu do školy překulili z postele k počítači, někteří ještě v pyžamu, nudu a dlouhou chvíli zajídali nejrůznějšími dobrotami. K lepší náladě si dopomáhali sladkostmi, nesměli na sportovní kroužky a tréninky, rodiče od rána do večera levitovali mezi domácností, nákupy, home office a pracovními povinnostmi a neměli čas na společné sportování nebo dlouhé procházky.
Nešlo ale bohužel o trend jen a pouze "covidové" doby. Podobnou situaci vídáme mnohdy i dnes. Namísto toho, aby rodiče své ratolesti vyhnali ven, ideálně se k nim sami připojili, často jen tiše a bezmocně sledují, jak vysedávají u svých elektronických hraček, jsou přišroubovaní k tabletu nebo televizní obrazovce. S povzdechem: „No, je to děsný, ale aspoň mám čas uvařit, uklidit, vypít si v klidu kafe, vyřídit pracovní telefonát, dopsat report na poradu, vyžehlit atd..."
Pravda je taková, že pohybem trávíme my i naše děti stále méně času, což je také příčinou, že se v našem těle mění poměr svalové hmoty a tukové tkáně. Laicky řečeno, čím línější člověk, tím méně svalů, pomalejší spalování (metabolismus), a tuky se tak mnohem snadněji ukládají do „zásob“. Od loňského září přibraly české děti v průměru čtyři až pět kilogramů, od loňského března jde u některých dokonce až o desetikilogramový nárůst tělesné hmotnosti, tvrdí obezitologové a pediatři (tato alarmující fakta ukázal mj. průzkum Univerzity Palackého v Olomouci).
U dětí je základem správná motivace k pohybu. A jak si ji udržet? Děti, zejména ty menší, nejsou totiž příliš stavěny na individuální sporty, potřebují kamarády, spoluhráče, kteří povzbudí a probudí soutěživého ducha. Právě kolektiv dokáže zpravidla dítě u sportu udržet a nadchnout jej.
Pandemie covidu nám ukázala, že zdraví je nenahraditelné a je třeba k němu přistupovat zodpovědně, pečovat o něj, a to nejen ve chvíli, kdy je ohroženo. S výchovou k odpovědnosti za vlastní zdraví je proto třeba začít už v dětství a sportování je účinnou prevencí obezity i dalších zdravotních potíží. Dostatek pohybu by tak měl být nedílnou součástí vývoje dětí od raného věku. Při budování vztahu dítěte ke zdravému a pravidelnému pohybu má být na prvním místě rodina, později také škola.
Jak ratolesti zvednout z gauče? Buďte jim vzorem a vymýšlejte společné aktivity. „Je velmi důležité, aby děti vnímaly pohyb pozitivně, a ne jako nezáživnou povinnost. Sport může být tím nejlepším lékem, zvlášť když přináší radost. Důležité je, aby rodiče vztah ke sportu u dětí podporovali a sami jim šli příkladem,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.
Děti s nadváhou a obezitou se snaží zapojit a zaktivizovat rovněž projekt Děti na startu, který je seznámí s jednotlivými druhy sportu a umožní jim vyzkoušet a vybrat, co je bude bavit. „Projekt vznikl před osmi lety, kdy jsme si začali všímat narůstajícího počtu dětí s obezitou, dětí, které nesportují a třeba se i zbytečně omlouvají z tělesné výchovy. Také jsme zjistili, že děti si často myslí, že sport je jen pro vyvolené, ale to samozřejmě vůbec není pravda,“ popisuje začátky celorepublikového projektu Děti na startu jeho autorka cvičitelka a trenérka Jana Boučková z Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz.
Koronavirus se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínském městě Wu-chan. Onemocnění, které tento koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19. Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Onemocnění se přenáší vzduchem kapénkovou infekcí a nejčastěji zasahuje sliznice horních a dolních dýchacích cest a spojivky. Inkubační doba je 7 - 14 dní. Mezi příznaky koronaviru patří zvýšená teplota, dušnost, kašel, únava a bolesti svalů.