Maminka.czHry pro děti

Dětská paměť: Chce to trénink! Rozvíjejte ji nejlépe hrou

Michaela Láchová 24.  10.  2019
Silné zážitky se nám zarývají do paměti někdy i na celý život. Některé jsou zkrátka nezapomenutelné. Odkdy si ale vlastně děti jsou schopné své vzpomínky uchovávat? A jak jejich paměť můžeme my jako rodiče nejlépe rozvíjet?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Bavíme-li se o paměti jako takové, musíme rozlišovat mezi krátkodobou, která má jen malou kapacitu, a tou dlouhodobou. Třeba když se zeptáte svého zlatíčka, co mělo dnes ve školce k obědu… A právě to je případ, kdy zapracovala krátkodobá paměť. Umožňuje dětem zapamatovat si věci, které se staly v nedávné minulosti. Určité situace nebo zkušenosti se ale mohou přetransformovat do paměti dlouhodobé, která má naopak kapacitu ohromnou. Děti ji zapojují třeba tehdy, když se snaží si po zimní přestávce vybavit, jak se jezdí na kole. Informace uložené v ní jsou doživotní a mozek si je ukládá během spánku, přičemž se uvádí, že na to je potřeba přinejmenším šestihodinový spánek.

Dětská paměť je jiná než ta dospělácká

Informace ukládáme do paměti v různé formě, ať už třeba vizuální, nebo akustické, nejúčinnější je ovšem zpracování co nejvíce smysly. Výjimkou jsou malé děti, pro které je díky schopnosti přesného obrazu ukládaného do paměti výhodnější vizuální forma. Proto vás třeba tak suverénně porazí v pexesu. A jak vlastně se dětská paměť liší od té dospělácké?

„Paměť dětí zhruba do sedmi let funguje spíš útržkovitě než systematicky. Děti si pamatují většinou neuspořádaně a zejména emocionálně podbarvené události, kdežto dospělí mají paměť více uspořádanou a spíše chronologicky poskládanou. Například to se stalo, když jsem byl na vysoké škole, když jsem byl  ve své první práci, když mi bylo třicet… Na druhé straně děti mají v paměti uloženo zatím méně údajů než dospělí, proto do paměti mnohem snadněji vkládají další. To je důvod, proč pětileté děti často porážejí rodiče v pexesu i v jiných paměťových hrách, mozek rodiče je přetížen množstvím jiných informací,“ vysvětluje dětská psycholožka Mgr. Tereza Beníšková.

Trénování paměti: S dětmi hodně mluvte, nejlepší jsou vtipy a hádanky

JAK TRÉNOVAT PAMĚŤ? NEJLÉPE HROU!

Je mnoho her, u kterých si prcek ani neuvědomí, že při nich trénuje paměť. Zkuste se svým dítkem školkou povinným některou z nich!

PŘIJELA TETIČKA Z ČÍNY A PŘIVEZLA… Každý hráč zopakuje to, co řekli hráči před ním (auto, banán, kočárek…), a přidá vlastní věc. Vypadává ten, který se splete.

KIMOVKA: Položte na stůl několik předmětů. Klíče, kapesníky, hračku… Dítko má minutu na to, aby si předměty zapamatovalo. Poté je zakryjte šátkem a nechte jej, aby je vyjmenovalo.

POPLETENÁ POHÁDKA: Vyprávějte nějakou známou pohádku, třeba tu o Karkulce nebo Perníkové chaloupce, a záměrně v ní dělejte chyby. Uvidíte, jak tím prcka pobavíte a sám od sebe vás začne opravovat.

Odkdy si dítě pamatuje?

Častou otázkou také bývá, od jakého věku si děti své zážitky pamatují. No schválně: kam až dokážete ve své paměti zahrabat vy? Vzpomínky z prvního roku vašeho života jsou spíš vytvořené z toho, co vám rodiče či prarodiče vyprávěli, nebo jsou pozdějšího data, protože do dvou let odborníci mluví o takzvané infantilní amnézii. Příčinou přitom není jen nezralost mozku, souvisí to také s tím, že děti v tomto věku ještě neumějí mluvit, a tedy své vzpomínky pojmenovat, uchovat a později vyvolat.

Neznamená to ale, že do dvou let by paměť žádným způsobem nefungovala. Silné zážitky, které v raném dětství prožijeme, v nás zůstávají po celý život, přestože o nich nevíme, a můžou se promítat v našem následném jednání a chování. Významně také ovlivňují naši emocionalitu, i když se nepojí s konkrétním zážitkem.

Co vše si děti pamatují? Přečtěte si tipy, jak podpořit dětskou paměť

„I miminko si nějakým způsobem pamatuje, brzy třeba odliší jemu blízké lidi a ty ostatní. Jeho paměť je však výrazně krátkodobá, rychle zapomíná. Někteří badatelé dokonce věří, že je možné vybavit si vzpomínky i na dobu porodu a prenatální období, musí se však tyto vzpomínky speciálně vyvolávat,“ vysvětluje Tereza Beníšková s tím, že první vědomé dlouhodobé vzpomínky máme obvykle na události, které se odehrály kolem našeho třetího roku. Mnoho z nás si tak prvně vybaví vzpomínky na školku. „Samozřejmě jsou mezi lidmi individuální rozdíly, ale většina populace má svou první vzpomínku na nějakou událost, která se stala mezi druhým a čtvrtým rokem života,“ doplňuje.

Paměť slábne, pokud ji necvičíš…

…tenhle citát od Cicera v sobě v jedné větě shrnuje to podstatné. Paměť lze totiž dobře trénovat a rozvíjet, jen je třeba vědět, jak na to. Začít můžete přitom už od miminka. „Paměť miminka trénujete přirozeně tím, že pojmenováváte předměty, které jsou v jeho okolí, a činnosti, které děláte, že děláte věci ve stejném pořadí nebo některé činnosti na určitých místech (jí se v jídelní židličce, spinká se v postýlce apod.),“ říká dětská psycholožka. Zkrátka stále na miminko mluvte, a to už od narození. I když to vypadá jako zbytečně vynaložená energie, není tomu tak. Mluvte o tom, co právě děláte, co se děje ve vašem okolí, že právě štěká pejsek, zvoní pošťačka nebo že za chvilku přijde tatínek z práce. Čím víc s dítětem budete komunikovat, tím víc se mu bude utvářet slovní zásoba a posilovat paměť.

Kutálí se ze dvora…

U batolete pak určitě nešetřete všemožnými říkankami, básničkami a písničkami. „Skvělé jsou různé říkanky s pohybovým doprovodem, pojmenovávání obrázků v knížce nebo věcí denní potřeby, napodobování různých pohybových činností,“ doplňuje dětská psycholožka. Říkanky děti milují a nemusíte žádné složitě vymýšlet – stačí léty osvědčené „Paci, paci, pacičky“, „Jak jsi velikej?“ nebo „Kovej, kovej, kováříčku“, které budete pro velký úspěch opakovat stále dokola. Kolem ročních narozenin vám už nejspíš vaše ratolest říkanku dopoví, přestože jí možná ještě nebude tak úplně rozumět. Nechte ji ale zalovit v paměti. Tyto stereotypy v dítěti utvářejí pocity bezpečí a jistoty, že všechno je tak, jak má být.

Nepamatuje si básničky a nevytleská rytmus. Je moje dítě dyslektik nebo dysgrafik?

Trénujte společně!

Pro trénování paměti předškoláka jsou vynikající různé hry. Hravě už zvládne třeba pexeso, postřehové, ale i karetní či deskové hry. „Paměť dítěte se také rozvíjí, když dítěti pravidelně čtete pohádky a příběhy, pak si o nich povídáte, ptáte se, co se v knížce dělo. Pomáhá jí i kreslení zážitků – to, co dítě zažilo ve školce, na výletě, postav z přečtené knížky… Ptejte se dítěte, s čím si ve školce hrálo, co měli k obědu, s kým šlo ve dvojici. Paměti předškoláka prospívá i recitování básniček a zpívání písniček,“ radí.

A jak je tomu u prvňáčků? „U některých školáků je třeba se cíleně na trénování zaměřit, protože mají oslabenou paměť, a to jim znesnadňuje školní práci. Pomáhá hraní paměťových her, zkoušet, aby si dítě zapamatovalo krátkou instrukci nebo několik viděných obrázků,“ vyjmenovává psycholožka s tím, že paměť lze natrénovat, ale je potřeba pravidelnost. „Raději denně pět minut než nárazově hodinu,“ dodává Tereza Beníšková.

Kromě všemožných her a podnětného prostředí vsaďte i na kvalitní jídlo, dostatečný spánek a pohyb:

  • Co se stravy týče, pro správné fungování mozku jsou klíčové omega-3 nenasycené mastné kyseliny, antioxidanty a také vitamin E. Na mastné kyseliny jsou bohaté mořské ryby, hlavně losos. Antioxidanty obsahuje třeba lesní ovoce a vitamin E najdete v listové zelenině a vajíčkách. Snažte se také v jídle dodržovat pravidelný režim. 
  • Paměť můžete stimulovat i pohybem. Ideální jsou procházky v přírodě, dětská hřiště nebo společná hra na babu, kde se mrně pořádně vyřádí.
  • Kromě samotného tréninku můžete ke zlepšení paměti svých ratolestí přispět také tím, že budete dbát na jejich kvalitní a dostatečný spánek. I my dospělí si koneckonců po probdělé noci špatně zapamatováváme nové věci i špatně vybavujeme ty již osvojené.
Témata: Děti, Předškolák, Batole, Miminko, Hry pro děti, Mateřská škola, Vývoj, Psychomotorický vývoj, Trénink, Paměť, Tereza Beníšková, Silný zážitek, Čína, Pexeso, Zážitek, Perník, Říkanka, Vzpomínka, Psycholožka, Beníšková, Perníková