[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Říkadla mají v dětském životě řadu funkcí. Provázejí dětské hry (vzpomeňte například na „Zlatá brána otevřená“, „Zajíček v své jamce“ nebo „Kolo, kolo mlýnský za čtyři rýnský“).
Ale rovněž doprovázejí společnou hru dospělého s dítětem („paci, paci, pacičky“ a podobně) a slouží jako podnět různých činností. Kromě toho mají magické kouzlo, související s vírou nejmenších v čarovnou až nadpřirozenou moc tajemných slovíček.
„Dětské říkanky představují neskutečný zdroj obohacení dítěte. Pomáhají posilovat paměť, učí rytmu. Běžná říkadla mívají nějaký dějový začátek, prostředek i konec, děti se tak učí, že události se dějí v časové posloupnosti, točí se kolem nějakých hrdinů (myšičky vařící kašičku, táty kupujícího botičky apod.), trénují práci s příběhy. Skrze říkanky posilují mluvidla, trénují koordinaci oko-ruka, rozvíjejí motoriku. Řada říkanek pracuje s čísly, pro předškoláky mohou být proto zábavným úvodem do světa matematiky. Vedou k rozvoji tzv. fonologického povědomí, zvukové stavby slova, vnímání slabik, což je klíčová dovednost pro čtení a psaní. Dětská říkadla jsou zkrátka poklad,“ popisuje psycholožka a terapeutka Barbora Blažková.
Podle Wikipedie jde o žánr lidové slovesnosti, zpravidla o dětská rčení založená na jedné straně na rytmickém textu a na potlačení sémantiky (říkadla poskytují příjemný rytmický zvuk, často nedávají žádný smysl a obsahují slova, která nic neznamenají), na druhé straně vycházejí ze záměrné hry s významy slov a z toho plynoucí komiky.
Jednoduše řečeno jde o půvabné, veselé a na poslech atraktivní rytmické průpovídky, které okouzlují svou jazykovou přitažlivostí, rytmičností a jsou důležitou součástí dětských her. Dítě se seznamuje nejen s rozšířenou slovní zásobou, ale i s frázováním, tempem a dynamikou řeči.
V dětském světě je každý jeden den příležitostí zažít nová dobrodružství, naučit se spoustě nových dovedností. Řada úkolů a činností, s nimiž se dítě postupně v životě seznamuje, je pro něj zcela neznámá a říkadla, říkanky a písničky jsou pak zajímavým a zábavným způsobem, jak takové seznamování oživit a zpříjemnit. „Říkadla pro nejmenší bývají spojená s pohybem (Paci, paci, pacičky…). Jde o to, že děti dobře chápou význam slov spojených s pohybem a také právě tato slova jsou často prvními, které používají (ham, bác, pá, hop, tam, brm brm). V každém případě dětem spojení s pohybem pomáhá chápat význam slov,“ uvádí psycholožka Mgr. Pavla Koucká.
„V současné době se setkáváme s vysokým počtem vad řeči u dětí, kdy by již jejich mluva měla být v normě, proto je nutné zahájit prevenci včas. Každá prevence má své specifické znaky a společné metody, které se postupně prolínají a doplňují. Základ tvoří citlivý přístup a rovněž správný řečový vzor. Dítě by mělo mít kolem sebe vzory správné, nemazlivé a přirozené výslovnosti. Vše, co dítě prožívá již od narození, co na něj působí v širším i užším slova smyslu, má svůj význam. O zážitcích, které s dětmi zažijeme, je vhodné se často bavit a sdílet je. Společné zážitky z dětství, stejně tak jako vytváření radosti i z maličkostí dítě obohacují. A jednou z velmi důležitých součástí a forem komunikace, a to již s velmi malými dětmi, je právě využívání různých říkadel, říkanek i písniček,“ vysvětluje Ilona Kejklíčková, klinická logopedka a soudní znalec ve zdravotnictví – klinické logopedii ze Soukromé kliniky Logo.
Nejen u předškoláčků ve školce představují společně přeříkávané říkanky či písničky šikovný nástroj tmelení skupiny. Říkadla přispívají k rozvoji řeči, což vede k rozvoji myšlení, a pozitivně tak ovlivňuje celkový psychický vývoj dítěte.
„Říkanky a písničky, kde se střídají jednotliví mluvčí, trénují děti v sociálních dovednostech, učí je dávat si vzájemně prostor, vyvažovat mlčení s mluvením, naslouchat druhé straně. Řada dovedností, jako je třeba zavazování tkaniček, se dětem daleko snáze učí, pokud je propojena s nějakou říkankou. A co víc, propojováním říkadel s reálnými činnostmi podporujeme dětskou představivost,“ zdůrazňuje Barbora Blažková.
V dětském vývoji představují základní stavební kámen učení novým věcem právě hry. Jsou nástrojem uspokojování biologických a psychologických potřeb dětí, přispívají k jejich duševnímu, emocionálnímu, sociálnímu a morálnímu rozvoji.
„Různé role, které při hrách děti zastávají, i když jsou výsledkem dětské fantazie, umožňují získat osobní zkušenost dobrého i špatného, učit se, jaké dopady má dobré či nevhodné jednání, k čemu jsou dobrá pravidla. Postupně se pak děti od jednoduchých pohybových her, říkadel, písniček propracovávají ke hrám sofistikovanějším, kde se seznamují i s tak složitými životními záležitostmi, jako jsou třeba férovost, pomoc druhým, vypořádávání se s prohrou,“ doplňuje Barbora Blažková.
Říkadla děti baví i tím, že jsou zvukomalebná a často též vtipná, komická. Jejich zařazení do pravidelného programu v mateřských školkách plní význam rituálu („Dobrý den, dobrý den, dneska máme krásný den“ a další), který často spojuje příjemné s užitečným: Děti si při nich zacvičí, protáhnou se („Hlava, ramena, kolena, palce…“). „Zkrátka, říkadla děti baví, čehož se dá využít i pro to, aby vydržely u činnosti, jež by pro ně jinak byla nudná. Příklad? Otloukej se, píšťaličko, Poveď se mi, bábovičko a podobně. Jakožto rodiče toho můžeme využít i u činností typu oblečení rukaviček. Sama jsem využívala všelijakých říkadel, která jsem i různě zhudebňovala, u čištění zoubků („Kdo chce zuby čisté mít, musí si je vyčistit“). Bez toho by mi děti potřebnou dobu s otevřenou pusinkou nevydržely,“ říká psycholožka Pavla Koucká.
Říkadla a rýmovačky mají nezastupitelnou roli při logopedické léčbě nejrůznějších vývojových vad řeči (dyslalie neboli patlavost, koktavost, breptavost a další). Využívá se jich často a hodně. Děti baví, a terapie je tak pro ně zábavnější, hravější.
„Domnívám se, že se tomu tak děje i mimo logopedické ordinace. Mnoho rodičů i prarodičů svým ratolestem již od malého miminka zpívá, povídá a rytmizuje. Toto tvoří základ pro rozvoj řeči. Při nápravě výslovnosti jednotlivých hlásek máme k dispozici různá říkadla, která se postupně děti učí. Tím, že jsou krátká, veselá, rytmická, někdy doplněna obrázky, jsou dětmi velice oblíbená. Rozvíjejí s jejich pomocí slovní zásobu, paměť a schopnost soustředění,“ říká logopedka Ilona Kejklíčková.