Dítě dáváte zcela přirozeně na první místo. Nebýt "jen" obětavými rodiči je to nejtěžší, říká moderátor Míra Hejda

Pamatujete si na své první pocity, když jste se stal otcem? 

Naprosto přesně. Moment, kdy jsem Zorku držel za ruku a sestřička nám malého podala, byl úžasný. Byl jsem fakt dojatý. Hned jsem sledoval, jestli je nám podobný, což mě samotného zároveň i pobavilo. 

Co je na rodičovství nejtěžší? 

Těch věcí je asi víc. Změnil se celý režim fungování domácnosti i nás rodičů jako páru. Někdy se to zdá omezující, ale zároveň zažíváte neuvěřitelně silné momenty. Vždycky jsme říkali, že chceme zůstat partnery a být tu jeden pro druhého. Nebýt „jen“ obětavými rodiči. To je asi to nejtěžší. Zcela přirozeně totiž dáváte dítě na první místo. 

Video: Zorka Hejdová pro časopis Maminka

Jaká vtipná historka spojená s dětmi vás napadne jako první? 

Každý asi viděl film Kdopak to mluví. Myslel jsem si, že ty scénky jsou vymyšlené. Ale když přebalujete dítě, které plenku i s obsahem téměř roztočí nad hlavou a hodí, víte, že tohle už film není… 

Jaké rodičovské povinnosti raději přenecháváte své partnerce? 

Jsem úplně v pohodě s tím, že se postarám o všechno, když je třeba. Je to moje dítě stejně jako Zorčino. Dělíme si péči spíš podle momentálních možností. 

Co s potomkem děláte výhradně vy? 

Myslím, že „brm“ bude asi moje zásluha. Zorka je „máma“ a táta je „brm“. Nic jiného zatím syn neříká. 

Jaký počet dětí je podle vás ideální? 

Uznání zaslouží každý, kdo má byť jen jedno. I tak je to občas jízda! 

Co je pro vás největší relax? 

Mojí vášní jsou auta. Relax umí být i práce. Miluju také cestování nebo wellness. 

Jaký jste byl jako dítě? 

Hodně nemocný. Chřipka, angína, dutiny, chřipka a pořád dokola. Uměl jsem nazpaměť snad všechny české filmy, protože jsem je pořád sjížděl na VHS. Co to bylo, už svému synovi asi těžko vysvětlím. 

Holdujete sportu, nebo spíš čtení? 

Sportu – rád běhám, lyžuju. Vždycky mě taky naplňoval adrenalin, ale s tím už jsem teď nějak opatrnější. Asi stárnu… 

Jaká je podle vás ideální dovolená? 

S lidmi, které máte rádi. Pak už na místu až tolik nesejde. Jinak já nejsem moc lehátkový typ. Rád si oddechnu, ale relaxuju spíš poznáváním míst než dalším odstínem hnědé u bazénu. 

Čím vás děti nejvíc dostanou? 

Když se vracím domů a slyším malého, jak si to mastí po čtyřech ke dveřím, tak to je moc krásný pocit! 

Jste spíš přísný, nebo liberální táta? 

Asi něco mezi tím. Umím být přísný, ale vlastně to nemám rád. Na druhou stranu teorie o tom, že dítě nejlépe ví, co chce, a vychová se samo, beru spíš jako úsměvné. 

Čeho si nejvíc vážíte na své ženě? 

Vážím si jí pro spoustu věcí. Třeba za to, jak dokáže být vyrovnaná a usměvavá i ve složitých chvílích. A jako máma je úžasná! 

Máte nějaký nesplněný sen? 

To doufám! Nejhorší je splnit si všechny sny. Třeba to zní divně, ale každý den beru jako motor a chuť do života. Co se týká třeba aut, tak tam mě ty nesplněné sny přepadají dost často. 

Co považujete za svůj největší úspěch? 

Vybudované zázemí. Bydlení beru jako nejdůležitější věc, kterou pro rodinu a fajn život můžete udělat. Byl to dlouhou dobu velmi zásadní cíl a je to současně můj splněný sen. 

Máte životní motto, které byste chtěl předat dětem? 

Aby dělaly to, co je baví. Strašně moc věcí to v životě ulehčí.