Dítě po čtyřicítce: Každého věc, nebo sobectví?

AR 9. 10. 2012 20:24
Jestli vás zajímá aktivní rodičovství, které je vědomé, kontaktní, ekologické a přirozené, mrkněte na stránky www.aktivnirodicovstvi.cz. 20. října 2012 se bude konat dokonce konference v Brně, tak se můžete přijít podívat.
maja72 10. 10. 2012 15:18
Je zajímavé, že se tady bavíte pouze o miminkách. Ano, když se miminko narodí, je to krásné a všichni jsou nadšeni a přehlíží i to, že máma už není nejmladší. Ale co dál?? Za deset, patnáct, dvacet, třicet let?? Na to už nikdo neyslí!! Sama mám 3 dcery a tu poslední jsme měla ve 34. Teď jí je 10 a kolikrát už jsem ráda, že se sama zabaví. Pokud jde o první vymodlené dítě, s tím souhlasím, ale co zlatokopky, které kvůli tomu, aby si přitáhly ženáče tak klidně jako "náhodou" otěhotní ve 44 a přitom mají už 3 dcery se několika tatínky!!! Těchto dětí je mi líto a jednou se možná za své rodiče ve škole budou stydět. Děti dokáží být kruté vůči ostatním...
13. 10. 2012 12:30
Že děti jsou kruté vůči ostatním? to snad ne? to nebude věkem rodičů, ale špatnou výchovou.
??? 11. 10. 2012 16:46
Mám děti tři 24,19 a 6. To třetí jsem stihla těsně před čtyřicítkou. Byla to makačka, holčička pořád plakala, já musela také pracovat a splácet hypotéku, ale přežili jsme to všichni, dnes je jí 6 a vrchovatě nám oplácí tu počáteční honičku a nervy na pochodu. Dnes je mi 45 a kdyby mi to miminko někdo "odnosil" ráda bych vychovávala další. Je to většinou fakt dobrý, mít děti
Lenka 11. 10. 2012 16:56
Chápu těhotenství v "pokročilejším" věku v momentě, kdy se otěhotnět nedařilo, nebo žena neměla partnera, ale pokud je to plánované, kdy prioritou byla kariéra, volný čas, atd., pak je to podle mne sobectví a nezodpovědnost. Nejen, že starší tělo a organismus těhotenství hůře snáší a tím matka ohrožuje nejen sebe, ale především dítě, také energie na pozdější výchovu už nebude tolik a co teprve, až bude dítě své rodiče nejvíc potřebovat? Prostě rodinu má člověk zakládat a mít v produktivním věku, ne "až budeme dostatečně zajištěni" nebo "až se na to budu cítit" případně "až si dostatečně užijeme života". To by někteří z nás neměli děti nikdy a to by byla přeci škoda.
makina 11. 10. 2012 17:01
Moje mamča porodila dva týdny zpět zdravého a krásného syna a je jí 41 let. Těhotenství zvládala perfektně a až do 8. měsíce chodila do práce. Těhotenství jí svědčilo a nepochopím názor, že je to sobectví a podobně. Mně je 20, bratrovi 15 a z nejmladšího brášky máme všichni radost.
Lea 11. 10. 2012 17:34
V dnešní době už mě ani nepřekvapuje potkat na hřišti maminku přes čtyřicet. Je to trend moderní doby. Je ale také fakt, že já jako mladá maminka ( 24 let) si s takovými maminami nemám vlastně o čem povídat a tak si většinou se svou dcerkou hraji v koutku hřiště sama. Občas se mezi nimi cítím, trochu jako starší sestra než matka.. Co mě ale v nedávné době dosti vytočilo, je přístup lékařů a zdravotního systému vůbec k těmto "vyzrálým" maminkám. Pokud je početí přirozené, nemám proti tomu výhrady, je to každého věc, zda mají dost sil v tomto věku na vychovávání potomka. Ale kolegyni z práce je 43 a byla na třetím neúspěšném umělém oplodnění, které jí z velké části hradí pojišťovna. Nevím, ale přijde mi, že pořizovat si první dítě v 43 a k tomu ještě pomocí umělého oplodnění je zkrátka nesmysl. Pokud o dítě tolik stáli mohli se o něj pokusit již před deseti lety ( s partnerem jsou přes 15 let). Nechápejte mě špatně, ale oni si ten vlak prostě nechali ujet a te´d se ho za každou cenu snaží chytit...To mi správné nepřijde...
sonny 27. 5. 2016 11:23
je to jejich věc a já jim fandím.Proč ne,když se na to cítí a z nějakého důvodu to mim nemohli mít.

petule 11. 10. 2012 21:53
Moje babička měla své třetí dítě po 40cítce.V té době si myslela,že začíná menopauza.Ta menopauza je má teta,která je jen o 4roky starší než já.Vyrůstaly jsme spolu.Nyní,když má teta své děti..4,3roky,tak jí je dost často hlídá.Je totiž stále vitální.Pravda,určitě měla stejné obavy jako maminky v tomto věku,ale zbytečně.Netraptě se tím co bude.Nějak bude.. Naopak moje maminka mne měla ve 22letech.Momentálně je v důchodě kvůli zdraví.Nemůže mi mou dcerku pohlídat.Jelikož můj muž je často za prací.Jsem na vše sama.Řeším finance,výchovu a taky svůj život a chmury?Ty jsou také časté.Je mi 33let,dcerka 2 roky a myslím si,že to vyjde nastejno jako starším maminkám.Chtěla jsem jen říct,že dítě po 40letech je bud hooodně chtěné,když se nedaří anebo náhoda.Ale starosti máme my maminky stejné,at je nám 20 či 30 či 40let.Jen jsme možná unavenější.Ale nejsme z cukru a zvládneme to.Vždyt jednou nám naše děti také budou oporou.Alespon se starší maminky nebudou na stáří nudit Sobectví?Určitě ne... maminky držte se flower
Anonym 12. 10. 2012 18:24
Jestli neco, tak to kazde mamince, jenz se podarilo najit partnera a mit zdrave dite po ctyricitce, nesmirne preji. Ode mne ma tedy palec nahoru. Mam pocit, ze mi rozhodne neprislusi nekoho soudit, zvlast v momente, kdy se snazi ucinit tento svet lepsi tim, ze do naseho sveta privede dalsi detatko, vezme za nej zodpovednost a vychova jej. Sobec? Vuci komu? Nejvice na to samozrejme doplati ta matka, protoze to ona vstava, je nevyspala, atd. A to je stejne v kazdem veku. Ale dite je dar a kazda mama, at uz jakkoliv stara ci jakkoliv vyrizena, vam rekne, ze by ty momenty stesti a lasky za nic na svete nevymenila. Pokud sobec, tak opravdu nevim vuci komu. Dneska ctyricetileta matka predstavuje stejnou osobu, jako v generaci mych rodicu predstavovala zena ve 30. A babicky dnes a pred 30-ti lety snad ani porovnavat nemusim. Umira se pozdeji, zeny se o sebe mnohem lepe staraji a zena po 40 je rozhodne zodpovednejsi a uz nema pocit, ze o neco prichazi, jako nactilete matky. Dalsi aspekt je, ze v dnesni dobe je nesmirne tezke najit muze, jenz by byl vubec ochoten mit dite drive nez ve 30-ti letech - osobne neznam ani jednoho. Naopak mam ve svem okoli mnoho kamaradu, jimz je mezi 35 a 45 lety, stale si uzivaji a nejake materske citeni je nepali. Me kamaradky ovsem pocitaji kazdy rok, jenz jim zbyva do 40 a doufaji, ze najdou partnera tak, aby to stihly. Osobne je mi 38 let a dekuji kazdy den za to, ze mam uzasneho trileteho kluka. Take dlouholete snazeni a potrat, ale pokud Buh da, rada bych mu poridila sourozence. A energie? Te mam vice nez kdykoliv pred tim... Tak hodne lasky a stesti vsem xxx
anonym 16. 9. 2014 13:46
Děkuji za názor této mamince a plně s ní souhlasím. Mám dohromady 3 děti. Prví dcerku jsem měla v 19., druhou v necelých 22. letech. Děti jsem měla vždy moc ráda, ale v té době jsem to spíše brala jako takovou "samozřejmost" mít ve svém věku děti. Tiše jsem ale vždy záviděla kamarádům, kteří si užívali života a plnili své sny ( bydlení, cestování apod.). Jako mladý jsme neměli žádné jistoty ( práci, bydlení,.... a ani zázemí. Bydleli jsme v podnájmu a obraceli v ruce každou korunu. Tolikrát jsme se rozhodovali, zda bude lepší...koupit dětem jogurt nebo ovoce...prostě hrůza!!! Říkáte si....na to jsou přeci ale dobrý babička a děděček.... Ale mě tatínek zemřel 2 dny před svatbou a maminka měla plno práce vychovat sama další mé sourozence, takže mě ani nenapadlo přidělávat ji další starosti. Něco obdobného to bylo i s rodiči u manžela. Ale vše jsme zvládli...našli jsme si dobrou práci, dcery jsme vychovali...momentálně obě studují na VŠ...máme postavený domeček,.... Dcerky jsou moc hodné, ale mají už defakto každá svůj život a já s manželem jsme zůstali sami...Konečně teď, když se nám začalo dařit a mohli jsme si, jak se říká užívat, nám něco stále chybělo...Bylo to další dítě....Rozhodli jsme se tedy ještě pro jedno miminko. A ejhle...otěhotněla jsem prakticky okamžitě, pracovala jsem celé těhotenství bez jakýkoliv problémů. Malá se nám narodila, když mi bylo 40,5 ( teď jí byl 1,5 r.) a můžu říci, že je to o něčem úplně jiném ...užíváme si ji každý den naplno. A u toho navíc pracuji (účetnictví).Síly a energie mám na rozdávání.Tím chci jenom na závěr říci, že pokud je člověk zdravý, má naprosté právo se rozhodnout, zda mít rodinu nebo ne.... a stát se může cokoli i mladému člověku, přeci není nikde žádná záruka, že jen mladý člověk dokáže vychovat a správně vychovat své dítě. Navíc znám kolem sebe dost lidiček, kterým se toto pozdní rodičovství osvědčilo a vychovali zdravé a skvělé potomky.Proto mám na tuto věc názor, že jsme dost zralý na to rozhodnout, co je správné a co ne...není nám přeci už " náct "....Všem rodičům moře lásky a dobré pohody...
Mia 4. 2. 2016 12:42
Dítě je vždy sázka do loterie, ale současně je to jedna z mála věcí, které stojí v životě za to.
12