[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Není pochyb o tom, že nejpřirozenější výživa dítěte od narození je výživa mateřským mlékem, které dítě získává sáním z prsu. Je to strava naprosto dokonale přizpůsobená jeho potřebám, lehce stravitelná, obsahující všechny potřebné živiny včetně obranných látek. Proto by všechny děti měly být výlučně kojeny do 6. měsíce věku, v kojení je možno pokračovat i dále s postupným zaváděním nemléčné stravy, podle podmínek až do 2, event. 3 let věku.
Rozsáhlý výzkum, zejména v posledních letech, dokazuje rozličné a přesvědčivé výhody kojení a používání mateřského mléka pro děti, matky, rodiny i společnost. Jedná se o výhody zdravotní, výživové, imunologické, psychologické, sociální, ekonomické, pro zdravý vývoj dítěte a pro životní prostředí.Kojené děti mají nižší riziko náhlého úmrtí (tzv. syndrom náhlého úmrtí, SIDS) a dalších onemocnění. Sání prsů povzbuzuje správný vývoj zubů a řečových orgánů. Sání rovněž pomáhá předcházet obstruktivní spánkové apnoe (přerušení dýchání během spánku uzavřením dýchacích cest). Mateřské mléko má rovněž optimální teplotu a je v prsu k okamžité dispozici. Kojení je rovněž spojeno se snížením rizika následujících onemocnění:
• alergie;• astma;• bakteriální meningitida (zánět mozkových blan);• rakovina prsu;• celiakie (nesnášenlivost lepku);• crohnova choroba (zánětlivé onemocnění střev);• cukrovka• průjem;• ekzémy;• zánět žaludku a střev, infekčního i jiného původ;• nádorové onemocnění mízních uzlin;• obezita;• zánět střevního ucha;• infekce dýchacích cest a sípání;• zánětlivé onemocnění kloubů;
Mateřské mléko rovněž obsahuje optimální množství aminokyselin, cystinu, metioninu a taurinu, které jsou potřebné pro rozvoj nervové soustavy. Výzkum novozélandských vědců ukázal mírně lepší schopnosti učení u kojených dětí ve školním věku.
Kojení je výhodné nejen pro dítě, ale i pro matku. Při kojení se uvolňují hormony jako oxytocin a prolaktin, které přinášení psychické uvolnění a dává jí větší pocit péče o své dítě. Kojení v krátké době po porodu zvyšuje systémové hladiny oxytocinu. Tím dochází k rychlejšímu stahování dělohy a snižuje se krvácení.Jelikož se tuk nastřádaný v průběhu těhotenství využívá k tvorbě mléka, dlouhodobé kojení pomáhá matce vrátit se ke své původní hmotnosti. Časté kojení může vést k oddálení nástupu pravidelného menstruačního krvácení po porodu. To se někdy využívá jako metoda ke kontrole početí (dokud žena nemá menstruační, tedy ani ovulační cyklus, nemůže otěhotnět). Tato metoda je však málo spolehlivá. Mnohé ženy otěhotní i v době výlučného kojení. Kojení je možné i v těhotenství, avšak tvorba mléka je do jisté míry omezena.
Kojící ženy mají snížené riziko mnoha onemocnění jako např. osteoporózy, rakoviny prsu, endometria (děložní sliznice) a vaječníků, dále sníženou spotřebu inzulínu při diabetu, snížené riziko poporodního krvácení aj.Matky, které kojí déle než 8 měsíců, mají lepší remineralizaci kostí (ukládání minerálních látek do kostí). Na druhou stranu některé ženy mohou v důsledku kojení trpět kvasinkovou nebo bakteriální infekcí prsní bradavky.
Hormony uvolňované během kojení přinášejí matce větší pocit péče o své dítě. Upevňování vazby matky k dítěti je důležité i proto, že až 80 % žen trpí nějakou formou poporodní deprese, ačkoliv většinou jde jen o mírné příznaky. Partner ženy a ostatní pečující osoby mohou ženu podporovat různými způsoby. Tato podpora je důležitá pro úspěšné kojení. Partneři by se měli naučit zvládat běžné problémy, aby kojící žena nebyla vystavena zbytečnému stresu.
Kojení může ovlivnit i citové vazby mezi partnerem matky a dítětem. Zatímco někteří partneři se mohou cítit odstrčeni, zatímco žena kojí, jiní to vnímají jako příležitost k upevnění rodinných vazeb. Péče o novorozence a kojení vyžadují mnoho času. To může zvýšit tlak na partnera a rodinu, protože partner se musí postarat o matku a dělat činnosti, které normálně v domácnosti zvládá ona. Avšak pokud partner má partnerce skutečný zájem poskytnout svoji podporu, tento tlak může pomoct upevnit rodinné vztahy.