[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Začátek roku je obecně náročným obdobím. Po vánočních svátcích, které bývají stresující samy o sobě, se lidé často potýkají s finančními starostmi, bilancováním uplynulého roku a třeba také se snahou naplnit novoroční předsevzetí.
„Leden, především jeho začátek, bývá pro lidi často těžký. Mnoho z nich se totiž do konce roku snažilo učinit všechna zásadní rozhodnutí týkající se vztahů i financí. Tohle všechno je velmi stresující,“ vysvětluje psychoterapeut Martin Zikmund. „Plno lidí si také dává nějaké novoroční předsevzetí, což sice pro někoho může být příležitost k vděčnosti a spokojenosti, ale pro jiného jen další stres a pocit selhání. Situaci neprospívá ani temné počasí skoupé na sluneční svit.“
Blue Monday, tedy údajně nejvíce depresivní den v roce, vznikl v roce 2005 v tiskové zprávě společnosti Sky Travel propagující zimní dovolené. Jeho autorem je psycholog Cliff Arnall z Cardiff University, který se opíral o různé statistiky a subjektivní faktory. Data byla sice špatně interpretována, ale chytla se jich bulvární média a nový fenomén byl na světě.
„Faktem je, že Arnall tehdy vycházel zejména z německé studie vzorců pro sebevraždy na německé železnici z roku 2004, jejíž autoři tehdy během 6 let analyzovali 4003 sebevražd či pokusů o sebevraždu. Zjistili, že muži páchají sebevraždu nejčastěji v pondělí (ženy v úterý) a hlavně v lednu (ženy v dubnu). Nicméně sami autoři říkali, že po roce 2000 se rozdíl mezi dny v týdnu začal měnit. Arnall pak z dalších zdrojů odvodil, že nejvíce sebevražd se má udát 3. pondělí v lednu, což bohužel nereflektuje zjištěná data – rozhodně ne pro všechna pohlaví a věkové skupiny,“ doplňuje Martin Zikmund.
Navíc i jiné výzkumy, například velká jihokorejská studie z let 1997–2015, ukazují, že počet sebevražd v pondělí sice může být vyšší, ale rozdíly mezi dny nejsou tak výrazné.
Samotný termín Blue Monday tedy nemá žádný vědecký základ. Pokud má ale někdo sklony k úzkostem nebo depresím, může se pocitově „naprogramovat“ na to, že tento den bude obtížný. Jak tedy zvládnout negativní pocity, které de facto mohou přijít kdykoli? Co vám může pomoci?
Fyzická aktivita – pohyb pomáhá uvolňovat endorfiny, které zlepšují náladu.
Kontakt s blízkými – sdílení problémů s přáteli nebo rodinou může zmírnit pocit osamělosti.
Realistická očekávání – místo předsevzetí (bývají demotivující) si stanovte dosažitelné cíle.
Některé zdravotní pojišťovny poskytují svým pojištěncům příspěvky na psychoterapii, protože stále více Čechů (zhruba 200 000) tuhle pomoc využívá.
„Od loňského roku nabízíme našim klientům finanční příspěvek na prezenční psychoterapii ve výši až 10 000 korun. Mohou ho čerpat výměnou za kredity získané v klientské aplikaci VITAKARTA, a to v nejvýhodnějším možném kurzu – každých 100 kreditů znamená příspěvek 1000 Kč. Peníze poskytujeme na konzultace u odborníka, který je členem Asociace klinických psychologů nebo České asociace pro psychoterapii,“ popisuje MUDr. Jitka Vojtová, MBA, zdravotní ředitelka OZP.
„Deprese je závažné onemocnění, které výrazně ovlivňuje denní činnosti člověka. Projevuje se nejen pokleslou náladou, ale také ztrátou radosti ze života, sníženou energií a motivací, pocitem prázdnoty a beznaděje nebo poruchou koncentrace a paměti,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se depresí a dalšími duševními problémy zabývá v rámci své kampaně Dobré nitro.
Mnozí lidé s depresí mají problém ráno vůbec vstát z postele. I běžné ranní činnosti jako sprcha nebo snídaně pro ně mohou být obtížné. Mohou se cítit vyčerpaní hned po probuzení, a to i pokud spali dostatečně dlouho. Soustředit se na pracovní či jiné úkoly pro ně bývá velmi obtížné, stejně tak společenský kontakt. Zažívat mohou pocity izolace a nepochopení, a to i mezi blízkými lidmi. Vyskytují se u nich výčitky a pocity viny, ztrácejí sebedůvěru.
U těžkých forem se mohou objevit i bludy a halucinace. A přidat se mohou také fyzické obtíže, jako je bolest hlavy, problémy s trávením, nespavost, snížení libida i chuti k jídlu. Mnozí lidé s depresí ztrácejí zájem o věci, které jim dříve dělaly radost, například koníčky, setkávání s přáteli nebo sport. I když se stále účastní běžných aktivit, nemají z nich žádnou radost a jejich výkon může být ovlivněn nízkou motivací. „Depresi je potřeba odlišit od smutku. Při depresi trvá chorobná nálada alespoň 14 dní a 70 % pacientů při ní má i myšlenky na sebevraždu,“ říká Kateřina Šédová.
Deprese je velmi častým onemocněním, kterým podle Světové zdravotnické organizace na celém světě trpí více než 250 milionů lidí. Častější je u žen, u mužů ale mívá obvykle závažnější průběh. Postihnout může člověka v jakémkoli věku, a to včetně dětí. U nich má deprese obvykle tělesné projevy, jako je například bolest bříška.
Riziko vzniku deprese ovlivňuje genetika. Pokud mají lidé někoho s depresí v rodině, mají riziko 3x vyšší, že propukne i u nich. Mezi rizikové faktory patří také závažné životní situace, jako je například ztráta blízkého člověka či zaměstnání, rozvod nebo fyzické či sexuální obtěžování. Roli hrají také sociální vlivy, rozvoji deprese může napomoci nedostatečná opora v rodině či přátelích, stejně tak může působit i diskriminace jakéhokoli druhu.
Patrná je i souvislost se socioekonomickými faktory, kdy depresí častěji trpí lidé s nižšími příjmy, nižším vzděláním či dlouhodobě nezaměstnaní. Velký vliv může mít i dlouhodobý stres, užívání návykových látek, nedostatek světla zejména v zimních měsících nebo poruchy spánku. Deprese se může objevit také po úrazech či při chronických nemocech, nejčastěji při onemocněních štítné žlázy či mozku, astmatu, cukrovce nebo obezitě.
Základem je dostatek spánku, který by měl trvat alespoň 7–9 hodin. Pravidelný pohyb přispívá nejen ke zdravým svalům a kostem, ale má pozitivní vliv také na duševní pohodu, jelikož zvyšuje sebevědomí a snižuje stres i úzkost. A klíčová je také zdravá a vyvážená strava.
Vzhledem k množství povinností, které jsou v dnešní době na člověka kladeny, je velmi důležité také efektivní hospodaření s časem. Do běžného dne je dobré vedle práce či studia zařadit také dostatek odpočinku, ať už pasivního (sledování filmů, poslouchání hudby), nebo aktivního (procházka, jóga). Během relaxace do mozku přichází snížené množství impulzů, čímž se z organismu odstraňuje svalové a duševní napětí, což vede k jeho regeneraci a zotavení. Zapomínat bychom neměli ani na různá relaxační cvičení, která pomáhají k zvládání stresu a podporují duševní vyrovnanost.
Pokud na sobě nebo na blízkém člověku zpozorujete příznaky deprese, navštivte praktického lékaře, který doporučí další kroky, včetně psychiatrického vyšetření. Navštívit můžete také přímo psychiatra. Pokud psychiatr diagnostikuje depresi, navrhne léčbu, která se může lišit podle konkrétního případu. Klíčová je změna životního stylu – pravidelný pohyb, zdravá a vyvážená strava, omezení alkoholu a dalších škodlivých návyků – ale také pravidelné užívání léků, které pomáhají zmírnit příznaky deprese až u 80 % pacientů. Léčbu je vhodné doplnit také dlouhodobější psychoterapií.
„Jestliže máte podezření, že byste mohli trpět depresí nebo jiným duševním onemocněním, nestyďte se, vyhledejte pomoc odborníka a povězte o svých problémech blízkým. Nezůstávejte na to sami,“ dodává Kateřina Šédová.