[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Po internetu brouzdám občas i já, abych našla rychlou radu. Nikdy jsem ale své děti neléčila jen podle „doktora Googla“. Vážně nikdy. Navíc máme s naší paní doktorkou úžasný vztah, a když nevím, zavolám, zeptám se jí. Nerozčiluje se, že ji obtěžujeme, a vždy dobře poradí. A především uklidní.
VIDEO: Maminka podcast : Antibiotika a děti. Proč není potřeba se jich bát?
Hledání diagnózy na internetu je v dnešní době běžné. Z průzkumu Ipsos Healthcare, který loni výzkumníci realizovali ve spolupráci se zdravotnickou skupinou EUC, vyplývá, že 62 procent Čechů hledá informace o zdraví na internetu a jen jeden z deseti je pak konzultuje se svým lékařem.
Lidé považují internet za důvěryhodný zdroj a až třetina Čechů si ordinuje léky sama, bez konzultace s lékařem! Jako primární zdroj informací o zdraví ho využívají hlavně ženy. Ani ne tak pro sebe jako pro své děti a ostatní členy rodiny. Pro rady si chodí na internet aspoň jednou měsíčně více než polovina z nich.
„Myslím, že hledání informací na internetu je přirozené. V poslední době se mi ale zdá, že význam tohoto vlivu v praxi spíše klesá, alespoň v mé ordinaci. Maminky spoléhají víc na pediatra. Zvláště pokud s ním mají dobrý vztah a taky dobrou zkušenost v tom smyslu, že jim dokázal v minulosti pomoct nebo že si mohly ověřit, že jeho závěry platí,“ říká dětská lékařka Jaroslava Chlapková. Dřív se prý vlivu internetové samodiagnostiky obávala mnohem víc, ale praxe nakonec ukázala, že se tento vliv přeceňoval.
„Realita sama o sobě ukazuje limity informací z internetu. Máme ho volně k dispozici dvacet let, a potřeba dojít si ke svému pediatrovi pro konečné rozřešení se prakticky nezmenšila. Spíš bych řekla, že stoupla. A často právě kvůli tomu, že maminky si cosi přečtou o nějaké diagnóze, vybudí se do strachu a potřebují uklidnit od někoho, kdo se věnuje dětské medicíně v praxi. Nakonec to zkrátka vždycky skončí u pediatra. A to je vlastně dobře, byť je to často zbytečná návštěva. Zdá se, že doktory zkrátka za stroje vyměnit nelze. A myslím, že hodně lidí si to znovu uvědomuje,“ domnívá se pediatrička.
Laická léčba s sebou přináší rizika. Vzpomínám si na jednu svou známou, jejíž pětiletý syn si několik dní stěžoval na bolesti bříška, a ona ho léčila podle informací, které našla na internetu. Ano, ve většině případů jde „jen“ o dietní chybu nebo virovou infekci, někdy o potravinovou alergii, na kterou se přijde později. Ovšem příčinou může být i akutní zánět slepého střeva, takže syn oné známé skončil za pět minut dvanáct v nemocnici. V případě bolestí břicha opravdu není radno spoléhat se jen na "doktora Googla".
„Pokud dítě tvrdí, že ho bolí bříško, a nemá žádné doprovodné příznaky, můžete počkat. Jakmile by ale bolest neustupovala, naopak by sílila a přidaly by se teplota nebo zvracení, na nic nečekejte a běžte k lékaři,“ radí dětská lékařka Alexandra Vidnerová. A vždycky je lepší dřív a častěji nežli pozdě. Akutní stavy se mohou opravdu rychle vyhrotit.
Není to ale jen internet, kde maminky hledají odpovědi. „Častěji se setkávám s tím, že dotyčná slyšela něco od své kamarádky, matky, tchyně, babičky, že dítě může mít takovou a takovou nemoc, když má takové a takové příznaky. Pokud jde o čtení na internetu, záleží na tom, jakou hlavu a patu ono sdělení má. Někdy je celkem logicky pojaté a poznámka či dotaz maminky jsou k věci. Jindy je to zbytečně zavádějící,“ říká lékařka Jaroslava Chlapková.
Pokud jí tedy nějaká maminka hned ve dveřích řekne „tohle jsem se dočetla“, její reakce je spíš neutrální: „Vezmu to na vědomí a podle situace vysvětlím smysluplnost, či opak toho, s čím za mnou přichází. Většinou spíš potřebuje uklidnit. Málokterá maminka se informací vyčtených z internetu drží zuby nehty i poté, co to spolu probereme.“
Dvě třetiny Čechů hledají informace o zdraví na internetu a až třetina si ordinuje léky sama.
Internet obsahuje obrovské množství informací, ale postrádá rozlišovací schopnost. Je celkem snadné najít cokoli podle symptomů, které se u dítěte objeví. Ale pokud nemáte lékařské vzdělání, nemůžete porozumět všem faktorům, které určují lékařskou diagnózu. To pak bohužel často vede k falešným diagnózám a dalšímu googlení, k úzkosti a strachu.
A nejde jen o to. Existují stovky webových stránek o zdraví. Ne všechny jsou ovšem spolehlivé, některé jsou dokonce nebezpečné, protože uveřejňují naprosté nesmysly.
„Za velmi rizikové považuji antivaxerské weby. Jedná se o weby, které nejsou ničím jiným než ideologickými weby a jejichž antivax argumentace nejsou ničím jiným než formou nějaké ideologie. Rodiče, kteří nedopřejí svým dětem ochranu před nemocemi, jako jsou tetanus či onemocnění invazivním kmenem Haemophilus influenzae a další, nejenže překračují zákon, ale jednají doslova hloupě a bezcitně. Žádný medicínský vynález nezachránil tolik životů jako očkování,“ apeluje Jaroslava Chlapková.
„Nerozumím námitkám rodičů, kteří po deseti letech, kdy se vyhýbají například vakcinaci svých dětí, argumentují tím, že si musí nejprve nastudovat o očkování informace a pak se teprve rozhodnou, jestli dítě budou očkovat.“ Jaroslava Chlapková to přirovnává k absurdní situaci, jako kdyby dali své dítě do školy, ale učitelka by ho nemohla vyučovat, dokud si oni nenastudují problematiku předem.
Jak tedy přistupovat k "doktoru Googlovi"? Berte ho třeba jako výchozí bod. Klidně si u něj zapište otázky a ty položte svému pediatrovi. Ten nejlépe ví, jak všechny dílky spojit dohromady. To neznamená, že musíte „doktora Gůgla“ zatracovat. „Když není lékař po ruce, maminky nejčastěji řeší teploty, zvracení, průjmy, občas se nějaký kojenec skulí z postele na zem nebo je opruzený. Málokdy jde takzvaně o život. Ve chvíli, kdy jde o život, je nejlepší volat dětskou pohotovost či přímo 155. V ostatních případech si většina maminek vystačí s mateřskou intuicí a udělá většinou dostačující opatření, která se v pracovní době dají eventuálně učesat po telefonu s pediatrem,“ říká lékařka.
Je totiž přesvědčená, že kdyby od zítřka přestal fungovat internet, maminky by zapojily svou intuici dostatečně efektivně: „Stejně jako to dělávaly i naše maminky a babičky, a bylo to v pořádku. Možnost hledat na mnoha webech na internetu spíše paralyzuje zdravý rozum, intuici a počínání koneckonců každého z nás.“
Praxe Jaroslavy Chlapkové potvrzuje, že drtivá většina maminek si sice čte na internetu, ale v ambulanci vykazuje zároveň maximální důvěru k doporučením odborníka.
„Když se stane, že maminky upřednostní informace od kamarádky nebo z internetu před naším doporučením, velice rychle se ukáže, že jsou ty informace zavádějící a neefektivní, ne-li rovnou škodlivé. Maminky si to pak ověří doslova v přímém přenosu. Pak se zpravidla vydají cestou našich rad a nikterak toho nelitují.
Některé maminky se zkrátka potřebují popálit, než nás začnou trochu poslouchat. Ale i to je svým způsobem přirozené,“ dodává Jaroslava Chlapková. Zkuste tedy svému dětskému lékaři věřit. Když nevěříte, nebude věřit ani dítě. Děti na to mají tykadla. A pokud nevěříte, je na čase najít si jiného doktora. Bez důvěry to nikdy nebude fungovat.
Nákupy léků na internetu a jejich podávání dětem bez supervize pediatra neschvaluji. Často se setkávám s nesprávnou a nadbytečnou léčbou kašle, která v nejednom případě vede ke komplikacím. Překvapuje mě, že často je to i na základě doporučení lékárníků.
Pokud chce někdo farmakologicky léčit kašel, pak vždy po dohodě s pediatrem. Jinak nejlepší léčbou je inhalace solných roztoků a takzvané čajíčkování. Pokud se vám ale zdá, že už je to nutné řešit s pediatrem, pak vyrazte rovnou k němu – neberte to přes lékárnu, a už vůbec ne přes internet. Protože není kašel jako kašel. Naštěstí se kromě léků na kašel nesetkávám se svévolnou aplikací léčiv maminkami na základě doporučení "MUDr. Googla".
Spíš se setkáváme s tím, že rodiče dostanou například od specialistů nějakou medikaci a pak ji svévolně neaplikují, protože si na internetu projedou nežádoucí účinky – což musí každého smrtelníka logicky vyděsit i v případě přečtení letáku k paralenu. Pak v ordinaci často s velkým časovým odstupem přicházíme na to, že dítě vlastně není léčeno, jak má. A musíme maminkám nebo tatínkům vysvětlovat, jak se věci mají z hlediska bezpečnosti léčby.