[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Naší Terezce, kvůli které jsem se do soutěže přihlásila, budou za pár týdnů tři roky. Její postižení je tak těžké, že zůstane ležící, nemluvící a plně odkázaná na naši péči. Už nyní se snažíme zpracovat informaci, že se naše dcera nedožije dospělosti. Pokud budeme mít štěstí, dožije se puberty.
Přes to všechno, nebo možná právě proto, jak složitý jí osud nachystal život, je to naše usměvavá, krásná holčička. Mluvím o ní jako o lásce svého života. O mojí učitelce a živoucím svědomí.
Ze staršího Matýska už je třeťák. Je hodný a rozumný kluk. Skvělý brácha. Můj partner je stále mým partnerem. Pořád se milujeme, a tak jsme se odhodlali a pustili se do plánování dalšího společného miminka. Jak už jsem se zmínila, Terezky genetická vada je výsledkem spojení našich vadných genů, tak jsme zvolili cestu umělého oplodnění. Ani jeden z nás nemá odvahu pokoušet osud podruhé.