[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Batolecí věk je náročný na pozornost rodičů a všech, kdo děti hlídají. Malí všetečkové si nenechají ujít jedinou příležitost, jak za našimi zády anebo klidně i před našima očima nacpat rychle do pusy všechno, co je zrovna napadne.
A pokud to stihnou i polknout, je to často problém. „Můj dvacetiměsíční syn jezdil venku na odrážedle, já jsem šla v klidu za ním. Najednou zastavil, a než jsem stihla cokoli říct nebo udělat, utrhl několik bobulek z vedlejšího keře, nacpal je do pusy a spolkl. Okamžitě jsem k němu přiskočila, ale ústa měl už prázdná,“ vypráví svou příhodu Kateřina, maminka malého Jakuba.
„Utrhla jsem tedy také několik větviček s dotyčnými plody a uháněla se synem rovnou k lékaři. Poslali nás sanitkou do nemocnice. Sice se ukázaly jako nejedlé, ale také nejedovaté.
Takže kromě drobné nevolnosti se vlastně nic nestalo, jen jsme zůstali do večera v nemocnici na pozorování,“ popisuje Kateřina zkušenost s touhou dětí zkoumat všechno také pusou. Tato příhoda je nakonec spíše úsměvná, otravy batolat ale mohou mít i mnohem horší průběh.
A kde k nim dochází nejčastěji? Představte si, že doma. Zejména malé děti se mohou snadno otrávit ve zdánlivém bezpečí svého domova, případně na návštěvě, kde je pro ně všechno lákavé a pozornost rodičů často nebývá tak bdělá.
Čtěte také: S batoletem na hory? Jde to!
Nejčastější příčinou jsou léky nebo prostředky domácí chemie, různé čističe, hnojiva a podobně. Ze všech otrav zaznamenaných v Česku připadá celá polovina na děti a většina z toho na batolata.
Dvouletá Maruška si pro svůj výzkum vybrala plato s antikoncepcí. „Měla jsem tam ještě asi čtyři prášky,“ říká maminka Marcela. „Dcera viděla, jak si je vždycky ráno beru, a ptala se mě, co to jím. Já jí neprozřetelně řekla, že bonbonky. Pak přijdu jednoho dne ráno do kuchyně, kde si platíčko odkládám k ranní kávě. Maruška seděla na židli a prášky nikde, obal na tabletky prázdný.
Ptám se jí, kde jsou léky? ,Maruška bonbonky spapala,‘ prohlásila klidně a na mě šly mrákoty,“ líčí Marcela. Zavolala lékařku a ta jí odkázala na Toxikologické informační středisko.
Doktorka, která tam měla službu, ji uklidnila. V tomto množství nejsou dnešní antikoncepční pilulky nebezpečné ani pro malé dítě, a pokud nebudou výrazné obtíže, není výplach žaludku nutný. Mohou prý nastat zažívací potíže či nevolnost, spravit by to ale mělo živočišné uhlí. Případy s léky ale jen málokdy končí takto klidně.
Smrtelnou otravu mohou dítěti přivodit například přípravky na chudokrevnost nebo řídnutí kostí, komplikace přinášejí prášky na spaní či na uklidnění.
Jedny z nejhorších přípravků v domácnosti, co se otrav týče. Zejména louhy a kyseliny, jež se používají k čištění odpadů či záchodů, je potřeba mít na bezpečném místě, kam děti nedosáhnou. Při požití mohou poleptat zažívací trakt. Pokud je vypijí, nenuťte je zvracet, zvratky by jen dráždily postižená místa.
Raději dítě rychle dopravte do nemocnice a vezměte s sebou vzorek toho, co vypilo. Důležité je znát přesný název nebo vzít etiketu požitého výrobku, ze které se dá zjistit složení. Čisticí prostředky, které obsahují chlornan sodný (například Savo, Domestos aj.), většinou jen podráždí sliznice.
Uvolňující se chlor ale může komplikovat dýchání a zapříčinit i stav podobný astmatu. Co se týká saponátů, nebývají jedovaté. V případě jejich požití opět nenuťte potomka zvracet, největším rizikem je, aby při tom nevdechl pěnu a nedostal zápal plic.
To samé platí tehdy, když vypije přípravek obsahující benzin. Jakmile vdechne i nepatrné množství této látky, hrozí mu zápal plic. Počet otrav čisticími prostředky v posledních letech zřetelně stoupá. Příčinou jsou televizní reklamy, které tyto produkty ukazují, a především barevné lákavé obaly, jimiž se nás výrobci snaží přimět ke koupi.
Velkým nešvarem je také přelévání čistidel nebo třeba hnojiv na květiny do PET láhví od nápojů, takže naši nejmenší mohou často čiré tekutiny zaměnit s limonádou.
Nepěstovat doma jedovaté rostliny je asi to nejlehčí, co se dá jako prevence otravy malých dětí udělat. V případě, že doma nebo na návštěvě malý průzkumník přece jenom na nějakou narazí, je dobrou zprávou, že takové otravy mají často příznivý průběh, protože děti obvykle ochutnají pouze malé množství.
Mezi nejčastěji pěstované nebezpečné rostliny patří diefenbachie, pryšec trojhranný nebo Kristova koruna; v zahradě, lese nebo třeba parku může vaše ratolest objevit oleandr, durman obecný, konvalinku, vraní oko, tis červený a mnoho dalšího… Nejbezpečnější je naučit malé zvědavce, že nic, co roste venku, se bez společnosti někoho „velkého“ do pusy prostě nedává.
Otravy houbami sice nejsou tak časté, ale o to bývají nebezpečnější. I malé množství může totiž způsobit těžkou otravu. Velkou záludností tohoto typu otrav je opožděný nástup příznaků. Například u naší nejjedovatější houby, muchomůrky zelené, se objevují známky problému jako průjem nebo zvracení až po 12 až 24 hodinách.
Jak ji poznáte? Průvodní jevy mohou být různé, provází je změny v chování a závisí na tom, co dítě snědlo nebo vypilo. Může být náhle spavé, dezorientované, zmatené, malátné, nebo naopak vybuzené. Objevovat se mohou bolesti břicha, průjem, nevolnost, zvracení, mžitky před očima, rozmazané vidění, křeče, rozvoj šoku, závratě, změna barvy kůže a jiné. Jakmile u potomka nápadné změny v chování, jako například že usíná, padá nebo nereaguje, zpozorujete, zavolejte záchranku nebo jeďte k lékaři.
Pokud ještě není situace dramatická, volejte na Toxikologické informační středisko (TIS): 224 919 293 nebo 224 915 402, kde je nepřetržitá služba. Tam umí díky databázím rychle zjistit složení velké většiny léků, přípravků a domácí chemie. A také, co v sobě obsahuje jedovatá rostlina, houba nebo zvíře. Zároveň vám poradí, co má smysl dělat a co nikoli, například kdy vyvolávat zvracení, co dát dítěti pít a podobně.
Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.