[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Mám tříměsíční dcerku, která nechce pít ode mě, takže od porodu odstříkávám a krmím z láhve. Mám už ale úplně zničená ňadra. Myslíte, že je možné, abych ji i po tak dlouhé době naučila pít z prsu? Úplně odstavovat se mi ještě nechce.
Výživová poradkyně: Velmi vám doporučuji, abyste kontaktovala laktační poradkyni v místě vašeho bydliště (jejich seznam najdete na kojeni.cz), která se s vámi pokusí váš problém vyřešit osobně. Je třeba, abyste společně přišly na to, proč dcerka váš prs odmítá – zda jde o špatnou techniku kojení, ploché či vpáčené bradavky, nebo zcela jiný problém, třeba i v psychické rovině. Pokud dcerku nedokrmujete alternativně, ale z láhve, bude zřejmě také složité naučit ji sát z prsu, ale podařit se to může. Odstříkávání a odsávání je pro ňadra velmi náročné a vy jste udělala velký kus práce, že jste to tak dlouho vydržela. I kdybyste – v případě, že se přisátí nepodaří – měla své dceři dávat jen trochu svého mléka a dále dokrmovat umělým, dáte jí tím do života velký dar.
Je opravdu nutné, aby si miminko po kojení odříhlo? Náš chlapeček to nedělá skoro vůbec, je to spíš výjimečné. Je pravda, že ho občas bolí bříško, ale úplnou souvislost nevidím. Nebo se mýlím?
Výživová poradkyně: V naší kultuře bývá zvykem nechat miminka po kojení odříhnout, ale jinde toto zcela chybí, především tam, kde jsou děti nošeny v šátcích. Některým miminkům odříhnutí po kojení velmi pomáhá, jiné maminky na něj čekají celou věčnost, mnoho dětí zase během kojení usne, a tak je nenechávají odříhnout vůbec, aniž by jejich ratolesti pocítily nějaký diskomfort.
Pokud si tedy váš chlapeček neodříhne do několika minut od ukončení kojení a vy nevidíte žádnou souvislost mezi jeho bolením bříška a odříhnutím, zbytečně se s tím netrapte.
Nemohla jsem kojit, protože jsem prodělala laktační psychózu a beru antidepresiva. Dcera byla krmena z láhve (starali se o ni babička a manžel), s přikrmováním jsem začala už já. Trpí ale na zácpu, i když jí docela dost zeleniny a ovoce, nepomáhá ani švestková šťáva, kaká tak jednou za týden a většinou u toho pláče. Co máme dělat?
Výživová poradkyně: Toto je otázka spíše pro pediatra, který vaši holčičku zná a ví, odkdy ji její problém trápí, zda od narození, nebo od doby, kdy začala dostávat příkrmy. Je možné, že hůře snáší určitou značku umělého mléka, možná by se ji vyplatilo změnit. Pomoci by také mohla probiotika, s jejich výběrem vám jistě poradí pediatr nebo lékárník. Jen váš lékař může posoudit, zda se nejedná o závažnější problém, který bude třeba konzultovat se specialistou. Je-li vám blízká alternativní medicína, mohla by též pomoci homeopatem předepsaná homeopatická léčba, zvlášť jednalo-li by se o psychosomatickou příčinu nemoci.
Babička naučila našeho čtyřměsíčního syna na pribináček, dává mu ho do láhve a ředí vodou. Když jsem to zjistila, pohádaly jsme se. Snažila jsem se jí vysvětlit, že to pro tak malé dítě není vhodné, ale prý jsme ho jedli i my v tomto věku a jsme zdraví. Nemůže to malému ublížit? Babička ho hlídá, když musím být ve škole.
Výživová poradkyně: Smetanovo-tvarohové výrobky tohoto typu nepatří do každodenního jídelníčku malých dětí, a už vůbec ne kojenců. Tyto produkty nejenže obsahují velké množství bílkovin, ale také mnoho cukru, který je pro malé děti nevhodný a pro kojence dokonce nestravitelný. Cukr velmi zatěžuje a může synovi způsobovat vážné trávicí potíže.
Příliš vysoký příjem bílkovin zase může poškodit jeho ledviny či játra, která jsou jejich trávením přetěžována. Děti do půl roku věku by měly dostávat výhradně mateřské mléko, pokud maminka nemůže nebo nechce kojit, potom pouze umělá mléka určená pro danou věkovou skupinu a připravená přesně podle návodu výrobce. Pro kojence speciálně neupravené kravské mléko (mléko, sýry, mléčné dezerty, jogurty a podobně) v tomto věku do jídelníčku v žádném případě nepatří, protože velmi často způsobuje alergie, narušuje střevní mikroflóru a může být dokonce také příčinou krvácení ve střevech a snížení imunity.
Já i manžel jsme vegetariáni, půlročního syna zatím kojím, ale moje dětská lékařka mi na šestiměsíční kontrole řekla, že mám začít přikrmovat a co nejdřív dávat maso. Chtěla bych, aby ho syn jedl, až bude větší a jenom pokud ho sám bude chtít. Mohu ho nějak nahradit? A je to vůbec v kojeneckém věku nutné?
Výživová poradkyně: Maso je významným zdrojem železa, a proto je u nás doporučováno již od útlého věku (zhruba od 7 měsíců) téměř denně. Je však docela dobře možné děti živit laktoovovegetariánsky (tj. s vejci a mléčnými výrobky), na tom se shodují renomované světové i české organizace v oblasti výživy (WHO, ADA, Česká pediatrická společnost). Jiné výživové směry (přísná makrobiotika, veganství, vitariánství a podobně) pro naše nejmenší vhodné nejsou. Nicméně je nutné, aby byli rodiče dobře obeznámeni se zásadami správné vegetariánské stravy pro malé děti, vynechání jakékoli potraviny vyžaduje mnohem důmyslnější tvorbu jídelníčku.
Je-li dítě kojeno podle svých potřeb, má-li v jídelníčku zastoupena vejce, obiloviny a malé množství dobře stravitelných luštěnin, potom mu nedostatek bílkovin nehrozí. Železo doplňujte přiměřeně věku: častým zařazováním celých zrn, luštěnin, olejnatých semen, ze zeleniny brokolice, červené řepy, listové zeleniny, řeřichy a kopřivy. Dobrým zdrojem železa jsou též nesířené křížaly a mořské řasy. Jídla bohatá na železo doplňujte o vitamin C. Základní informace o výživě malých dětí odmítajících maso či malých vegetariánů najdete v publikaci Martina Gregory Jídelníček kojenců a malých dětí, podrobnější odkazy na odbornou literaturu potom na webových stránkách České společnosti pro výživu a vegetariánství csvv.cz
Zajímalo by mě, jestli bych neměla svému desetiměsíčnímu chlapečkovi dávat nějaké vitaminy. Jí šestkrát denně – zeleninu, ovoce, kuřecí a krůtí maso, těstoviny, rýži, brambory, jogurty. K tomu ho tak třikrát denně kojím, ale mám pocit, že by jedl i častěji a více. K svačině sní třeba dva jogurty. Nemůže mít něčeho nedostatek?
Výživová poradkyně: Každé dítě má jiné potřeby, některé je velký jedlík, jinému trvá mnoho měsíců, než je ochotné pozřít něco jiného než mlíčko od maminky. Jídelníček, který nabízíte svému chlapečkovi, vypadá v pořádku, pokud vaříte maso, zařazujte i červená masa jako zdroj železa. Váš dětský lékař nejlépe posoudí, zda synek prospívá, pokud ano, není třeba se znepokojovat. Vyhýbejte se sladkostem, sladkým mléčným výrobkům a sladkým nápojům a pořiďte si kvalitní kuchařskou knihu pro děti kojeneckého a batolecího věku, např. od MUDr. Gregory, MUDr. Hofhanzlové či Pavly Momčilové, které vám mohou být inspirací a dodat vám jistotu, že svému synkovi nabízíte to, co v daném věku potřebuje. Syntetické vitaminy nejsou pro děti vhodné – často obsahují umělá sladidla a barviva, která jejich případný pozitivní přínos zcela negují.
Jsem alergička, a tak se snažím při kojení dodržovat dietu. Nikde jsem se ale nedočetla, co všechno může alergie vyvolávat, proto zatím nejím to, co dělá potíže mně – ořechy, mořské ryby, čokoládu a kravské mléko. Měla bych vyřadit ještě něco? Miminko je zatím v pořádku.
Výživová poradkyně: Názory na to, zda by těhotné a kojící maminky měly preventivně držet nějakou dietu, se velmi liší. Někteří odborníci doporučují, aby se alergizujícím potravinám vyhýbaly, a radí nabízet dětem v prvním roce hypoalergenní stravu, jiní poukazují na to, že čím dříve se dítě s alergizující potravinou setká, tím lépe se s ní potom dovede jeho imunitní systém vyrovnat. Nezbývá tedy než se do jisté míry řídit vlastní intuicí, pozorováním reakcí potomka a selským rozumem.
Až 90 % vážných alergických reakcí vyvolává následujících osm druhů potravin: kravské mléko, vejce, burské oříšky, ryby, sójové boby, luštěniny, obilí a ostatní ořechy. V každém případě je vhodné, aby kojící maminka jedla sezonní lokální potraviny, na které je náš zažívací systém po staletí zvyklý, co nejméně průmyslově upravenou a co nejčerstvější stravu. Tím se vyhne dalším alergizujícím a zdraví ne vždy prospěšným látkám, jako jsou různé konzervanty, zvýrazňovače chuti či umělá barviva a sladidla. Je-li vaše miminko v pořádku, nijak se netrapte a jídlo i kojení si užívejte, vaše podvědomé obavy mohou vašemu děťátku někdy uškodit více než potravina samotná.