[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Znáte ty americké filmy, kde si hlavní hrdinka musí ráno odskočit na záchod, odkud se ozývá nepříliš vábný zvuk, zatímco v místnosti vedle sedí na posteli muž, kterému zrovna došlo, že jeho život právě skončil?
Jestli je tohle váš případ, zapomeňte na něj a myslete na sebe. Zvracet den co den není zrovna příjemné a vašemu zažívání to rozhodně neprospívá, o psychice nemluvě.
Ať už trpíte nechutenstvím, nebo naopak nevíte, po čem dřív skočit, uvědomte si, že na vině je zvýšená hladina hCG v krvi. Proti té se nedá bojovat, zatočit ale můžete se žaludečními šťávami. I když vám jídlo zrovna nevoní, jíst a pít se musí.
Potraviny, které jsou bohaté na bílkoviny a probiotické kultury (kefírová nebo acidofilní mléka) a pomalu se uvolňující sacharidy (celozrnné pečivo), vám pomohou naředit nahromaděné žaludeční šťávy. Jezte po malých dávkách vícekrát za den a jednou, max. dvakrát denně vypijte meduňkový nebo mátový čaj.
Tip: V lékárnách je běžně dostupné „zázračné“ lízátko proti těhotenským nevolnostem s názvem GraviPop.
Pokud byste něčeho měla během gravidity jíst za dva, tak právě kyseliny listové. Tento ve vodě rozpustný vitamin ze skupiny B-komplexu, kterému se říká také folát, folacin, vitamin B9 nebo acidum folicum, napomáhá dělení buněk, podporuje růst plodu a tvorbu červených krvinek a umožňuje vznik nukleových kyselin, které tvoří základ pro DNA a RNA.
Proto lékaři apelují na všechny ženy, které se chystají otěhotnět, aby alespoň jeden, ideálně však tři měsíce před početím zvýšily dávku kyseliny listové na 0,4 mg denně a v prvním trimestru zdvojnásobily její celkový příjem na 0,8 mg za den. Právě v období mezi 22. a 28. dnem těhotenství se vyvíjí mozek, mícha a uzavírá se páteřní kanál.
Čtěte také: Nohy v teple a klid
Pravidelný příjem tohoto vitaminu snižuje výskyt vrozených vad centrálního nervového systému, riziko nižší porodní váhy, abrupce (odtržení) placenty, placentárního infarktu a možnost spontánního potratu.
Naše rada: Zvýšit příjem kyseliny listové můžete přirozenou cestou, když do svého jídelníčku zařadíte v pravidelných dávkách ledvinky, tresku, špenát, chřest, čočku, vlašské ořechy, petržel, brokolici, růžičkovou kapustu nebo kvasnice.
Další možností jsou tzv. funkční potraviny obohacené kyselinou listovou nebo potravinové doplňky, které vám doporučí váš ošetřující gynekolog. Věda a výzkum v této oblasti udělaly velké poznání. Zjistilo se, jakým způsobem probíhá v těle přeměna kyseliny listové na své aktivní a využitelné formy. V tomto procesu jsou velmi důležité enzymy.
Průzkumy ukazují, že část populace (až 50 % můžu i žen) z genetických příčin trpí jejich poruchami. I nedokonalé využití přijímané kyseliny listové pak může být příčinou jejího nedostatku.
Možná si ještě z dětství pamatujete pachuť rybího tuku. A teď si představte, že by vám lékař v těhotenství naordinoval jednu lžíci denně. Nebojte, existuje řada jiných možností, jak svému tělu i embryu uvnitř dodat doporučenou dávku 300 mg omega-3 nenasycené mastné kyseliny denně. Stačí, když si dvakrát do týdne dopřejete rybu, a bude-li mořská, zajistíte si navíc přísun nezbytného jodu. Nezapomínejte ani na lněné semínko nebo vlašské ořechy.
Druhou během jiného stavu velmi důležitou esenciální látkou jsou omega-6 nenasycené mastné kyseliny. Nacházejí se ve slunečnicovém, kukuřičném, sójovém a bavlníkovém oleji.
Omega-3 a omega-6 kyseliny se doporučují jíst v poměru 1:3-5. Kromě toho, že pomáhají vstřebávat antioxidanty a vitaminy rozpustné v tucích, zajišťují bezchybný vývoj neurovizuálních funkcí plodu, snižují riziko předčasného porodu, těhotenské preeklampsie a nízké porodní hmotnosti.
Naše rada: Nezapomínejte na příjem jodu. Jeho nedostatek může negativně ovlivnit vývoj duševních funkcí plodu. Potřebnou denní dávku 200 g získáte pravidelnou konzumací mořských ryb, živočichů a řas, višní, malin, rajčat, česneku, cibule nebo soli obsahující jod a v omezeném množství i pitím jodizované minerální vody. Jestliže je to nutné, nechte si od svého lékaře předepsat jodové tablety.
V České republice je přibližně 10 % těhotných žen anemických a 35 až 38 % trpí latentní sideropenií (nedostatkem železa v krvi). Důvody mohou být různé: vegetariánství, podprůměrná hmotnost, nedostatek vitaminu C ve stravě nebo také časté pití kofeinových nápojů, které snižují resorpci železa. Pokud je ho v organismu budoucí maminky nedostatek, může ohrozit nejen zdraví, ale také vývoj ještě nenarozeného miminka. Zvyšuje se riziko potratu, předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti novorozence.
Jako prevence slouží dávka 30 mg železa denně. Ale pozor! Vysoké dávky mohou způsobit zácpu a ohrozit zásoby zinku v těle. Do svého jídelníčku zahrňte ledvinky, libové červené a drůbeží maso, sardinky, luštěniny, listovou zeleninu, červenou papriku a jahody. Zvyšte příjem vitaminu C (kyseliny askorbové) a omezte pití kávy a čaje, který obsahuje tein.
Náš tip: Požádejte gynekologa o předepsání tohoto prvku v kombinaci s kyselinou listovou.
Jde o organické toxické látky produkované plísněmi. Testovány na ně jsou výrobky obsahující obilí, arašídy, sóju a skořápkové plody, koření, čaj, káva, tvrdé, tavené a plísňové sýry, trvanlivé salámy, Jezte co nejčerstvější potraviny. Raději je neskladujte dlouhodobě a uchovávejte je v suchu a chladu. Nekonzumujte nic, co jeví známky plísně ani neokrajujte napadené části.
Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.