[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Zatímco některé děti uctivě děkují a hlasitě zdraví snad od chvilky, kdy se naučily první slůvka, jiní výtečníci nejsou schopni zadrmolit ani „dík či brýden“, přestože jste jim to připomněli snad již milionkrát. Od kolika let mívají děti „děkuji, prosím, dobrý den, na shledanou apod.“ již bezpečně zažité a zvládnuté?
Většina psychologů se shoduje na tom, že význam zdvořilostních frází plně chápou a jsou schopní jej mít již pevně zažitý děti ve věku zhruba šesti až sedmi let. Což pochopitelně neznamená, že tříleté dítě neumí říct „dobrý den nebo děkuji“! Nicméně tříleté dítě ještě často na tyto zdvořilostí slůvka zapomíná, obvykle též nerozumí tomu, proč má zdravit cizího člověka, nebo dokonce někoho, kdo mu vůbec není sympatický. Jak tedy dětem zdvořilost vštípit?
Buďte mu ve zdvořilém chování příkladem – pokud vy sami občas děláte, že některé známé či sousedy nevidíte, jen abyste nemuseli říct pozdrav, můžete vzít jed na to, že to váš potomek naprosto bezpečně odkouká. Děti se nejvíce naučí zrcadlením svých rodičů a jen těžko budou zdvořilejší než máma a táta.
Chcete-li mít doma skutečného „gentlemana či lady“ jednejte s ním zdvořile – tak, jak byste chtěli, aby děti jednaly s vámi. Takové chování však od dětí také úměrně jejich věku očekávejte. Zkrátka a dobře „děkuji, prosím“ platí ve vzájemné komunikaci nejen pro děti, ale i pro vás!
Ve výchově ke zdvořilosti buďte vytrvalí, nevzdávejte se po prvních ani stých neúspěších, ovoce vaší snahy bude jednoho dne víc než sladké. Taktně a vytrvale mu těch pár slůvek připomínejte a nezapomeňte své urgence občas odlehčit humorem a legráckami!
Zcela jistě vynechte tresty a výhrůžky. Mnoho dětí kupříkladu nezdraví, protože se cizích lidí stydí. V takové situaci můžete například říci: „To je škoda, ale pozdravím za tebe a vyzkoušíš to zase zítra.“
5 rad, které se osvědčily švédským rodičům
Možná jste se již setkali s rodiči, kteří považují lpění na zdvořilosti za přežitek a snad i výraz pokrytectví a své děti ke zdvořilosti vůči druhým nijak nevedou – nechávají na dětech, komu chtějí poděkovat a koho pozdravit. Takový přístup však může děti připravit o dovednosti, které jim budou časem při budování jakýchkoliv vztahů a kontaktů – studijních, pracovních, přátelských, milostných i jiných – opravdu chybět. Ostatně známý německý filosof Artur Schopenhauer tvrdil: „Zdvořilost dělá s lidmi to stejné co teplo s voskem.“ Souhlasíte?