Maminka.czZdraví

Dobrý sluha, zlý pán...

Klára Kotábová 28.  4.  2011
Slunce začíná dávat najevo sílu. Chraňte se před jeho negativními účinky! Jistě, je zdravé projít se pod jeho paprsky a nechat ho pošimrat tvář vám i vašim dětem, nic se ale nemá přehánět.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Než se rozehřeje s plnou silou, měli bychom si kvůli svým ratolestem i sobě samým udělat rychlé opáčko z toho, jak se na slunci chovat a jak se před ním chránit. „Jedno přísloví, které se stalo i součástí děje Čapkovy pohádky o princezně Zubejdě a drvoštěpovi, praví ,Kam nechodí slunce, tam chodí lékař‘.

My, kožní lékaři, jsme si vědomi toho, že sluneční svit má pro člověka nepopiratelné pozitivní místo, ale použiju-li ještě jednou přísloví, pak ,Když je něčeho moc, tak je toho příliš‘,“ vysvětluje dermatoložka MUDr. Libuše Mardešićová. Sluneční světlo navozuje dobrou náladu tím, že vyplavuje endorfiny a je schopno potlačovat některé depresivní stavy. Je zodpovědné za tvorbu vitaminu D, jenž je pro naše zdraví nezbytný. Ovšem pro to, abychom si ho vytvořili dostatečné množství, postačí kratičká chůze po osluněné ulici.

V některých případech je ultrafialové záření využíváno k léčbě kožních nemocí, ovšem přísně kontrolovaně. Tím ale pozitivní vlivy slunečního záření končí. Dohněda opálená kůže by v dnešním pojetí vnímání rizik plynoucích z účinků slunečního záření na pokožku měla být považována za nežádoucí.

„Po neuváženém pobytu na slunci, obzvláště mezi 11. a 14. hodinou, dochází k akutnímu spálení kůže, které dosahuje různého stupně podle fototypu postiženého, ročního období a doby, kterou na slunci strávil. U nás k tomu dochází převážně v pozdním jaru a na počátku léta, kdy se při prvním pobytu na slunci v daném roce neodhadne čas na něm strávený. Ke spálení kůže jsou více vnímaví lidé rusovlasí a světlovlasí, protože jejich pokožka se neumí před spálením chránit (fototypy I. a II.).

Spálená kůže je červená, oteklá, bolí, někdy se na ní tvoří dokonce puchýře. Vhodnou léčbou se sice zahojí, ale škody, které v ní i toto jednorázové spálení napáchá, mohou mít po letech závažné zdravotní důsledky. Dnes se má za to, že právě na takto zasažené kůži se může po letech vyvinout zhoubný kožní nádor – melanom. Ovšem i malé, jednorázově zdánlivě neškodné dávky slunění se léty sčítají a nakonec mají na pleť také nežádoucí účinky, i když rozdílné – patří k nim předčasné stárnutí a riziko vzniku některých kožních nádorů, bazaliomu a spinaliomu,“ říká dermatoložka. Důvodů k ochraně před sluncem je tedy dost a je na každém z nás, jak se k tomu postaví.

Aktivní přístup předpokládá ochranu kůže před jednorázovým nadměrným osluněním, ale i potlačování dlouhodobých nežádoucích účinků ultrafialového záření. Ochranné faktory se vybírají s ohledem na kožní fototyp, roční období a nadmořskou výšku, svou roli může hrát i věk chráněné osoby a typ činnosti, při které se chce před nadměrným osluněním chránit s ohledem na případné pocení.

Čtěte také: Ochranný faktor!

Mateřská znaménka

Pigmentová mateřská znaménka neboli pigmentové névy mají v různém množství prakticky všichni. Začínají se na kůži objevovat v období školní docházky a po pubertě se jejich počet obvykle ustálí. Ovšem i později se mohou měnit nebo vznikají nová. Některá jsou na kůži přítomná již při narození, to jsou kongenitální névy. Naprostá většina pigmentových znamének je neškodná.

Někdy však mohou být kosmeticky rušivá, obzvláště jsou-li na obličeji. „Některé typy mateřských znamének jsou považovány za rizikové. Nazývají se dysplastické nebo atypické névy. Jejich riziko spočívá v tom, že v nich může vzniknout zhoubný kožní nádor – melanom. V některých rodinách se dispozice k mnohočetným dysplastickým znaménkům dědí, a s ní i dispozice ke vzniku melanomu. To je nádor, který ve svých počátečních vývojových stadiích může vypadat téměř stejně jako pigmentové mateřské znaménko,“ vysvětluje Mardešićová.

„V rodinách, kde někdo onemocněl melanomem, se k této problematice přistupuje zodpovědně, a všichni pokrevní příbuzní nemocného se dostavují ke kožnímu lékaři na vyšetření. Ten je prohlédne, vysvětlí jim, která znaménka jsou neškodná a která by mohla být riziková. Navrhne jim i další postup, nejčastěji postačí znaménka s odstupem 6–12 měsíců odborně zkontrolovat. Některá však může lékař doporučit k vyříznutí.

Vzhled znamének může být nejednoznačný, diagnostickou jistotu nemusí přinést ani vyšetření speciální kožní lupou, dermatoskopem. Z vyříznutého znaménka již nádor vzniknout nemůže, a tak je takové řešení definitivní. Histologické vyšetření vyříznutého projevu pacientovi přináší jistotu, o jaký kožní projev se jednalo.
Přestože medicína v léčbě nádorových chorob postupuje vpřed mílovými kroky a i v případě melanomu již bylo dosaženo nových cenných znalostí, stále platí, že za vyléčeného je možno považovat jen pacienta, u kterého byl melanom z kůže vyříznut včas. Ani poučený pacient není schopen rozpoznat, zda jeho zvolna se vyvíjející tzv. mateřské znaménko není melanom,“ dodává. Proto by měl každý, kdo je svým kožním typem a pozitivní rodinnou anamnézou ke vzniku tohoto smrtícího nádoru disponován, pravidelně docházet na kožní kontroly. Stejně jako na prevenci k zubaři, pediatrovi či gynekologovi.

Na vlastní pěst

Můžeme si znaménka kontrolovat sami?
„Mám obavy, že ani opakovaně poučený laik nebude schopen rozpoznat, zda se měnící se znaménko vyvíjí směrem, který ho na životě neohrozí, nebo z něj vzniká melanom. My pacientům klademe na srdce, aby se – pokud na sebe nějaké znaménko začne upozorňovat – raději dostavili k odbornému kožnímu vyšetření. Ale máte pravdu, samovyšetření, nebo chcete-li vyšetření pacienta příslušníkem rodiny včetně eventuální kvalitní fotografické dokumentace, je velice prospěšné. Pokud si člověk při tomto prohlédnutí kůže všimne nového nebo měnícího se projevu, neměl by si sám stanovovat diagnózu, ale měl by co nejdříve navštívit dermatologa,“ doplňuje MUDr. Mardešićová. Praktický návod na to, jak si sami můžete vyšetřit pokožku, lze najít na webových stránkách s problematikou melanomu.

A co děti?
Mohlo by se na první pohled zdát, že to bude složité, ale dnes již není. Malí kojenci budou na čerstvém vzduchu v bezpečí na balkoně či v kočárku a lze je chránit i bez nanášení ochranných krémů vhodnou zábranou – slunečníkem, záclonou a podobně. U ratolestí, které již pobíhají, je nutné přistoupit k ochraně kůže, a to především kloboučkem, oblečením, brýlemi, a teprve na zbylá nechráněná místa použít ochranný krém. „Výhodou je dnes speciální oblečení, které ochrání před nadměrnou dávkou ultrafialového záření. To by vám ve výbavě chybět nemělo.“

Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Zdraví, Časopis Maminka, mateřské znaménko, Pán, Kožní nemoc, Ochranný krém, Speciální oblečení, Depresivní stav, Sluneční světlo, Milovy, Dobrý sluha, Zlý pán, Ultrafialové záření, Kožní nádor, Histologické vyšetření, Praktický návod, Zdraví na Heureka.cz