[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Sedí spokojeně v dětském koutku a sledují Adámka s Dominikem, jak řádí mezi hračkami. Klukům je rok a půl a není poznat, že se narodili hodně před termínem. Nebylo tomu tak vždycky, Monika s Michalem si prošli velkou životní zkouškou. „Když jsme se rozhodli, že bychom chtěli miminko, čekali jsme rok,“ začíná vyprávění Monika. „Pak už nám bylo divné, že nemohu otěhotnět. Vyšetření navíc neukázala žádné problémy. To bylo vlastně nejhorší, nebylo co řešit. Tak jsme neváhali a podstoupili umělé oplodnění.
Povedlo se hned napoprvé a my jsme měli obrovskou radost. Vůbec jsme si nepřipustili žádné komplikace. Ovšem ty přišly téměř okamžitě a trvaly celé těhotenství. Hematom, krvácení, pak se na ultrazvuku ve 22. týdnu ukázalo, že miminko B (dnes Adámek) má brániční kýlu. Vůbec nic jsem o tom nevěděla, jen jsme měli obrovský strach,“ popisuje průběh těhotenství Monika. „V Podolí nám pan primář Straňák vysvětlil, jaká rizika hrozí, že budou miminko hned operovat a pokusí se ho zachránit. To jsem ještě netušila, že bude hůř.“
Po zjištění této zdravotní komplikace jela Monika do Podolí na vyšetření. „Ráno si čistím zuby a sestra na mě volá, že mám dva kluky,“ přidává se Michal. „Nechtěl jsem tomu věřit, vždyť večer neměla Monika bolesti, mluvili jsme spolu, odvezl jsem ji jen na kontrolu!“ Kluci se narodili ve 27. týdnu těhotenství, vážili 1170 g a měřili 36 centimetrů. Dominik dorostl v inkubátoru a Adámek šel hned druhý den na operaci. Rodiče byli podrobně informováni o jejím průběhu i o rizicích. Brániční kýla není vidět ani na magnetické rezonanci, takže nebylo jasné, zda má Adámek jen dírku, nebo je problém fatální. To se zjistilo až na sále.
Operace naštěstí dopadla šťastně, zvítězila lepší varianta a pak to začalo. „S Domčou nás pustili po čase domů, ale za Adámkem jsme jezdili do Podolí. Když ho konečně propustili domů, bráška nechápal, že má sourozence a brečel 24 hodin v kuse. Bylo to náročné, protože Adámek měl kyslíkový přístroj a já se s ním potřebovala naučit pracovat,“ dnes už se směje Monika. „Vypadalo to děsivě: Adámek měl kyslíkové brýle (dýchací hadička v nosíku s úchyty za ušima), bombu v kočárku, protože jedna plíce byla nedovyvinutá a potřeboval pomoc s dýcháním. Jezdili jsme jen po zahradě, nikam ven mezi lidi jsme nemohli, neustále jsme hlídali dýchání. Máme dům za Prahou, hodné babičky a dědečky, to všechno alespoň trochu usnadnilo život, protože první rok byl fakt náročný. Sousedi na nás koukali soucitně, Adámek vypadal jako těžce postižené dítě. Naštěstí jen vypadal. S kyslíkovým přístrojem jsme prožili osm měsíců, Adámkovy plíce byly tak slabé, že ho mohlo ohrozit běžné nachlazení. Proto dostával protilátku proti RSV viru, aby byl chráněný před záněty plic.
ČTĚTE TAKÉ: Marta Jandová čeká ve svých 38 letech první miminko
K tomu neustále zvracel. Partner mi pomáhal dvacet čtyři hodin denně, načas přestal chodit do práce, stejně jako rodina. Sama bych to nezvládla,“ přiznává Monika. Není divu, dvojčata jsou záběr sama o sobě, natož s tak náročnou péčí o jedno miminko nemocné. Adámek měl na nožce připevněný monitor, který kontroloval dýchání a další životní funkce. A když nesvítil, když vypnuli elektřinu… Rodiče stáli nad postýlkou a hlídali. Rok se nevyspali, každý s jedním dítětem v místnosti, úlevou bylo, když měl jeden z nich službu u Dominika. Ten byl naštěstí úplně bez potíží, zdravý celý rok. „Moc mi pomohla paní psycholožka v Podolí. Nejdřív jsem si myslela, že to zvládnu jen s podporou Michala a rodičů, ale nešlo to,“ vypráví Monika. „Neustále se mi chtělo plakat, trpěla jsem strašnou úzkostí. Stejně tak mi pomohli lidé v Nedoklubku (občanské sdružení, které pomáhá předčasně narozeným dětem a jejich rodinám, www.nedoklubko.cz).
Dnes jsou všechny stresy zapomenuty, kluci jsou zdraví. Začali spolu kamarádit, hrají si. Táta se vrátil do práce, dokonce spolu byli Michal s Monikou na víkend v lázních. Sami. Zaslouží si to… Nicméně život s dvojčaty přináší stále nějaké vzrušení. „Všechno jsme doma zrušili: koberce, vázy, květiny, knížky, cédéčka… Všude máme bezpečnostní pojistky, vypadá to u nás jak v holobytě,“ směje se Monika. „Ale už spíme všichni společně v ložnici, můžeme s dětmi chodit mezi lidi, začali jsme žít jako rodina. Jsme rádi, že jsme to nevzdali, nabízeli nám ukončení těhotenství, riziko bylo obrovské. Máme doma zázrak.“
Počet porodů nedonošených dětí se pravidelně zvyšuje…
…říká primář MUDr. Zdeněk Straňák z ÚPMD v Praze-Podolí. Důvodů je několik: zvyšující se věk prvorodiček, podíl vícečetných těhotenství, celkový zdravotní stav populace. Nedonošených dětí se v ČR ročně narodí asi 8000. Obecně se za nedonošeného novorozence považuje dítě narozené ve 36. týdnu, ale mohou to být i miminka narozená ve 24. tt. To je pak veliký rozdíl. Záleží nejen na délce těhotenství, ale i na příčinách předčasného porodu, způsobu jeho vedení a všech komplikacích, které vznikají v novorozeneckém období.
Nejdůležitější komplikace jsou právě ony, ovlivňují totiž další vývoj a zdraví dítěte. Lze je shrnout do několika systémů: problémy s dýcháním, s krevním oběhem a s CNS (centrálním nervovým systémem). Tyto problémy mohou přecházet i na kojenecké období nebo mohou mít následky celoživotní. Pokud se miminko narodí s těžkým krvácením do mozku, má těžkou formu mozkové obrny, je to nezvratná celoživotní zátěž. Jestliže má problémy s dýcháním, které přejdou do chronické formy, je to otázka roku, dvou, ale dítě může být zcela normální a zdravé. Nebo se z něj vyvine astmatik, ale je vyšší pravděpodobnost, že bude zdravé. Velice důležité jsou první dva roky života, ty rozhodují. Dítě má poškozené plíce.
Nejen nezralostí, ale i samotnou léčbou. Plicní ventilace, kterou musí nedonošenec mít, mu dodává příliš vysoké koncentrace kyslíku. A samotná obnova plic trvá až dva roky po léčbě. V tomto období je vysoce nebezpečná jakákoli infekce, ať virová, nebo bakteriální. Proto je důležitá prevence – předcházení infekci. To znamená izolace dětí, nejlépe aplikace protilátek. „Malý Adámek je skutečně zázrak, byl prvním operovaným nedonošeným dítětem s brániční kýlou u nás v Podolí. U této komplikace orgány, které se dostanou ven z dutiny břišní, utlačují plíci, ta se nevyvíjí. Navíc u vícečetného těhotenství nejde dost dobře zjistit, jak je poškození rozsáhlé, není to vidět na ultrazvuku. Kombinace nezralosti a nevyvinuté plíce je velmi riziková. U Adámka naštěstí všechno dobře dopadlo. Dnes už jezdí jen na občasné kontroly do Podolí, jinak je v běžné péči svého pediatra,“ kostatuje MUDr. Straňák.