Maminka.czChování a vztahy

Druhé dítě změní vás i vaši výchovu

Lucie Kořistová 26.  6.  2015
Než se nám narodí dítě, myslíme si, že budeme perfektními rodiči perfektních potomků. S příchodem druhého dítěte jde touha po dokonalosti k čertu.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Asi každá matka dvou a více dětí ví, že se výchova jednotlivých potomků velmi liší. U prvního dítěte je na všechno víc času, rodiče jsou méně zkušení a to v kombinaci způsobuje, že se o každém problému hodně diskutuje, než se začne řešit. A na všechno vůbec je hodně času – prvorození mají vždycky více fotek, rodiče si s nimi povídají klidně celé hodiny a prostě se snaží být dokonalými rodiči. Jenomže pak přijde druhé dítě a času na všechno je výrazně méně. Změníte se nejen vy, ale i způsob vaší výchovy.

Zeptali jsme se sedmi matek, jak je změnilo druhé (či další dítě). Aspoň budete mít zhruba představu, co vás čeká.

Aspoň, že neběhají nahatí

„Před mateřstvím jsem pracovala v obchodě s oblečením, takže jsem si vždy zakládala na tom, že moje dcera vypadá stylově. A to i když jsme nikam nešly. Jenomže to se změnilo s příchodem druhého dítěte, najednou jsem byla ráda, že mi první dítě nepobíhá doma nahé a druhé má na sobě dostatek vrstev, aby nemrzlo,“ vzpomíná si pětačtyřicetiletá Hana Novotná na okamžiky, kdy přišel na svět její druhý potomek.

Lepší je neslibovat

„U mého prvního dítěte jsem si vždy dávala pozor, abychom udělaly, co jsem slíbila. Když se řeklo, že se půjde na hřiště, šly jsme, i kdyby trakaře padaly. To se změnilo, když se mi narodila druhá dcera. Už své sliby neplním tak důsledně. Mrzí mne to, ale prostě na to někdy nemám sílu, jindy není čas. Snažím se alespoň neslibovat věci, jejichž splnění je nejisté, pak minimalizuju svá selhání,“ popisuje Eliška Škrabíková situace, kdy je opravdu složité mít dvě děti.

Nebojujete zbytečné bitvy

„Když jsem měla jen syna, trvala jsem, aby bylo často po mém, když jsem věděla, že je to správně. Například jsem ho nenechala jít ven jen v tričku, když venku mrzlo prostě proto, že by se nastydl, byl doma nemocný a nemohl chodit do školky. Ale teď, když se mi narodila ještě dvojčata, nemám sílu argumentovat proti dítěti, které má vlastní hlavu, a nechám ho, ať si udělá, co chce.

Například nechám syna jít ven do mrazu jen v tričku a svetr a bundu vezmu s sebou, abych ho oblékla, až pochopí, že to takhle nejde. On se naučí, že do zimy je normální je se v zimě oblékat a já si ušetřím dlouhé, vyčerpávající minuty hádky. A takhle to dělám pokaždé,“ radí, jak si zjednodušit cestu ve výchově sedmatřicetiletá Kateřina Podskalská.

Plánování je nutností

S jedním dítětem není třeba příliš plánovat den, to se ale změní, když se rodina rozroste. „Má mladší dcera musí spát po obědě, jinak se s ní nedá celé odpoledne vydržet – je protivná a ukňouraná a nedá se s ní na ničem domluvit. To mě donutilo začít den plánovat tak, abychom byly nejpozději v jednu doma, aby dcera mohla jít spát do postýlky. Když musím zařizovat, nakupovat, nebo pracovat, vždy s tím musím počítat. Starší syn se tomu také musel přizpůsobit a pochopit, že si půjdeme hrát ven, až když se malá vyspí,“ líčí devětadvacetiletá Veronika Malá.

Změní se vaše předsevzetí

Je zajímavé se podívat na to, jak se měnily vaše nároky na dítě a na výchovu v průběhu času. „Když jsme byli bezdětní, měli jsme spoustu předsevzetí, jak budeme naše děti vychovávat. Jedním z nich bylo, že technické vymoženosti, jako je například tablet, dětem do ruky nepatří. Jenomže pak se narodil náš druhý syn a my jste zjistili, že hrozně špatně snáší cestování. Když byl miminko, hodně v autě spal, ale pak se začal nudit, brečel a kňoural. A protože my naopak hodně cestujeme, koupili jsme do auta právě tablet, na kterém mu můžeme přehrávat pohádky. Hned je pro nás pro všechny cestování zábavnější,“ popisuje Šárka Křístová, jak museli změnit své názory.

Bez improvizace se neobejdete

Plány jsou pěkná věc, ale brzy zjistíte, že s více dětmi je spíš zázrak, když se naplní. A nejsou to jen neustálé dětské nemoci, které dělají čáru přes rozpočet. „Se dvěma dětmi jsem se stala královnou improvizace. Neustále se nám totiž stává, že jsou děti nemocné, nebo prostě jen protivné, a tak nemůžeme dělat, co jsme chtěli. Musím najít způsob, jak vyhovět všem jejich i mým potřebám a to dá někdy opravdu zabrat,“ popisuje třicetiletá Sára Zelenková.

Dodržování pravidel není třeba nutně vyžadovat

„Vždycky jsem byla zastáncem toho, že pravidla se mají dodržovat, jinak se svět zhroutí. Když jsem čekala první dítě, pochopila jsem, že pravidla vytváří rodiče. Četla jsem knihy a články a pokusila se přijít na všechny správné věci, které děti mají a musí dělat. O čtyři roky a tři další děti později jsem si uvědomila, že neexistují správná pravidla pro všechny situace, ale je třeba je vytvořit na míru každému dítěti, ale také každému rodiči.

Mám čtyři děti s velmi odlišnými osobnostmi: první potřebuje mazlení v noci, další chce být sám, zatímco třetí potřebuje spoustu pravidel a čtvrté tvůrčí přístup. Naučila jsem se také, kdo jsem, co jsou má omezení, ale i přednosti a také znám svého manžela a děti. Uvědomuji s i, že svět není černobílý a každý má mít možnost učit se a růst podle svých potřeb,“ shrnuje čtyřicetiletá Táňa Tamášková. 

Témata: Chování a vztahy, Druhé dítě, Táňa, Děti, Druhá dcera, Druh, Druhý potomek, Vaš, Druhý syn, Dokonalý rodič