[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Císařský řez je opravdu velká operace, a proto rekonvalescence probíhá delší čas a může být náročnější než po vaginálním porodu. Je třeba zhruba 8 týdnů dodržovat klidovější režim bez větší zátěže. Jizva a srůsty mohou delší dobu bolet a některé polohy pro kojení dítěte mohou být kvůli hojící se jizvě velmi problematické. Také v porodnici musí maminka zůstat o pár dní déle než po přirozeném porodu. Zároveň se může zkomplikovat i nástup laktace.
Je zcela neoddiskutovatelné, že přirozený vaginální porod přináší ženám i novorozencům více emocionální, fyzické i psychické pohody než porod císařským řezem. Organizace ICAN se však snaží podporovat ženy, aby se mohly rozhodnout pro přirozený porod, i když předtím rodily císařským řezem, pokud to jejich zdravotní stav umožňuje. O indikaci sekce však vždy rozhoduje lékař. V případech, kdy je císařský řez nezbytný, je vhodné podporovat tzv. friendly („přirozený”) císařský řez, který se snaží napodobit situaci u vaginálního porodu. Především podpořit časný kontakt kůže na kůži, tzv. bonding. Nejdůležitější je, aby se do procesu porodu zapojili i rodiče a stali se tak aktivními účastníky narození svého dítěte.
V České republice rodí císařským řezem zhruba každá čtvrtá žena, na Slovensku je to až jedna třetina rodiček. Podle lékařů je porod císařským řezem pro ženu až šestkrát rizikovější než porod přirozený, a proto se provádí jen tehdy, pokud by přirozený porod mohl ohrozit matku nebo dítě. Ne každá žena však může kvůli zdravotním komplikacím rodit fyziologicky, a právě v těchto případech lékaři indikují porod sekcí.
Novorozenec po císařském řezu neprojde porodními cestami matky, proto nedochází k osídlení organizmu miminka přátelskými bakteriemi. Tato tzv. novorozenecká mikroflóra má vliv na osídlení střev dítěte a také na rozvoj jeho imunity. U dětí narozených císařským řezem je potřeba rozvoj mikroflóry podporovat z vnějších zdrojů, ideálně hned po narození prostřednictvím kojení a mateřského mléka. Pokud maminka z různých důvodů kojit nemůže, tak prostřednictvím kvalitního kojeneckého mléka. Výzkumy ukázaly, že kojenecká výživa obohacená o prebiotika a probiotika zvyšuje počet prospěšných bakterií a také může mít pozitivní vliv na střevní mikrobiom a imunitní systém. Profesor MUDr. Josef Sýkora, Ph.D. z Dětské kliniky Fakultní nemocnice Plzeň v časopise Solen uvádí: "Kojenecké formule obohacené o prebiotika ovlivňují vývoj dětské imunity působením na střevní mikroflóru v tlustém střevě a stimulují vývoj zdraví prospěšných střevních mikrobů podobně jako u kojených dětí. Prebiotika mohou účinně snížit vznik atopické dermatitidy a běžných infekcí u kojenců, změkčují stolici, ovlivňují její frekvenci a snižují její pH (1)".
Ženy, které rodí plánovaným císařským řezem, se často obávají, že nebudou moci prožít plnohodnotný bonding se svým miminkem. Zatímco u přirozeného porodu je umožnění kontaktu kůže na kůži na hrudníku maminky zcela automatické, podpora bondingu po porodu císařským řezem se může na první pohled zdát obtížnější. Mnoho porodnic má ale propracovaný systém, jak ho umožnit i po císařském řezu. V případě epidurální (částečné) anestezie, kdy je maminka při vědomí a pokud to její stav po operaci dovoluje, může proběhnout bonding stejně jako v případě přirozeného porodu. Po přestřihnutí pupeční šňůry a kontroly miminka pediatrem přímo na těle matky může bonding pokračovat, ideálně první 2 hodiny života miminka. V případě císařského řezu s celkovou anestezií, kdy je maminka v průběhu operace uspaná, je miminko přiloženo až po jejím probuzení na operačním sále. Mezitím může maminku v bondingu zastoupit tatínek.
Porod císařským řezem může významně ovlivnit počátek kojení, ale rozhodně je kojení možné, jen to někdy nejde tak hladce a může dojít k opožděnému nástupu laktace. Je to způsobeno především tím, že dítě po císařském řezu nemůže být vždy přiloženo k prsu matky ihned po porodu a maminka tráví v porodnici více času oddělená od svého potomka. Prvním předpokladem úspěšného kojení je přiložení miminka k prsu matky ihned po porodu. V případě epidurální (částečné) anestezie, kdy je žena při vědomí, lze miminko přiložit k prsu hned na porodním sále. Pro stimulaci produkce mléka je nutné přikládat dítě k prsu každé 2-3 hodiny, a tak se nebojte pořádat sestřičky. Dnes už některé porodnice umožňují být i po porodu císařským řezem ihned na běžném pokoji s miminkem, nikoli na JIP a tím i zjednodušit nástup laktace.
Pokud se vám i přes veškerou snahu nepodaří nastartovat kojení, neobviňujte se z toho. Nejste o nic horší matka a lásku k vašemu děťátku to nijak nesníží. Dnešní mléčná kojenecká výživa se snaží co nejvíce napodobit složení mateřského mléka a obsahuje moderní formule a klíčové složky pro správný vývoj dítěte.
Zdroj: (1). prof. MUDr. Josef Sýkora, Ph.D, Prebiotika a kojenecká výživa, 2011