Maminka.czTěhotenství

Duševní nastavení svého dítěte můžete ovlivnit již v děloze

Zuzana Labudová 2.  5.  2013
Duševní nastavení svého dítěte můžete ovlivnit již v děloze
Asi byste také měla doma radši chytrou horákyni než hloupého Honzu. Na tom, aby vaše dítě mělo takzvaně pod čepicí, se ale podílíte i vy sama už v graviditě.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Mozek se při nitroděložním vývoji plodu vyvíjí z embryonálního neuroektodermu, tedy z tzv. nervové trubice. S ostatními živočichy člověk sdílí evolučně nejstarší části mozku – střední mozek, zadní mozek a prodlouženou míchu, zatímco mezimozek a koncový mozek se vyvinuly až u obratlovců a jen u některých z nich se pak dále rozvinuly v hemisféry. Savci mají v poměru k velikosti těla mozek největší, a to z toho důvodu, že právě u nich hraje zásadní roli. Prodloužená mícha umožňuje komunikaci mezi míchou a mozkem – proto při úrazech s jejím poškozením dochází k ochrnutí, mícha už totiž „neslyší“ povely mozku.

UDRŽTE SI PŘEHLED: Nový neinvazivní test na Downův syndrom je spolehlivý na 99 %

Mozek a mícha řídí činnost srdce, dýchání, podílejí se na vnímání bolesti a vylučování hormonů. Bez mozku se zkrátka nedá žít. Z funkčního hlediska je velice komplikovaným orgánem.

Přestože různé jeho části ovlivňují odlišné tělesné funkce, dohromady vše funguje tak, že i vzájemně nespolupracující centra v mozku nakonec ovládají prakticky všechno dění v těle člověka. Podle vědců má člověk nejsložitější mozkovou kůru ze všech obratlovců, protože kromě dění v organismu a pohybu těla zahrnuje také zraková, sluchová a další smyslová centra, centra emocí a paměti a také středisko řeči.

Toto vše se začíná vyvíjet už v těhotenství a lidský mozek se dovyvíjí až do pěti let věku dítěte. Bohužel nenarozené děti nejsou uchráněny různých patologických změn, které mohou zapříčinit poškození jejich mozku. Za některé patologické stavy rozhodně nastávající maminka nemůže. Patří sem dědičné vrozené vývojové vady, jako jsou defekty neurální trubice.

K nim náleží zejména anencefalus, encefalokéla a hydrocefalus. Anencefalie je postižení neurální trubice, při němž mozek zčásti nebo úplně chybí, někdy nemá plod dokonce ani míchu. Je to vada neslučitelná se životem a postižené dítě se rodí mrtvé, případně zemře do několika dní po porodu. Encefalokéla je poškození membránových i měkkých obalů mozku. Jeho část se pak dostává mimo lebku.

Hydrocefalus je nahromadění velkého množství mozkomíšního moku v komorovém systému mozku nebo mezi mozkem a tvrdou plenou mozkovou, které se často pojí s deformacemi lebky a poškozením dalšího vývoje mozku. Zamezit vzniku těchto vad sice úplně nemůžete, riziko jejich vzniku ale dokáže snížit pravidelné podávání kyseliny listové v dávce od 0,4 do 4 miligramů denně nejméně tři měsíce před oplodněním.

Pozor na alkohol

Co ovšem můžete ovlivnit stoprocentně, je konzumace alkoholu v těhotenství. Při jeho pravidelném požívání v graviditě vzniká u nenarozených dětí tzv. fetální alkoholový syndrom, který byl popsán už v roce 1973. Projevuje se jednak růstovou retardací (miminka se rodí malá a bývají menší než jejich vrstevníci i v následujících letech), jednak menším mozkem a psychomotorickou retardací a poruchami chování.

Poškození mozku způsobené fetálním alkoholovým syndromem může dítě v dospělosti zcela vyřadit z normálního života. Nejškodlivější je konzumace alkoholu samozřejmě v prvním trimestru, významné riziko ale existuje i v dalších dvou třetinách gravidity. Právě proto se nastávajícím maminkám a ženám, které si nejsou jisté, zda nejsou těhotné, doporučuje abstinence. Vědci se snaží dětem, jejichž matky se v těhotenství chovaly nezodpovědně, pomoci, a tak zkoumají mechanismus poškození mozku alkoholem zkonzumovaným matkou.

Pokusy na zvířatech ukázaly, že na takovémto poškození mozku se podílí zejména snížená hladina hormonů štítné žlázy, které jsou pro normální vývoj mozku nezbytné (a proto jsou ženy s onemocněním štítné žlázy v těhotenství pečlivě sledovány). Jeden z enzymů, které se podílejí na udržení normální hladiny hormonů štítné žlázy, nemůže správně pracovat, pokud je v organismu přítomen alkohol. Tyto poznatky by snad mohly být v budoucnu využity k vývoji látky, která by nerovnováhu způsobenou alkoholem mohla ovlivnit a tím uvést hladiny hormonů do pořádku.

Podobně můžete ovlivnit také svou stravu. Máte-li na srdci zdravý vývoj mozku svého děťátka, pošlete mu omega-3 mastné kyseliny. Mozek sám o sobě obsahuje z více než poloviny tuk, ke svému správnému rozvoji však potřebuje pouze některé tuky. Pokud těch správných nebude mít dost, změní se jeho struktura a tím i funkce. Mezi tuky, které si lidský organismus nedokáže sám vyrobit, patří právě esenciální mastné kyseliny omega-3. Jejich nedostatek přitom může způsobit neurologické choroby typu roztroušené sklerózy, mozkovou mrtvici, migrény, schizofrenii a také poruchy učení a koncentrace či dyslexii.

Během posledního století se výrazně změnilo složení lidské stravy v neprospěch omega-3 mastných kyselin, na což nejvíce doplácejí právě dosud nenarozené děti, protože až dvě třetiny mozkových buněk vznikají a vyvíjejí se už v děloze. Během prvního roku života se pak dětem mozek zvětší až trojnásobně.

Podle vědců se dá říci, že jeho rozvoj při nitroděložním vývoji ovlivní budoucí psychické nastavení člověka – pokud tedy má rozvíjející se mozek plodu v děloze dostatek správných tuků, je mnohem pravděpodobnější, že to dítěti v budoucnu jednak bude dobře myslet, jednak bude mít optimistický náhled na svět a mnohem menší sklon k pesimismu a depresím.

Duševní založení člověka se totiž z velké části vytváří už v těle matky. A jelikož potřebné omega-3 kyseliny získá nenarozené miminko jedině od ní, je potřeba, aby jich těhotná žena měla dostatečnou zásobu. Proto se doporučuje jejich konzumace ještě před početím. Jestliže gravidní žena nemá těchto kyselin dost, ohrožuje tím i sebe sama, protože děťátko se v jejím těle chová tak trochu jako parazit: vezme si vše, co potřebuje, bez ohledu na to, zda toho má máma dost i pro sebe.

A pokud se tímto způsobem zásoby omega-3 kyselin v matčině těle vyčerpají, má žena mnohem větší sklon k negativním náladám a emocím v průběhu těhotenství a poporodním depresím po narození dítěte. A kde ty správné tuky vzít? Velmi důležitá je především kyselina alfalinolenová, kterou si tělo neumí samo vytvořit, proto ji musíme přijímat v potravě. Jejím hlavním zdrojem je panenský olivový olej, který jí obsahuje až 60 %. Polovinu tohoto množství najdete také v ořechovém oleji a ještě o trochu méně má konopný olej.

Aby to ale nebylo tak jednoduché, zpracování této kyseliny organismem může zkomplikovat špatná strava, a to zejména konzumace tzv. špatných tuků, tedy nasycených a transmastných kyselin (přítomných v živočišných tucích a průmyslově vyráběných potravinách), jimž je proto – nejen v těhotenství – lepší se vyhnout. Podobně negativní účinek má nadměrné pití alkoholu, zvýšená hladina krevních cukrů způsobená buď vysokým příjmem sladkostí, nebo cukrovkou, obezita a kouření.

Pokud si nejste jistá složením své stravy a olivovému oleji zrovna neholdujete, můžete do svého jídelníčku zařadit doplňky stravy s rybím olejem, které jsou volně prodejné v lékárnách či na internetu. Na rozdíl od dob minulých, kdy řada dnešních rodičů s odporem polykala doma nebo ve školce polévkovou lžíci nevábně páchnoucího rybího oleje denně, jsou dnes k dostání kapsle, které lehce spolknete, aniž by vám nepříjemná rybí chuť uvázla na jazyce.

Má dost kyslíku?

Dalším významným nebezpečím pro mozek vašeho miminka je nedostatek kyslíku. Jeho přičiněním se plod dusí, což bývá nejčastější příčina úmrtí nebo poškození dítěte. Nejmírnější stadium nedostatku kyslíku se nazývá hypoxemie, následuje hypoxie a nejnebezpečnější je asfyxie. I z asfyxie se ale děťátko může zcela uzdravit, záleží totiž na rychlosti obnovení přívodu kyslíku.

Při asfyxii je nejpostiženějším orgánem právě mozek, který je na přísun živin nejnáročnější, a navíc řídí ostatní orgány. A jelikož v tomto případě mají přednost mozek a srdce, další orgány strádají, takže často dochází k selhání ledvin, plic, jater nebo centrálního nervového systému. K nedostatku kyslíku může dojít buď akutně nějakým náhle vzniklým problémem, třeba zauzlením pupečníku, nebo předčasným odloučením placenty – pak je třeba plod okamžitě dostat z těla matky a dodat mu kyslík.

Příčinou chronické hypoxie bývá špatná funkce placenty, nejčastěji při přenášení, v tomto případě porodníci zvažují všechny faktory a rozhodují se podle toho, zda výhody pobytu v děloze pro dítě převažují nad riziky, či naopak. Na vás je, abyste co nejvíce minimalizovala riziko hypoxie, případně se podílela na jejím včasném odhalení. Především choďte pravidelně do prenatální poradny, v níž by lékař mohl případné potíže včas rozeznat. Dále sledujte pohyby plodu, a to zejména v období po termínu porodu. Jestliže máte jakoukoli pochybnost, obraťte se ihned na svého gynekologa nebo zajeďte do porodnice. Lepší dvakrát zbytečně než jednou pozdě. Hypoxii lze odhalit před porodem i v jeho průběhu pomocí kardiotokogramu, kdy se elektrodami sleduje srdeční činnost plodu a zároveň nitroděložní tlak matky.

Podobně lze nedostatek kyslíku poznat prostřednictvím tzv. biofyzikálního profilu plodu, který se skládá z pěti parametrů, jež lékař hodnotí za pomoci ultrazvuku po dobu 30 minut. Velmi často se užívá také tzv. dopplerovské ultrazvukové vyšetření cév placenty.
Všechny tyto testy mohou vyvrátit podezření na nedostatek kyslíku či přispět k záchraně zdraví nebo i života miminka. A ještě něco můžete ovlivnit, ideálně již před početím, a to svoji obezitu. Výrazná nadváha matek před otěhotněním může totiž souviset s horšími kognitivními funkcemi jejich potomků.

Výzkumníci z univerzity v Ohiu testovali celkem 3412 dětí ve věku mezi pěti a sedmi lety z matematiky a čtení. Z dřívějších studií věděli, že obezita matky (BMI nad 30) může mít negativní vliv na orgány plodu, nyní je tedy zajímalo, zda se podobný vliv může objevit v případě mozku. Výsledky byly jednoznačné: děti obézních matek dosahovaly v testech horších výsledků než děti matek s normální váhou. Doporučení vědců je tak očekávatelné: Než přijdete do jiného stavu, usilujte o to, abyste svou hmotnost dostala do normálních mezí (tedy abyste měla BMI pod 25). Vaše miminko tak bude mít mnohem větší šanci na správně fungující mozek.

Témata: Těhotenství, Časopis Maminka, hydrocefalus, Špatná funkce, Konopný olej, Kognitivní funkce, Gravidní žena, Nejčastější příčina, Snížená hladina, Mozkomíšní mok, Nitroděložní vývoj, Nastavení, Náš, Psychické nastavení, Poslední sto, Muž, Miligram, Lidský mozek, Děti, Neurální trubice, Normální vývoj, Duše, Porucha chování, Alkoholový syndrom