Očekávání miminka do rodiny je vždy důvod k radosti. Když se ovšem nastávající rodiče dozví, že místo jednoho budou mít rovnou dvě děti, mohou jimi zmítat rozporuplné pocity. Od euforie až po obavy z toho, jak to všechno zvládnou.
Počet dvojčátek roste
„Zatímco ještě před dvaceti lety připadala jedna dvojčata na sto porodů, dnes se počet narozených dvojčátek zdvojnásobil. Důvodem je převážně hormonální léčba, asistovaná reprodukce, ale také otěhotnění do půl roku po vysazení antikoncepce,“ uvádí statistiku porodu dvojčat web dvojcata.cz.
Ne však každé dvojče je právě z „umělého oplodnění“, jak se mnozí domnívají. „Když jsem byla těhotná a svému okolí jsem sdělila, že čekáme miminka dvě, tak většina lidí reagovala stylem, jestli jsem podstoupila umělé oplodnění. To mě neuvěřitelně štvalo. Otěhotněla jsem přirozeně, v mé rodině a ani v rodině manžela žádná dvojčata nejsou. Prostě se to stalo. I když by mi to mohlo být jedno, přece jen mě dotazy na způsob početí dost vytáčely,“ vzpomíná Eva, maminka dnes již tříletých dvojčátek Amálie a Rozálie
Dvojčata – rizikové těhotenství?
Rozdíl mezi jedním a dvěma nebo více dětmi začíná maminka vnímat již v těhotenství. Každé vícečetné těhotenství je totiž ihned pokládáno za rizikové. A není se přitom čemu divit. Na rozdíl od těhotenství, kdy žena očekává narození jednoho potomka, je organismus ženy s vícečetným těhotenstvím zatěžován dvojnásobně.
A netýká se to jen dělohy, ale také srdce a celého oběhového systému, stejně jako cév dolních končetin. Bohužel nastávající maminky dvojčátek mají mnohem větší riziko nebezpečí propuknutí nejrůznějších těhotenských problémů. K těm patří například těžší formy těhotenských nevolností, vysoký krevní tlak, ale také větší množství plodové vody. Maminky musí rovněž počítat s častějšími kontrolami v prenatální poradně a výjimkou není ani preventivní hospitalizace před porodem.
Skutečnost je taková, že téměř každá druhá dvojčata se rodí před ukončeným 37. týdnem těhotenství. Není bez zajímavosti, že předčasné porody v období od 26. – 37. týdne těhotenství jsou u dvojčat podle webu dvojcata.cz až desetkrát častější než u samostatně narozených dětí. Při předčasném porodu hrozí, stejně jako u ostatních dříve narozených dětí, riziko dýchacích a neurologických komplikací.
Indukovaný porod ve 37. týdnu je u dvojčat prováděn především z toho důvodu, že dvojčatům narozeným po 38. týdnu hrozí „opotřebování“ placenty, tudíž s nedostatečnou schopností výměny kyslíku a kysličníku uhličitého.
Dalším důvodem k předčasnému ukončení těhotenství může být opoždění nitroděložního růstu. U jednovaječných dvojčat navíc hrozí, že jedno dítě bude větší na úkor svého dvojčete z důvodu nestejnoměrného přísunu živin, za což může propojení oběhových systémů přes společnou placentu.
Porod dvojčátek
Stejně jako je vícečetné těhotenství považováno za rizikové, je za stejně rizikový považován i porod. Proto by si maminky, které očekávají více než jednoho potomka, měly pečlivě vybrat takovou porodnici, která disponuje kvalitním novorozeneckým oddělením s jednotkou intenzivní péče důležitou pro příjem dětí s nízkou porodní hmotností. V případě, že porod proběhne v porodnici, která nemá tak kvalitní vybavení, které je pro novorozence potřeba, bývají děťátka po porodu transportována do zdravotnického zařízení, které tímto vybavením disponuje.
To bohužel není ideální stav, neboť kromě rizika převozu jsou navíc děti odtrženy od tolik důležitého kontaktu s maminkou. Také je třeba zmínit, že až 90 % porodů dvojčat je vedeno císařským řezem. K císařském řezu dochází vždy, když je jedno z dvojčat v příčné poloze nebo když je v první miminko v poloze koncem pánevním, stejně jako v případě, když je u jednoho z miminek podezření na opožděný nitroděložní vývoj. V případě, že jsou obě miminka hlavičkami dolů, není důvod k císařskému řezu a maminka může rodit přirozeně. Průběh je stejný jako u porodu jednoho děťátka, jen s tím rozdílem, že v průběhu je monitorována srdeční činnost obou dvojčat.
Druhé dvojče by se mělo narodit do deseti minut po prvním, rozhodně ne však později než po dvaceti minutách, neboť je ohroženo nedostatkem kyslíku. Druhé miminko si totiž musí projít dvakrát intenzivními děložními stahy a navíc po porodu prvního dítěte je vystaveno stahování dělohy. Prvorozené dvojče, označováno jako A, může být pro změnu zase vystaveno riziku krvácení do mozku z důvodu silnějšího tlaku na hlavičku.
Společné kojení ušetří spoustu času
Kojení je kapitolou samou o sobě. Ne všem maminkám se kojení daří tak, jak by si představovaly. Především pro prvorodičky může společné kojení dvojčat znít jako nadlidský úkol. Z hlediska úspory času je to ovšem pro maminku to nejlepší. Nejprve se musí zbavit strachu z manipulace s dětmi, ale časem si to sedne a najde si tu správnou polohu, která jí bude nejvíce vyhovovat. Zcela neocenitelným pomocníkem je určitě kojící polštář.
„Z kojení jsem měla největší obavy. Bylo mi jasné, že bych ráda své holčičky kojila, ale představa, jak to zvládnu, mě děsila. A po porodu se ukázalo, že právem. V porodnici mi sice sestřičky ukázaly jednotlivé polohy při kojení dvojčátek, ale moc se mi to nedařilo, a tak jsem nejprve kojila jednu a později druhou dceru. Bylo to ovšem vyčerpávající. Po čtrnácti dnech, kdy nás pustili z porodnice, jsem si proto domluvila návštěvu laktační poradkyně, která mi citlivě a v klidu vysvětlila vše, co jsem potřebovala slyšet. Poté nás ještě několikrát navštívila, ale to už jsem se postupně naučila holky kojit společně.
A musím říct, že jsem si společné chvilky opravdu užívala. A jestli jsem měla obavy, že nikdy těch dvacet kilo, které jsem přibrala v těhotenství, už nikdy neshodím, a mé břicho nebude jako dřív, tak ty se rozplynuly. Po půl roce jsem byla na své váze a přestože mé bříško ještě nebylo zdaleka takové, jaké před otěhotněním, nebyla to žádná hrůza. Nakonec jsem kojila sedm měsíců. Byla bych kojila déle, ale už mě to opravdu vyčerpávalo, měla jsem nedostatek vitamínů a byla jsem unavená.
Věděli jste, že...
U dvojvaječných dvojčat, ať už stejného nebo různého pohlaví, musí být genetická dispozice ze strany matky, která uvolní dvě vajíčka místo jednoho. Je přitom jedno, jestli v rodině dvojčata jsou nebo ne. Počet dvojčat v tomto případě tedy nehraje roli. Na rozdíl od jednovaječných dvojčat, která se mohou narodit „komukoliv“. Jednovaječná dvojčata jsou také vzácnější – jen každá čtvrtá dvojčata jsou jednovaječná.
Holky si na umělou výživu zvykly bez problémů a mě se ulevilo. Konečně je mohl nakrmit i tatínek nebo babička. Já jsem se už po třech týdnech od ukončení laktace cítila jako znovuzrozená. Nejen, že holčičky začaly spát celou noc, ale i já jsem zjistila, že mám najednou více energie,“ říká Eva.
První rok je nejtěžší
Tak takovou větu asi uslyšíte od každé maminky, která vychovává dvojčátka. Zvyknout si na společný režim, na manipulaci s velkým kočárkem, se kterým neprojedete všude tak hladce jako s kočárkem pro jedno dítě, a další „překážky“ chvíli času zabere. Musíte se připravit, že přeprava v MHD bude pro vás složitější.
Děti navíc po sobě nezdědí žádné oblečení, takže vše musíte kupovat dvakrát, ale jen z jednoho rodičovského příspěvku. Jakmile uspíte jedno dítě a druhé začne plakat, můžete si být téměř jistí, že za chvíli budete utěšovat děti dvě. Na druhou stranu má mateřství s dvojčátky i své světlé stránky, které po čase začnou převažovat nad „překážkami“.
Děti nikdy nejsou samy, už odmalička jsou společenští, mají parťáka, se kterým si mohou hrát. Stejně staré děti mají stejné zájmy, tudíž nemusíte řešit, jak zabavíte mladší dítko na kroužku pro starší děti. Výlety a sportovní aktivity můžete plánovat s ohledem na věk dětí a nemusíte řešit, že se jedno z dětí bude nudit….
„To vše je pravda. Už odmalička si Amálka a Rozálka hrály společně a uměly se zabavit. Čím jsou starší, tím je to lepší. Letos jsme již vyrazili poprvé na lyže. Zatímco Amálka je více sportovněji zaměřená než její sestřička, tak Rozálku v lyžařské školičce motivovala a obě si to moc užily. V létě se zase obě naučily jezdit na koloběžce.
Plánování se stejně starými dětmi je mnohem jednodušší, než když máte děti v rozmezí několika let. Vidím to u svých kamarádek, které mají děti od sebe o tři roky, což není moc, ale je to znát. Zatímco jedno dítko chce do kina, druhému musíte zajistit hlídání. A takových situací není málo. Vím, že časem se to srovná, ale moci plánovat aktivity, které zabaví obě děti stejně, je k nezaplacení. Neříkám, že začátky nebyly složité a i já jsem propadala beznaději, ale dnes již můžu říct, že mít dvojčátka je to nejlepší, co mě potkalo. Také zvykání ve školce se u nás obešlo bez pláče, protože holčičky nastoupily společně,“ dodává Eva.
U dvojčátek máte také jistotu, že se nikdy nebudete nudit. I přestože to nyní může vypadat, že výchova dvou stejně starých dětí najednou je náročná, časem to bude výhoda, kterou oceníte. A co vy, jakou máte zkušenost s výchovou dvojčátek?
¨