A proč se tedy správnému dýchání přikládá tak velký význam? Jednou z bezesporu největších výhod je to, že se budoucí maminka dokáže během bolestivých kontrakcí lépe uvolnit. Je jasné, že bolest zcela nevymizí, ale díky hlubokému a klidnému dýchání dokáže rodička pauzu mezi kontrakcemi využít k tomu, aby si oddechla a připravila se na další stah. Při další kontrakci tak bude bolest lépe zvládnutelná a rodička bude mít i více energie bolest zvládnout.
Kyslík pro miminko
Dýchání má velký význam i pro miminko. Pro dobrou pohodu miminka v bříšku je důležitý přísun kyslíku a to nejen v průběhu porodu, ale i po celé těhotenství. A při porodu je potřeba kyslíku obzvláště důležitá. Protože je dítě stále závislé na dodání kyslíku od matky, je důležité, aby rodička v průběhu porodu nezadržovala dech a pravidelně dýchala. Pokud se tak nestane, dítěti hrozí hypoxie - nedostatek kyslíku v tkáních a při dlouhodobě trvající hypoxii může dojít i k poškození jinak zdravého plodu.
Způsoby dýchání
Při porodu se využívá hned několik typů a způsobů dýchání. Dá se říct, že každá doba porodní má svůj specifický styl dýchání. Je ale jen na rodičce, jestli se pravidly dýchání bude řídit, nebo si bude dýchat tak, jak to jí samotné bude vyhovovat. V podstatě není žádný styl špatný, pokud mamince vyhovuje, dokáže se při něm uvolnit a miminku nic nechybí. A jestli navíc při tom dokáže správně a účinně tlačit, mělo by se jí vyhovět a nenutit ji do zaběhlých standardů. Především je důležité, aby rodička nezadržovala dech. Upozornit ji na to může její partner, který s ní bude dýchat a budoucí maminka tak na to nezapomene. Může jí tak připomenout, co se spolu v předporodních kurzech naučili a pomoci jí vzpomenout si, jak správně a účinně dýchat. Zároveň ji pochválit a podpořit. V tomto ohledu je role partnera u porodu nezastupitelná.
Jak na to
Jak už bylo řečeno, každá situace u porodu má svá specifika a vyžaduje si různý typ dýchání. Na začátku porodu, v první době porodní, kdy kontrakce nejsou ještě tak silné, by budoucí maminka měla dýchat pomalu, v klidu. Tento způsob mamince poskytne dokonalou relaxaci. Je velice vhodné, uvědomit si při dýchání své tělo a uvolnit se a načerpat energii. Pomalé dýchání je vhodné i při začátku kontrakce, kdy bolest není obzvláště veliká.
Při blížícím se vrcholu stahu, by se mělo dýchání zrychlit a dýchat zhluboka. Tento typ dýchání se využívá i během kontrakcí. Je to typ jógového dýchání a probíhá tak, že se zhluboka nadechneme nosem a vydechneme ústy. Toto dýchání by mělo být pomalejší, než obvykle dýcháme. Důležité je, že nedýcháme jen do hrudníku, ale vzduch nám proudí až do břicha. Toto dýchání můžeme jednoduše nacvičit. Dlaně si položíme na břicho a spojíme prostředníčky obou rukou. Při dýchání pozorujeme prsty, zda se od sebe při nádechu oddělují. Pokud ano, dýcháme správně. Při nádechu můžeme počítat do tří a myslet na to, abychom uvolnili všechny části těla a dokonale se zrelaxovaly.
Při silnějším stahu hned na jeho začátku, se zhluboka nadechneme a hlasitě vydechneme. Funguje to, jako když jsme ve stresu a potřebujeme onu situaci takzvaně rozdýchat. Připravíme se na ni a pak ji lépe zvládneme. To samé platí i o přicházející kontrakci.
Pokud vás to již nutí tlačit, hluboké dýchání byste měly změnit na mělké zrychlené. Rodička má dvě možnosti, jak dýchat. První z nich je na začátku stahu dýchat pomaleji a při vrcholu zrychlit a ke konci kontrakce zase zpomalit, nebo druhou možností je že s narůstáním intenzity se dech zrychluje a s ubývající kontrakcí se zase zpomaluje. Mělké dýchání nacvičíme jednoduše tak, že si představíme, jako bychom si povzdechly - na začátku kontrakce se zhluboka nadechneme a ústy hlasitě vydechneme. Pak zrychleně nadechujeme a vydechujeme pootevřenými ústy.
Některým maminkám se ale při tomto typu dýchání může udělat špatně, proto je vždy důležité řídit se potřebami rodičky nebo aktuální situací a podle potřeby se přizpůsobit a dýchání změnit. Pokud vám dovolí porodní asistentka tlačit a vy zjistíte, že konečně přichází ten radostný okamžik a vy za chvíli uvidíte své vysněné dítko, je vhodné dát do dýchání všechno a dýchat takto: zhluboka se nadechneme, zadržíme dech a s výdechem dobře zatlačíme do konečníku. Během kontrakce, která trvá jednu až dvě minuty se takto můžeme nadechnout a vydechnout dvakrát.
A jak poznáme, jestli dýcháme správně a hlavně účinně, abychom pomohly co nejdříve miminku na svět? Pokud vše děláme dobře, neměly bychom být ve tváři příliš červené a oči by se nám neměly podlévat krví. Po porodu to můžeme poznat jednoduše tak, že maminka má popraskané žilky v očích. Dech bychom neměly zadržovat déle než na 10 sekund, protože při delším zadržení se snižuje přísun kyslíku k miminku a také dochází k rychlejšímu vyčerpání rodičky.
Je to na každé mamince, jaký způsob zvolí, některé chtějí mít už vše dopředu připravené, jiné vědí, že při porodu si na něco takového jako správné dýchání ani nevzpomenou, nebo spoléhají na porodní asistentku, která by jim měla při porodu poradit. Neexistuje předpis, který by říkal maminkám, že se dýchání mají naučit v předporodních kurzech, toto by hravě měla zvládnout i porodní asistentka při porodu. Maminka by se neměla bát se na ni obrátit, vždyť právě od toho tu je. A hlavně, díky tomu si rodička ušetří spoustu energie a bolesti, který způsobí třeba právě dlouhý a namáhavý porod. Proto by si měla každá z nás zvolit to, co jí bude nejlépe vyhovovat. To samé platí i o způsobu dýchání. Pokud mamince vyhovuje jiný, než je ten, který ji učili v kurzech, měla by si ho změnit podle svého. Jedinou zásadou je dech nezadržovat!