[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Stačí sledovat pár televizních dokumentů o porodech. Kromě slova „kontrakce“ tu o „dechu“ uslyšíte každou chvíli. A uvidíte maminky, které dýchají rychle a krátce. Taky maminky, které dlouuuuze vydechují, a třeba i ty, které při výdechu vypouštějí dlouhé „áááá“ či jiný zvuk. Určitě se tedy na dech soustřeďte už v těhotenství. Ještě lépe ho trochu nastudujte a trénujte předem. A úplně nejlépe s někým „dechuznalým“, třeba s laktační poradkyní Simonou Lazzari. Nám vysvětlila teorii, do praxe už se vrhněte sama.
Klidné a soustředěné dýchání u porodu vás dostane do harmonie a pohody...
„Budoucí maminka dýchá za dva, to ví každý,“ říká Simona Lazzari úvodem. „Ale málokdo si uvědomí, že koncem těhotenství se kapacita plic redukuje téměř o čtvrtinu své výkonnosti. Rostoucí děloha, protlačující se vzhůru na úkor žaludku, způsobuje lehkou plicní nedostatečnost, i srdce je mírně dislokované a svou funkci plní s velkým úsilím.“ Zní to trochu děsivě, že? A to ještě přitlačíme. Jste typická žena dneška? Sedavé zaměstnání v uzavřeném klimatizovaném prostoru. Dlouhé chvíle s telefonem nebo skloněná nad tabletem. Dýcháte „tak nějak“ – čili povrchně, protože jinak jste se to nikdy neučila. Výsledek? Nedostatečné okysličení vaše i miminka. „Mám-li pokračovat v lehce katastrofickém módu, bohužel nijak vzdáleném naší každodennosti, musím přidat, že i pitný režim ovlivňuje distribuci kyslíku v těle. A aby toho nebylo málo, těhotné nezřídka vykazují nižší hladinu železa, které se podepisuje na horším prokysličení,“ dodává neveselá fakta Simona Lazzari.
Zase se ale hned neděste, že je miminko v nějaké tíži a vy s ním. Zhluboka se nadechněte a naordinujte si pár věcí, na které je třeba dbát ještě předtím, než se budete učit dýchat „porodně“. „Budoucí maminka by měla do svých povinností a pracovního programu zařadit a zvýrazňovačem podtrhnout jako prioritu dne procházku na čerstvém vzduchu, jakkoli to zní zastarale,“ doporučuje odbornice. „A alespoň 1–2krát v týdnu si zacvičit.“ Cvičení a protahování celého těla, zvlášť hrudníku, prsních a mezižeberních svalů, udělá velký kus práce pro zvětšení kapacity vašich plic. A díky tomu budete mít vy i miminko dostatek kyslíku. Na talíř si také nakládejte potraviny, které jsou přirozeným zdrojem železa, protože je bude tělo lépe absorbovat a využívat.
„Vědomě by se budoucí maminka měla několikrát za den zastavit a pořádně protáhnout hrudník, věnovat pár sekund vydatnému nádechu a dlouhému výdechu,“ radí Simona Lazzari. „Zní to zvláštně, ale zkuste se zaměřit na to, jak běžně dýcháte. Zjistíte, že nádech a výdech jsou povrchní a krátké, jako byste i s dechem měla naspěch.“
Pokud jste sportovně založená těhotná (a to se po všech stránkách vyplatí), cvičte i v těhotenství. Nabídka je pestrá, takže hledejte vše s přízviskem „těhotenské“. Z hlediska tréninku dechu je ale číslem jedna jóga – tady je dech alfou a omegou. Nic nezkazíte ani cvičením pilates. „V průběhu těhotenských kurzů je samozřejmostí věnovat dechu také pozornost,“ zdůrazňuje Simona Lazzari. „Správně prodýchané prekontrakce, tvrdnutí bříška, tedy poslíčky, a později během porodu porodní kontrakce, jsou vždy snesitelnější a udržitelnější. Porod samotný pak i přijatelnější a možná i rychlejší.“ Umět dýchat je zkrátka nutností. A jak je vidět, může vám to pomoci mnohem víc, než byste čekala.
Hluboký břišní dech by se měl stát jednou z vašich výzev během těhotenství. Vyberte proto pečlivě kurz, který budete navštěvovat, nebo péči té nejlepší možné duly či porodní asistentky. „Pokud se maminka spoléhá na návody na YouTube nebo zprostředkované informace, nemusí se jí to bohužel podařit zvládnout,“ potvrzuje Simona Lazzari. Jak se budete učit dýchat na lekcích a proč by vás měl někdo přímo sledovat a pomáhat vám dýchat správně? „Protože během lekcí mohu maminky pečlivě kontrolovat, dívat se, sahat jim na bříško a učit je, kam mají dech směrovat,“ vysvětluje Simona Lazzari.
„Jak hluboce se nadechovat a vydechovat, kde všude se přitom uvolnit. Je až překvapivé, kolik maminek vůbec neumí dýchat do břicha a jak je to pro některé oříšek se to správně naučit. Hluboký břišní dech přitom provází řadu týdnů těhotenství a do velké míry i porod samotný.“ Asi po půlce těhotenství se pak můžete do tajů dechu ponořit ještě hlouběji – u porodu může mít dech různý rytmus, tempo, hloubky. A „vyšší dívčí“ jsou pak vizualizace, které jsou součástí hypnotechnik. Během nich si představujete, jak pracuje děloha, jak se otevírají porodní cesty nebo jak miminko prochází porodním kanálem. To všechno je velkou pomocí ve chvílích finiše před narozením.
Proč je dech u porodu tak moc důležitý? Zjednodušeně to Simona Lazzari vysvětluje takto: „Jsme-li ve stresu, obavách, křečovití, udýchaní, sotva popadáme dech, jsme v pohotovosti, co se nám strašného stane. A tehdy aktivujeme sympatikus: Chystáme se k boji, útěku, či raději úplnému znehybnění? Náš mozek vyhodnotil, že jsme ve smrtelném nebezpečí.“ Tělo se tomu všemu musí přizpůsobit. A hrne krev tam, kde jí je třeba. Do končetin, aby byl možný útěk nebo boj.
„V našem případě rodící ženy se ale odkrví děloha a pánevní dno, protože ty se boje neúčastní,“ uvádí dále Simona Lazzari. „Nedostatečně zásobená děloha, porodní cesty a celá oblast pánve vysílá velmi bolestivé vjemy ženě i dítěti, navíc se nedokrvuje placentární systém a miminko může být tzv. hypoxické – nedokysličené.“ Proto je důležité dostat se do stavu klidného, soustředěného, různě hlubokého dýchání, které kladným způsobem ovlivňuje parasympatikus.
„Ten nás dostává do harmonie, pohody a synergické práce svalů porodních cest,“ popisuje Simona Lazzari. „A z mého dlouholetého pozorování klientek u porodu potvrzuji, že tohle je cesta, jak porod zvládnout lépe a často i rychleji. A zároveň to vysvětluje, proč ženy ve stresu a s nezpracovaným strachem rodí mnohem hůř a delší dobu než ženy uvolněné a klidné.“
Nejčastější pověry o těhotenství, kterým stále věříme
„Musíte dýchat rychle a krátce, psím dýcháním,“ slyšela jste možná někdy univerzální porodní radu. I když se v současnosti často mluví o tom, že se od něj v praxi ustupuje, Simona Lazzari ho nezatracuje. Univerzální ale tento typ dýchání není. „Psí dýchání by nemělo dominovat, objektivně připouštím, že zvlášť v závěru první doby porodní může být nápomocné, střídá-li se v intervalu s klidným hlubším dýcháním,“ popisuje dula. „Říkám ženám, že tento druh dýchání vnímám a z praxe vidím jako nouzový stav, kdy to jinak nejde. Každá žena je individualita, to je nutné respektovat. Je jasné, že i nejlepší snaha porodní asistentky, která nabádá, jak dýchat, se nemusí promítnout do úlevy rodičky. Proto maminky vedu k tomu, aby vyzkoušely, co zvládnou, a dýchaly přesně tak, jak jim to jde nejlépe a bez nežádoucích potíží. Těmi jsou třeba brnění končetin, nauzea, bolest hlavy. Předpokladem také je, že je miminko v dobré zdravotní kondici, což ukáže monitor,“ uzavírá Simona Lazzari.