Eliáš se narozením brášky změnil v „monstrum“

Lidka 9. 9. 2017 10:41
A co tatínek? Neměl by také pomoci? Tatínek by se věnoval staršímu a maminka miminku, dokud se nezaběhne stal domácnosti. A starší sourozeneček by také mohl pomoci v kuchyni, s úklidem. Myslím, že tříleté dítě není tak malé, aby si nemohlo po sobě uklidit. Mám s tím dobré zkušenosti, jsem matka tří dětí ;-)
Ája 9. 9. 2017 12:08
Souhlasím.Taky jsem to dělal podobně staršího syna jsem zapojila do dění a jak mile byla chvilka času tak jsme si šly hrát nebo třeba jen se chtěl pomazlyt.Aby neměl pocit že je odstkovánA svět se točí jen kolem miminka a je pravda že se zapojil tatínek s kvěle.Jeli třeba spolu na výlet a říkaly a říkají tomu chlapské věci.A fungovalo to a musím říct že děti mají spolu skvělý vstah. ;-)
výjimka 10. 9. 2017 07:16
Nasekat tolik do očí bijících hrubých chyb v příspěvku o pěti řádcích? Fakt ostuda. Lepší snad nepsat nic, než takhle.
Lena 10. 9. 2017 08:28
Souhlasím
Evik 10. 9. 2017 11:01
Hrůza.Když neumím psát tak se nikde neprojevuji.Alou do školy!!Nechcete přece aby byly vaše děti po vás né?
El Tigre 9. 9. 2017 11:08
Dejte tomu malému hajzlíku pořádně na pr...l, a bude !
Lada 9. 9. 2017 11:30
Přesně tak!
Žirafa 9. 9. 2017 11:26
Základem je nerozmazlit si jedináčka. I první dítě můžeme pozvolna učit to, jak se délit o věci nebo třeba o dobroty s kamarády, s prarodiči atd. I malé dítě, pokud je k tomu vedeno, bez problémů přijme například skutečnost, že teď nemůže jít na písek, protože je potřeba zavézt babičku na vlak atd.. Příchod novorozeného sourozence pak pro něj není traumatizující a v článku popisované scény se nekonají. Když je ale jedináček středobodem vesmíru svých rodičů, pak je pro něj narození sourozence naprostý šok a nastává peklo pro všechny zúčastněné.
Pepino 9. 9. 2017 11:28
Ta paní je totálně neschopná. Moje manželka stíhala 2 děti naprosto v pohodě i když jsem měl naročnou praci a moc jsem nepomáhal. Jenže nevisela 8 hodin denně na FB
peta 9. 9. 2017 12:05
vaší paní si važte, takovou co to zvládá víceméně sama jen tak nenajdete, holt to tak je, že chlap maká na živobytí, já taky dělal 16 hodin denně a doma mi jen vyčítala že se nevěnuju rodině, ale já jí i dcerce chtěl zajistit nějakej ten luxus co považuju v dnešní době za normu, holt jsem se se měl líp učit:-)
T. 12. 9. 2017 09:34
Upřímně, radši si utrhnu od huby a luxus oželím, ale budu mít partnera a tátu aspoň trošku doma. Nebo chcete aby vás vaše dítě jednou pozdravilo "Dobrý den?"
pascoe.d 9. 9. 2017 11:55
Byli jsme 3 bratři když se nám narodila sestra o 10 mladší než já, nejmladší. Klidně jsme ji vozili v kočárku po dvoře, později i v parku. Naši nějaké sourozenecké vztahy neřešili.Také jsme ji půjčovali na vození spolužačce za 1 Kčs na hodinu. Nevadilo nám, že sestra pořád řve. Když neplakala, byla moc roztomilá. Dnes už je dospělá, jediná z nás má VŠ a udělala by pro své bráchy cokoli. :-)
Johny 9. 9. 2017 12:07
Tohle musí zvládat maminka, pokud se úplně odstřihne od prvního dítěte, které bylo zvyklé na blízkost, svět se pro něj stane prázdným. Musí mu trochu té blízkosti dávat - a ne zvětšovat odstup. V tom věku to otec ještě nezastoupí. Nakonec maminky často vyloučí ze své blízkosti i partnera, chyba, pokud neumí pěstovat všechny vztahy v rodině, je nanic. Končí to pak rozvodem a ještě horšími důsledky. Druhým problémem je někdy i dítě samo, jen bláhoví si myslí, že jde všeho dosáhnout "výchovou". Ta dá jen některé mantinely, pokud oba rodiče stojí pospolu. Ale dítě je inkarnovaná bytost z astrálu, která přišla do toho zrození. Mohla se vtělit dobrá duše, ale může to být i duchovně nižší duše, která má někdy i znaky "nepřizpůsobivých", např. všechno ničí, zlobí a dělá neustálé schválnosti, lže a později i krade, atd. Pak je to opravdu těžké, takové dítě poznamená životy všech zúčastněných. Důležité je, aby oba rodiče byli ve shodě, jinak je i to dítě může postavit proti sobě, a pak je špatně všechno.
Johny 9. 9. 2017 12:15
Píšu to z vlastní zkušenosti.
Amaltea 9. 9. 2017 17:57
O Astrálu nemáte ani páru. Astrál je úplně něco jiného než to co tu píšete. No on celý váš příspěvek je jedna velká hloupost.
Vendy 9. 9. 2017 13:25
Je to realita, kterou já neznám přesto že mám šest dětí. Už jsou dospělí, ale s podobnými probémy jsem se nepotýkala. Na sourozence se vždycky těšili, možná to bylo i tím, že měli skutečně stanovená pravidla, dbala jsem hodně na to, aby dokázali vždycky myslet i na ostatní a nikdy jsme neměli moc nazbyt protože jsem dlouho byla s dětmi doma a jediným živitelem byl manžel. Ale dokázali si úžasně spolu hrát a nazájem si hlídat. Je to asi opravdu o tom, jaká pravidla dětem stanovíte a také o tom, že vědí, že je máte fakt rádi i když jim nesplníte hned všechno, co chtějí. Ale i povaha jistě hraje roli. Tak držím palce, ať to všechno ustojí mamka i kluci. :-)
stopar 9. 9. 2017 13:25
Nedivme se :-) najednou se musí o maminku dělit :-D
Kritik 9. 9. 2017 14:59
Tobík a Eliáš. Kde jsou ty časy, co měly děti normální jména. Nyní se matky o 106 předhání, která vymyslí jméno, co bude víc IN
daniela 10. 9. 2017 20:36
tobias a elias su biblicke mena a maju niekolko tisic rokov...
Andreea 9. 9. 2017 15:42
To je normalni, to probiha u vsech sourozencu s novym novorozencem, hlavne kdyz je prvorozeny do 3-4 let, to se spravi.. nic bych tim nehrotila. Dulezite je zapojit starsiho sourozence do vychovy. Treba prinest pleny, lahev na mleko, vybrat obleceni pri koupani .. zapojovat ho at se citi "dulezity".. my jsme to meli take nazacatek a zmenilo se to a ted nechce ani k babicce bez Nej.. proste zapojit a vydrzet, za par mesicu se to zlepsi! Ze zkusennosti vim. Good luck! :-)
Mirka 9. 9. 2017 20:01
Máte štěstí.Bohužel znám rodinu v blízkém okolí a narození dalšího sourozence toho staršího uplně vykolejilo.Sourozence nechtěl a od počátku se mu snažil (tajně) ubližovat.Maminka se to snažila ukočírovat,ale tatínek se ve starším vždycky viděl,všechno povolil (i to co maminka zakázala),všechno na co si vzpomněl,koupil.Dnes se děti (3,5 a 6,5) bijí,jeden druhého nemá rád.Mladší všechno rozbíjí a řevem si všechno vyžaduje.Starší mladšího navede udělat neplechu a tatínek zmydlí menšího,ve větším se stále vidí.Jen láska a rozmazlování je velká chyba.Musí být i mantinely,autorita.
Lucie 9. 9. 2017 23:50
U vsech sourozencu?? To asi ne...
Heela 10. 9. 2017 05:51
Máte pravdu, pro staršího sourozence je to určitě taky těžké, dceru jsme na mimi připravovali, a přesto to nesla ne moc dobře ( jednou miminku ručičkou přejižděla po krku a říkala: řízi řízi a hlavička je pryč ...) Dnes se tomu všichni smějeme, s bráchou jsou bezvadní parťáci , ale je to vždycky určitá dřina pro celou rodinu. A šmahem v diskuzi odsoudit mámu i " rozmazleného " prvního synka ..... to je velmi povrchní a sebestředné. Držím palce rodince, vydržte a kluci budou bezva. :-)
To je antikoncepce 9. 9. 2017 21:04
Malému Eliáškovi bych brzo šlápla do úsměvu.
Jan 9. 9. 2017 21:26
V jedné písničce se zpívá : Řezali je málo !!!
Lucie 9. 9. 2017 23:47
Pripada mi ze prvorozeny byl rozmazleny a vse se stale tocilo kolem nej... ted se s tim maminka bude muset hold poprat. Jaky si to udelala takove to ted ma. Mam dve deti bez par dnu 2 roky po sobe a nemuzu rict na ne ani slovo. Krom klasiky sem tam hadani o hracky... starsi mi s mladsim pomaha od narozeni. Ve dvou letech pomahallo i varit,pict,uklizet,prat. Ted uz pomahaji obe... je to vychovou uz od ranneho veku.
undatra 10. 9. 2017 00:17
A parchant co , hraje na chudáčka .S pomocí matičky a tatíka kořalky .
D 10. 9. 2017 08:45
No jo, v dnešní době každej ty svoje děcka rozmazluje a pak se diví...
zuzka 10. 9. 2017 10:22
Možná se mu občas deset minut pověnovat s plným soustředěním, dělat s ním jeho oblíbené věci, "vaše" společné, aby cítil, že je pořád milovaný, mluvit s ním o tom a stanovit ta jasná pravidla, jak se mluví v článku. Určitě je to o strachu, že už nejsem důležitý a o pocitu, že už mě nemají rádi. :-) :-l :-l
hanka 10. 9. 2017 19:51
hlavně, aby to starsi nevyřešil po svym a ze takovy případy byly. Mladší sourozenec nahodou upadne na schodech a nebo rano najdou dite s dečkou na hlavě.
fotr 10. 9. 2017 21:40
řezat,, řezat,, a ´řezat,,,,,,
Tehir 11. 9. 2017 13:14
Jeden psycholog to vysvětluje správně: představte si, že váš životní partner přivede domů někoho dalšího. A bez toho, abyste o tom mohli rozhodovat oznámí: Tohoto člověka miluji. Bude s námi žít, jíst, bude se mnou spát v posteli, budu s ním mít sex a bude se mnou sdílet vše. Jak byste se asi cítili?

Univerzální radu nemám. Nemá jí nikdo. Snad jen nechat miminko občas chvíli brečet, když se zrovna věnujete staršímu a není to naprosto urgentní. Jen tak pochopí, že opravdu není odstaven zcela na druhou kolej.

Jo a výbuchy vzteku a zlobení jsou podstatně lepší varianta. Velká část dětí se naoko chová zodpovědně a mile, protože jen tak získá od rodičů pozornost. A vevnitř vesele rostou neurózy, nezdravé partnerské vzory a psychická onemocnění do budoucna.
Jana 11. 9. 2017 20:28
Dceři bylo 3,5 roku když se narodil syn a byla naprosto úžasná.Ale možná to bylo tím,že už půl roku chodila do školky a uměla se o sebe postarat(v rámci možností).Teď jim je 9 a 5,5 roku a mají bezvadný vztah.Ano občas se i perou a musím někdy pořádně zakřičet,ale od ranného věku je vedu k samostatnosti.Nemusím jim stát 24 hod za zády.A nyní čekáme třetí dítko a oba už se sourozence nemůžou dočkat.A podotýkám,že je vychovávám sama.Manžel je kamioňák a máme ho doma pouze pár dnů v měsíci.
Ave Já 15. 9. 2017 14:49
Bych mu dal přes držku, fakanovi uřvanýmu! Grr
34

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

 

Předplatné

Aktuální číslo časopisu