Maminka.czoční vady

Epidemie krátkozrakosti u dětí. Zajděte s nimi na vyšetření ještě před nástupem do školy

Simona Procházková 10.  6.  2023
Čas u mobilů a tabletů si vybírá svou daň a čím dál víc dětí vidí špatně na dálku. Čeká nás epidemie krátkozrakosti? Očními vadami trpí stále větší počet školáků.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Zdravé oči se zřejmě zanedlouho stanou luxusem. Krátkozrakost neboli myopie, která se projevuje zhoršeným viděním na dálku, se totiž stává v rámci celosvětové populace velkým zdravotním problémem. Odborníky šokuje hlavně tempo nárůstu výskytu myopie v posledních letech a stav začínají nazývat doslova epidemií. Dnes trpí krátkozrakostí každý třetí člověk na světě, do roku 2050 to může být každý druhý.

VIDEO: Zánět spojivek: Příčiny, příznaky a léčba

Co je krátkozrakost?

„Krátkozrakost je oční vada, při které se při pohledu do dálky paprsky světla
sbíhají už před sítnicí, a na sítnici tak nevzniká ostrý obraz. Projevuje se neostrým viděním do dálky. Koriguje se brýlemi, kontaktními čočkami nebo chirurgickým zákrokem. Ten se provádí buď laserem, nebo implantací nitrooční čočky. Především v důsledku nadměrné práce do blízka na počítačích, tabletech a mobilních telefonech se předpokládá, že v budoucnu nejvíce vzroste počet krátkozrakých lidí. Celosvětově roste i počet dětí s krátkozrakostí. Aktuálně se krátkozrakost vyskytuje u přibližně 15 až 20 procent školáků,“
uvedl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Faktorů, které vznik myopie ovlivňují, je více, ale jeden zásadní jmenovatel je evidentní. Trávíme až moc času koukáním na blízko. Je zcela běžné, že na mobilu, tabletu nebo počítači jsou děti od útlého věku několik hodin denně. Kompenzace takové zátěže v podobě pohybu na vzduchu je naopak čím dál méně. A to je právě největší problém. Nejdůležitější je podle odborníků soustředit maximální úsilí na včasnou diagnostiku a správně navrženou léčbu u dětí, naprosto nutné je ale přidat i více pohybu a aktivit venku na vzduchu.

Školáků s brýlemi nebývale přibývá

Zbystřit by měli zejména rodiče dětí raného školního věku kolem 6 a 8 let. Myopie je
onemocnění, které se obvykle projevuje u dětí kolem šestého roku věku a v následujícím
období, cca do 13 až 15 let, bez adekvátní léčby může dojít k výrazné progresi. Čím dříve je tedy problém krátkozrakosti řešen, tím lépe.

Hlavní léčba spočívá klasicky v nošení brýlí, k tomu se nabízí i několik dalších možností konzervativní léčby. Nošením vhodných brýlových čoček je možné onemocnění významně zpomalit, v některých případech dokonce i úplně zastavit.

„Možností korigování krátkozrakosti je více. Jsou metody invazivní (kapky atropinu, různé
operační zákroky, kontaktní čočky) a neinvazivní (klasické jednoohniskové brýle). Nově
máme nyní k dispozici i takové brýlové čočky, které myopii nejen korigují, ale i přímo řeší. To je velká naděje pro budoucnost. Nová generace brýlových čoček Miyosmart má unikátní
technologii D.I.M.S. (Defocus Incorporated Multiple Segments) od Hoya Vision Care. Velmi zjednodušeně řečeno, brýle s těmito čočkami kromě refrakční korekce poskytují i
podpůrnou, posilující defokusační periferní zónu a ta má na zdraví oka a zrakový komfort velmi dobrý vliv,“
vysvětluje revoluční novinky v léčbě myopie v Česku optometrista Mgr. Martin Bartoš.

Dětský zrak se vyvíjí až do školního věku. Případným problémům a očním vadám včas předcházejte. Víme, jak na to

Mobil a tablet dejte dítěti co nejpozději

Navzdory všem nadějím, které moderní technologie přináší i v oblasti léčby myopie, je
potřeba zdůraznit, že nefungují na principu kouzelného proutku. K udržení dobré kondice zraku jsou nutné hlavně důslednější změny životního stylu. U dětí se musíme vrátit na začátek, k ne příliš populárnímu tématu omezování času u obrazovek. Digitální svět děti vtáhne rychle a dávat jim na hraní mobil nebo tablet je až moc jednoduché. Rodiče sice mají více klidu, ale je to, symbolicky řečeno, krátkozraké. Zdraví očí navíc není jediný rizikový důvod.

Souvislost rozvoje myopie a digitálních mobilních technologií jako rizikového faktoru jasně ukazují data z odborných výzkumů po celém světě. Asijské státy, které byly, co se týče digitálních technologií před Evropou napřed, se s problémem nárůstu výskytu myopie již dávno potýkají v daleko horší míře.

U malých dětí můžeme jejich přístup k digitálním obrazovkám jako rodiče ovlivnit přímo a celkem jednoduše. Oddálit věk, kdy se pro dítě stane digitální hra běžnou součástí života, protože poté už není cesty zpět. Pak nám nezbývá než hlídat povolený čas jako ostříž. U dospívajících je nejdůležitější být jim jako rodič sám dobrým příkladem, co se týče kompenzačních offline aktivit.

Nástup do školy: prohlídka u očního lékaře

V boji proti epidemii krátkozrakosti je nejdůležitější, aby se o problému myopie u dětí začalo co nejvíce mluvit a dostal se do povědomí. S nástupem dítěte do školy je samozřejmě potřeba jeho zraku věnovat zvýšenou pozornost. Nejlepší je nenechat nic náhodě a obrátit se přímo na dětského očního lékaře. U zdraví obecně, a zde dvojnásob, platí, že lepší je přijít „zbytečně“ než nechat problém jen dál zhoršovat. 

Čím dál víc školáků nosí brýle. Co za to může a jak poznáte, že vaše dítě špatně vidí?

Nepodceňujte pravidelné vyšetření zraku

Vyšetření zraku není radno odkládat a pravidelně by ho měl podstoupit každý, včetně malých dětí. Zeptali jsme se zkušeného optometristy Pavla Budka z OptikDoDomu.cz na pár věcí týkajících se péče o zrak.

Proč bychom měli pravidelně navštěvovat očního lékaře nebo optometristu? 
Pravidelnou kontrolu zraku by každý z nás měl podstoupit přibližně jednou za rok. Je to důležité primárně pro to, aby byly brýle vždy opravdu vhodné pro naměřené hodnoty. Při podezřelých změnách také dokážeme odhadnout možný výskyt očního onemocnění, které standardně bez vyšetření můžete odhalit až ve chvíli, kdy je vlastně skoro pozdě.

Pokud brýle zatím nenosíte, je možné se díky správné korekci zbavit potíží jako např. bolestí hlavy, které vás mohou trápit kvůli špatnému zaostřování atd. Zrak je možné vyšetřit u optometristy v některé z očních optik nebo u očního lékaře. Pokud ovšem nechcete primárně řešit poranění oka, onemocnění nebo zánět apod., je nejrychlejší volbou právě návštěva optometristy. 

Jaký je tedy rozdíl mezi optometristou a očním lékařem?
Oční lékař primárně vyšetřuje onemocnění oka. Pokud tedy máte podezření na nějakou oční chorobu, chcete řešit úraz nebo výskyt dědičných onemocnění, je vhodnou volbou návštěva očního lékaře. Ten také může vyšetřovat zrak u dětí do 15 let, což u optometristy možné není. Máte-li ovšem zájem o měření zraku, pociťujete zhoršené vidění, tlak, pálení nebo nepříjemný pocit v očích, potíže se zaostřováním a podobně, je vhodné navštívit právě optometristu. 

Optometrista je vysokoškolsky vzdělaný v oboru optometrie. Zjednodušeně řečeno je to specialista na měření zraku. Oční lékař má vystudovaný lékařský obor. V případě, že optometrista při vyšetření shledá podezření na vadu, kterou není možné korigovat optickou pomůckou, odkáže vás na návštěvu očního lékaře. Ten může stanovit diagnózu a navrhnout případnou léčbu.

 

Témata: Zdraví, Oči, Děti a nemoci, Dětské nemoci, oční vady, Zrak, Tablet, brýle, Lékař, Česká republika, Pavel Stodůlka, Vyšetření, Gemini, Martin Bartoš, Populace, Léčba, Evropa, Stodůlka, Krátkozrakost, Počet dětí, Epidemie, Myopie, Tablety na Heureka.cz