[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ještě před půl rokem bych nebyla schopná tento text napsat. Věnovala jsem poměrně hodně energie tomu, abych si vytrvale, asertivně a bez zášti uchovala své rozhodnutí nekojit. Pokud jsem nebyla přímo tázána, své rozhodnutí jsem taktně zamlčovala, zamlouvala a maskovala.
Ano, pod tlakem okolí jsem se styděla! Jenže byli samozřejmě lidé, před kterými nic kamuflovat nešlo – pediatrička, rodina, nejbližší přátelé a někteří kolegové v práci. Zhruba 80 % těchto „blízkých“ mé rozhodnutí odsoudilo. Malému je nyní rok, je tedy ve věku, kdy mnoho maminek přestává kojit a mně se konečně ulevilo.
Na pořadu „maminkovských a miminkovských“ diskusí jsou nyní – alespoň co jsem vypozorovala – příkrmy, chůze, noční spánek, závislost na matce, někde i nočník a třeba i volba sportovního kočáru. K ničemu z uvedených témat nemám nijak kontroverzní přístup, naštěstí! Vše máme mimo nočníku v malíku!
Jak to bylo dál se dozvíte v dalších kapitolách, klikněte dále