Erika: Nekojím a nelituji toho!

Bára H. 17. 2. 2016 20:10
:( je mi z tohoto článku vážně smutno. Matka má chtít pro dítě to nejlepší (bez ohledu na sebe) a tím kojení bezpodmínečně je. Emancipovanost má své meze.
Bejdi 17. 2. 2016 21:06
Jak jsem kojila tu první rok a půl, tak teď stále kojím i druhou, který je 16měsíců a rozhodně mě to zcela neuvázalo jen doma, i když nepracuju. Ale je fakt, že z tohohle článku taky nějak nemám co si o tom myslet....
Lucie 18. 2. 2016 11:34
Nechápu ženu, která může být takto sobecká. To, že pomáhá vychovávat manžel, je jen chvályhodné, ale to s tím kojením... Pokud už se žena rozhodne nepřestat pracovat, dobře, autorka sama napsala řešení - odstříkávat. Ano bylo by to složité, ale něco za něco! Myslím, že bude jednou velmi litovat toho, že se svému synovi nevěnovala tak, jak mohla. Na smrtelné posteli opravdu na práci vzpomínat nebude.. Inu, její volba, kterou může svým způsobem "odnést" nevinný tvoreček...
Daja 4. 10. 2016 20:26
No, na smrtelné posteli bude vzpomínat na to, jak kojila mimino, že ... panebože
Renata 18. 2. 2016 22:58
Já autorku článku naprosto chápu a za nic neodsuzuji. Navíc je to jen a jen její věc!!! Kojení není středobod vesmíru a nikdo nemá právo někoho odsuzovat za to, že dělá věci jinak. Každý má priority někde jinde a když Erika chtěla být matkou a zároveň se realizovat v práci, proč ne? Já taky na smrtelné posteli nebudu vzpomínat na práci, ale určitě taky nebudu vzpomínat na kojení. Mateřská láska se měří šťastnými momenty, které strávíme s dětmi a ne hektolitry vykojenýho mlíka! A upřímně se ani nedivím, že zapírala, že nekojí, protože ta dnešní propagace kojení je fakt HUMUS!
Olga 24. 2. 2016 21:18
Ano, každý má právo se rozhodnout, ale tak nějak se nemohu zbavit dojmu, že autorka článku se vlastně obhajuje sama před sebou.
Nevím, zda na smrtelné posteli, ale ač pár let po odstavu, zatím občas na kojení vzpomínám. Ono to totiž není jen o tom jídle I když upřímně nechápu, proč Erika nechtěla kojit alespoň v šestinedělí, to snad nepracovala a z imunologického hlediska je mléko nejdůležitější hlavně do očkování (což je tedy spíše půl roku, ale budiž) a ona uvedla, že pokud by ji v porodnici nechali, hned by malému šoupla Sunar.
Jana K. 19. 2. 2016 15:05
Tak z tohoto postoje mi je dost smutno Slyším z toho: "Chci všechno a ničeho se nevzdám". Zajímalo by mě, proč tato žena chtěla být matkou, zřejmě proto, že je to společenský standard? Evidentně nic jako mateřský pud nepoznala a na mateřství není připravená. Skutečná máma se bez váhání (dočasně) vzdá svých potřeb pro největší dobro dítěte, vycítí jeho potřeby - a pokud ne, alespoň si o nich něco přečte... "Malý je šikulka a odstavením nijak netrpěl, Sunárek mu dokonce chutná víc?" To může opravdu napsat jen necitlivý ignorant - je to racionalizace jako kráva (s prominutím). Náhradou MM za chemii odpírá miminku nejen všechny výživné látky co jsou v MM, ale nepředává mu ani protilátky potřebné pro jeho imunitu a především tolik potřebný kontakt s maminkou pro pocit bezpečí a důvěry... V jednom ovšem náhled má, že její manžel je lepší máma než ona. Zaplať panbůh za něj, snad malému mateřskou lásku a péči aspoň trochu nahradí...
Anna 20. 2. 2016 08:59
Souhlasim s negativnimi komentari. Rozhodnutzi autorky clanku je pro me nesmirne sobecke a vubec se nedivim, ze to pred okolim tajila...ono rozhodnout se odeprit bezbrannemu novorozeneckovi to nerjdulezitejsi , to je vazne trestuhodne ! Kojeni neni jen o vyzive presne na miru a protilatkach(coz nikdy ani sebelepsi UM umet nebude), ale je to i o tolik dulezitem kontaktu s maminkou, teplo, pocit bezpeci...nikdy bych kvuli praci toto svemu diteti neudelala ! Kojim jiz patnacty mesic a je to sakra narocne, syn se budi i 10x za noc, ale vyhody kojeni u nas stale prevazuji. Kojeni bude do budoucna chranit i me pred radou civilizacnich onemocneni, ale v prve rade to delam pro syna, ktery to stale potrebuje. I to ujisteni, ze mama je tady, prochazi tolika zmenami a kojeni je jednou z mala jistot. Autorka je v mych ocich uboha, ano, pracuje a dela co ji bavi, ale v te nejdulezitejsi roli selhala. Alespon ma dobreho muze, ktery ji asi nahradi
An 7. 3. 2016 13:07
Paní fandím! Já jsem si prošla něčím podobným, nemohla jsem kojit, měla jsem záněty prsů, po dvou měsících mi laktaci zastavili, protože ani po 14dnech mi atb nezabrali a nelepšilo se to. U druhého jsem se rozhodla to zastavit hned po porodu, protože bolest, jakou jsem zažila při zánětech se s porodem nedala srovnat! Když ale vyndáte mlíko ve flašce, nikoho nezajímá, jak k tomu došlo, společnost vás odsoudí, nejste dost dobrá matka! Všechny modelky a všechny matky se vystavují s prsama ven a jak hrdě kojí! Kdo kojit nechce nebo nemůže se má kvůli Vám cítit míň jako máma? Jděte se vycpat..
Amanva 8. 4. 2016 21:52
Souhlasím s autorkou článku, já mám už druhé dítě a nekojila jsem ani jedno. Kluci jsou zdraví. Sama nemám dobrou imunitu, tak nevím, co bych tím dětem předala. Pocit blízkosti s dítětem mám při krmení z lahvičky také. Prvního jsem se kojit pokoušela, ale ta bolest byla hrozná, dokonce mi laktační sestra po několika dnech sama navrhla (a víceméně doporučila) přejít na UM. Naprosto mi to vyhovuje, také toho nelituju. U druhého už jsem to ani nezkoušela a od začátku má sunar. Přibývají více než děti kojené, a vyspím se celou noc. Tak mám aspoň na děti dost energie přes den . Klidně mě za můj názor sežerte, ale neříkejte hned, že jen proto že nekojím nejsem dobrá máma. Jestli budu mít třetí dítě, tak ho taky kojit nebudu.
10