Maminka.czSlavní rodiče

Eva Decastelo: Jsem zvědavá, jestli Míša bude mít sestřičku, nebo brášku!

Klára Kotábová 1.  11.  2010
Eva Decastelo: Jsem zvědavá, jestli Míša bude mít sestřičku, nebo brášku!
Moderátorka, herečka, máma. Spokojeností momentálně jen září. Je to kvůli nové práci, nebo kvůli tajemství, které exkluzivně potvrdila teprve až našemu časopisu?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

V médiích se začalo spekulovat o tvém dalším těhotenství, takže se zdá, že focení pro časopis Maminka přišlo v pravou chvíli. Jak je to tedy s dalším miminkem?

Myslím si, že potvrzovat oficiálně těhotenství do médií ještě před prvním velkým vyšetřením na konci třetího měsíce není úplně optimální, a tak jsem se snažila návštěvy u svého gynekologa tajit.

Bohužel se ukázalo, že i u nás jsou dobré duše, které vás rády nahlásí do bulváru, a to se mi taky stalo. Bylo to celé o trochu dřív, než bych si přála, a proto se mi o tom nechce mluvit.

A chtěla bys raději holčičku, aby měl Michálek sestřičku?

Každá maminka by ráda děvčátko, protože když chodíte po obchodech, je oblečení pro ně prostě kouzelné. Takže o holčičce malinko sním, stejně jako obě babičky. Obzvlášť ta Rendova, která má zatím pět vnuků, by jednu vnučku určitě ráda.

Ale to neznamená, že bych byla zklamaná, kdyby to nevyšlo. Dalšího takového mazlíka, jako je Michálek, si užiju úplně stejně. Myslím, že je úplně jedno, jestli je to klouček nebo holčička, protože milovat budete každé svoje dítě a vždycky si ze všeho nejvíc přejete, aby bylo hlavně zdravé a v pořádku.

Jak zvládneš vychovávat dvě malé děti? Začala ses už na to nějak připravovat?

Zatím jsem to ještě nestihla plánovat. Asi mi to ještě úplně nedochází, že se všechno znásobí, ale nejsem na to sama. Můžu se spolehnout na manžela, babičky a občas mi pomáhají také moje kamarádky.

Vzpomeneš si, co pro tebe bylo nejtěžší po narození Michálka?

Ono to tak strašně rychle letí, že se to s tím rokem odstupu špatně hodnotí. Každý den je totiž tolik nových věcí, které přebíjejí ty starší. Řeším, aby mi někam neutekl, když se na chvilku otočím v kuchyni, takže se mi úplně nevybavuje moment, kdy se poprvé přetočil sám na bříško. Starosti mizí, protože se objevují nové, ale zůstává ta hlavní radost – Michálek.

To zní určitě dobře, ale zkus si přece jenom na něco vzpomenout.

Vím, že nejtěžší asi bylo zvyknout si na trvalý nedostatek spánku, protože Michálek je hyperaktivní dítě a stejně jako jeho tatínek nepotřebuje moc spát. Já zase spánek miluju, tak mi chvilku trvalo přizpůsobit se jeho režimu. Vlastně s tím bojuju dodnes. Moje maminka mi říkala, jak se se mnou na mateřské nejvíc vyspala, a tak jsem se taky těšila, že Michálek bude spavé miminko. Ale marně.

Jak se ti daří k tomu všemu ještě stíhat svou práci?

Kdyby nebylo rodiny, asi bych neměla vůbec šanci pracovat. Naštěstí mi pomáhají, a tak klidně mohu odcházet, protože vím, že Michálek je šťastný, je o něj perfektně postaráno a nemusím mít strach.

K běžnému pracovnímu režimu ti ještě přibyla práce na tvém novém pořadu na TV Barrandov, není toho trochu moc najednou?

Je, občas se vracím z natáčení a jenom padnu do postele, ale práce na pořadu pro maminky je úžasná, takže si únavu nepřipouštím. Při natáčení se potkávám se zajímavými lidmi, a to myslím nejen známé rodiče, ale také odborníky nebo laiky s řadou atraktivních zkušeností. V neděli 3. října se vysílá první díl, takže se čtenářky mohou podívat samy a uvidí.

Asi ses už také stihla dozvědět spoustu nových věcí...

To ano, je to množství velmi zajímavých informací, ale nakonec proto jsme pořad pro maminky připravovali. Když se například jedete podívat k Monice Marešové domů, nejsou to stylizované fotky manželky známého moderátora, ale povídáte si s úžasnou mámou, která má stejné starosti jako my všechny. V tom je právě televize skvělá.

Co už jsi využila z prvních dílů u sebe doma?

Asi bych se neměla úplně přiznávat, ale je toho opravdu hodně. Pomohlo mi třeba minutové cvičení pro zaměstnané mámy, protože mě najednou přestala bolet záda. S Michálkem jsme se posunuli o kousek dál v masážích a vyzkoušela jsem také pár mimireceptů na zdravé svačinky. Takhle bych mohla pokračovat pořád.

Kdo ti radil, když přišel na svět Michálek?

Hodně informací jsem načetla asi jako většina těhotných žen z časopisu Maminka a z knih. Obě babičky přicházely s triky, které si pamatovaly, a hlavně mi pomohly kamarádky. Když se něco dělo, měla jsem komu zavolat, a to je asi nejdůležitější.

Každá maminka si o svém dítěti myslí, že je nejšikovnější, tak nám prozraď, v čem je Michálek nejlepší.

To musím jenom potvrdit, protože v jednom z prvních rozhovorů, které jsem dávala po porodu, jsem se rozhovořila o tom, jak je Michálek úžasný a co všechno už umí, a po deseti minutách jsem zjistila, že redaktorka na mě kouká jako na mimozemšťana, protože broukání a mávání ručičkou jí nepřišlo jako nějak zvlášť výjimečná vlastnost. Ale bylo to tím, že neměla děti, tak mě nedokázala pochopit. Jenom si od té doby dávám mnohem větší pozor, abych se o tom moc nerozpovídavala, protože je mi jasné, že většina lidí není ve stejné rodičovské euforii jako já.

Máš výhodu, že naše čtenářky jsou naladěné na stejnou notu..

Zrovna dneska jsem naprosto unešená z toho, že se pustil skříně a vyrazil sám bez opory přes obývák. Sice udělal asi jenom čtyři kroky, než mu to došlo, a pak se raději posadil, ale stejně mu to udělalo obrovskou radost. A mně samozřejmě taky.

Někde jsi říkala, že Michálek je celý táta, ale mně se zdá, že je podobný i tobě.

Od té doby se mu obličej malinko proměnil, ale když jsem si prohlížela Rendovy fotky z dětství, měla jsem pocit, že koukám na Michálka. Jejich podoba byla až neskutečná. A navíc, dítě se léty mění, takže jak bude vypadat za pár let, si netroufám odhadnout :-) Ale je jedno, komu z nás je podobný, jsou mnohem důležitější věci.

Třeba?

Aby byl zdravý, abychom ho dobře vychovali, nebo aby byl šťastný. Nic víc sobě, ani Míšovi vlastně nepřeju, jenom správný základ.

Když jsi se dostala k výchově, tak nám prozraď, jaký uplatňuješ přístup? Jsi přísná matka?

Ještě v těhotenství jsem si slibovala, že budu – a nebudu malého moc rozmazlovat. Jenže bez zkušeností se to dobře plánuje. Dneska mě má Michálek celou omotanou kolem prstu. Stačí, aby se na mě vrhl a obejmul mě, anebo řekl máma, a já jsem naměkko a udělám všechno, co mu na očích vidím. Doktorka mi třeba poradila, že k němu v noci nemám pořád vstávat, a když ho nechám vybrečet, tak se příště nebude budit. Nedokázala jsem to, protože stál v postýlce a natahoval ke mně ručičky...

Takže si může dělat, co chce?

To ne. Naštěstí je tu i Renda, který v zásadních věcech umí uplatnit autoritu, a já taky neustoupím ve všem. Pokud dělá něco, co by ho mohlo ohrozit, tak zase umíme zasáhnout.

Dostane třeba někdy přes zadeček, anebo fyzické tresty nepřicházejí vůbec v úvahu?

Já i Renda jsme odpůrci fyzických trestů, v naší výchově je prostě uplatňovat nebudeme. Vnímáme je jako naprosto krajní možnost v případě, že už nejde nic jiného dělat. Po pravdě řečeno mi i vadí, když vidím, že někdo mlátí dvouleté dítě jenom proto, že například brečí v obchodě s hračkami...

Co tedy navrhuješ?

Já asi nemůžu nic navrhovat, ale líbí se mi systém pochval, odměn a motivací. Myslím, že odměny dokážou udělat víc než fyzické tresty. Časem uvidíme, jak se to uplatní v praxi. Rendovi to s jeho prvním synem Eliasem docela vychází.

Jak Elias vnímá Michálka? Nežárlí na něj?

Rozhodně ne, oni se hrozně milují, Michálek po bráchovi pořád leze a chce se s ním mazlit. Hrají si spolu a Elias se o malého krásně stará, mají spolu naprosto úžasný vztah.

Čekáš druhé miminko, kolik jich ještě plánuješ?

Neplánuju už žádné další. Vím, že to manžel nechce slyšet, ale já taky tu možnost nechci úplně zavrhnout. Teď se chci soustředit na tohle těhotenství, a co bude za dva roky, to se teprve uvidí.

Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Slavní rodiče, Časopis Maminka, Eva Decastelo, Pracovní režim, První rozhovor, Spavé miminko, Míša, Hyperaktivní dítě, Mísa, Michálek