Maminka.czPremium

Eva Hecko Perkausová odchází na mateřskou. Co všechno nám svěřila v otevřeném „těhotenském” rozhovoru?

Tereza Víchová 14.  11.  2022
Eva Hecko Perkausová zdobí listopadové číslo časopisu Maminka. Při focení jsme ji vyzpovídali a dozvěděli se všechno o těhotenství, chystání se na porod, výběru jména pro miminko i kočárku. Podívejte se na video nebo se začtěte. Exkluzivně odemykáme článek ze sekce Premium Plus.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Na to, že ji budou oslovovat „maminko”, si prý teprve zvyká. S lehkostí a klidem začala teprve v sedmém měsíci uvažovat o výbavičce a kočárku, ideálně designově-praktickém (to bude výzva!). Patří k těm šťastným, které o těhotenství skoro nevědí, a navíc jí moc sluší.

Evin manžel je z pěti dětí a ona sama má prý v plánu minimálně tři. Proto neotálela a ve svých 28 letech porodí zanedlouho své první. Na focení, které probíhalo v září, dorazila v černých šatech, kde jsme bříško skoro hledali. A se smíchem nám vyprávěla, kolik už slyšela rad a nepříliš optimistických výhledů od zkušených matek.

Evi, vy skoro nevypadáte jako těhotná – vážně jste v sedmém měsíci?

To jsou „maskovací šaty“! Kamarádky mi říkají: „Počkej, poslední dva měsíce ti hrozně vyroste břicho!“ Tak jsem připravená, že bříško ještě vyleze. Kromě toho se prý nevyspím a mám to naspat dopředu. A taky jsem slyšela, že mi teď skončí společenský život. Tak jsem připravená snad na všechno. Ale já si říkám, že na tohle se připravit nedá. Každý jsme individuální, každý máme jiný přístup k dětem. Sama nejsem typ, který by chtěl později předávat moudra a říkat, jak co bude, když může být ve výsledku všechno úplně jinak. Že budu maminka, tak na to si teprve zvykám. Ale moc se těším!

Klepněte pro větší obrázek

Tak třeba tomu pomůžeme vašimi „oficiálními“ těhotenskými fotkami. Máte už vůbec nějaké fotky s bříškem?

Tyto budou první oficiální a myslím, že i poslední. Vlastně kam jinam bych je měla fotit než do časopisu Maminka? Doteď žádné nemám ani na svých sociálních sítích. Třeba i moje maminka se mě ptala, proč jsem je ještě nedělala, že je škoda nemít tak krásnou památku. A ačkoli jsem se tomu bránila, musela jsem jí dát nakonec za pravdu. Tak jsem moc ráda, že přišla vaše nabídka. Aspoň mi pomůže zvyknout si na spojení sebe se slovem „maminka“, to mi zatím moc nejde.

S pravdou ven jste šla docela pozdě, těhotenství jste oznámila na Instagramu fotkou z dovolené až v pátém měsíci.

Už bylo načase to oznámit. Ale jsem ráda, že se mi to podařilo tak dlouho utajit, ten začátek jsme si chtěli užít jen spolu s manželem. A navíc jsem měla trochu problém udělat fotku s bříškem. Sice už nějaké bylo, ale ne zrovna rozpoznatelné. Vypadala jsem spíš, jako bych se víc najedla. Tak jsem se pořádně nasnídala a před focením pořádně vyfoukla vzduch. Stejně jsem pod fotku musela dát popisek, který to vysvětlil – že budeme tři a je to moje malé velké štěstí. I tak mi lidé psali, že skoro žádné bříško nemám.

Vzpomínáte si na tu chvilku, kdy jste našla dvě čárky na těhotenském testu?

No jasně! Já jsem si dokonce udělala první test večer a byla jsem z toho tak v šoku, že jsem si říkala, že to manželovi nebudu ani oznamovat a počkám na další den. Přece jen se říká, že ráno moudřejší večera. Hned ráno jsem si udělala druhý -taky pozitivní -těhotenský test, takže to už bylo víceméně jasné. Vždycky jsem si představovala, jak uspořádám nějakou oslavu třeba s dortem a na něm bude motiv miminka. Nebo že zajdeme na večeři. No a samozřejmě jsem to nevydržela a všechno mu vyklopila hned u snídaně! A viděla jsem, že má stejnou radost jako já. Říkal: „Vážně? Pojď sem, ať tě obejmu!“ Byli jsme hrozně dojatí a musím říct, že doteď se mnou všechno prožívá. Stará se o mě, denně se ptá, jak mi je, jestli je všechno v pořádku a jestli dělá malý v bříšku kotrmelce.

 

těhotenství, jaké mám já, bych přála každé ženě!

 

Vraťme se od kotrmelců na začátek. První trimestr bývá pro spoustu žen perným obdobím. Jak probíhal u vás?

Užívala jsem si ho. Všichni mluvili o nevolnostech, a já jsem o těhotenství ani nevěděla. Samozřejmě jsem na sebe byla opatrnější. Nejen kvůli doporučení lékařů, ale zkrátka najednou máte zodpovědnost nejen za sebe, ale i za dítě. Klidné a bezproblémové (to musím zaťukat) těhotenství, jako mám já, bych přála opravdu každé ženě. Třeba moje tchyně mi vyprávěla, jak jí bylo v každém těhotenství tři měsíce nevolno celé dny! To musí být hodně nepříjemné i únavné. A ona navíc porodila pět dětí!

Klepněte pro větší obrázek

Tak to vás do budoucna možná čeká spousta potomků, jestli to manžel bude chtít podobně! Ještěže jste začala včas – porodíte v 28 letech.

Chtěla jsem děti brzy. Do třiceti minimálně jedno. A s těmi dalšími přírůstky – chtěli bychom, ale uvidíme, jaký bude první porod. Na to mě všichni taky upozor-
ňují, ať radši počkám s dalšími plány po porodu. Děti jsem vždycky chtěla tři. Sama jsem ze tří dětí, mám dva starší bratry. Takže dvě minimálně, a kdyby mi pánbůh dopřál víc, tím lépe. Ale třeba změním názor. Nebudeme předbíhat. 

Důležité je určitě pamatovat si to krásné. Vybavíte si první pohyby miminka v bříšku?

Vzpomínám na to. Já jsem strašně dlouho nevěděla, jestli to jsou „ty ony“ pohyby, nebo ještě ne. Vždycky jsem si říkala, že jsem se spíš třeba hodně najedla… Zažila jsem přesně to, co popisuje spousta maminek na začátku, takové, řekněme, bublání, ale nevíte, k čemu to přirovnat. Až po několika týdnech si uvědomíte, že je to ono. Teď už jsou samozřejmě pohyby intenzivní, takže jsou na břiše i vidět. Když si v klidu lehnu a třeba se dívám na televizi, tak se bříško vlní.

Na porod už asi občas myslíte. Jste plánovací typ, který navštěvuje předporodní 
kurzy a načítá literaturu?

Úplně naopak, tohle mě míjí, ani se na žádný kurz nechystám. Respektuju maminky, které se potřebují připravit, ale já si myslím, že na tohle se připravit nedá. Ve výsledku se tělo zachová instinktivně a asi bych i zapomněla na to, jak mám dýchat, jak se mám chovat. Všechno nechám na přírodě, jak si tělo řekne, co mi poradí lékaři. Když to půjde, chtěla bych přirozený porod, ale nakonec třeba dojde na císaře. Jsou i nepředvídatelné zdravotní komplikace, nastat může cokoli. Pro mě je důležité, že v porodnici pracují zkušení profesionálové, kteří přivedli na svět už tisíce miminek. Plně jim důvěřuji.

Už máte vybranou porodnici?

To ano. A víte, podle čeho jsem vybírala? Půjdu k lékaři, který byl u porodu mě samé! Je to první chlap, který mě viděl nahatou (smích), a jako první uvidí mé miminko. Býval to dobrý kamarád mé maminky a jsem ráda, že mám možnost projít porodem právě s ním. 

A co partner, bude u porodu? Mluvíte o tom, jak s vámi těhotenství hezky prožívá.

On si myslí, že jeho role tam je „k ničemu“. Protože prý ženě, která třeba trpí, nemůže v tu chvíli nijak pomoct. Ale kdyby mi měl být psychickou oporou, bude rád součástí. Já bych ho tam chtěla, ale kdo ví. Kamarádka mi říkala, že strašně chtěla manžela u porodu, a pak ho nakonec požádala, ať jde za dveře. Tak uvidíme. Manžel mě ve všem respektuje, takže se to dozvíme až u porodu, jestli tam zůstane.

 

ideálně nejdřív kluka, pak holku!

 

Evi, čekáte chlapečka a dozvěděli jste se to na gender reveal party s balonky. Fakt jste dokázala nenahlédnout dopředu do obálky od lékaře? 

Dokázala! Můj lékař se mě zeptal, jestli chceme znát pohlaví miminka. Tak jsem si ho nechala napsat do obálky a byla jsem domluvená s kamarádkou, že jí hned z kontroly tu obálku dovezu. Kdybych ji měla doma, tak kolem ní nedokážu jen tak chodit! Nakoupili jsme balonky růžové i modré a kamarádka přinesla velký černý balonek naplněný barvou podle té informace od lékaře.

Musela jste být nervózní!

Byla. Manžel taky. A ještě nastal trochu zmatek, protože ve chvíli, kdy jsme bouchli balonek a měli se dozvědět z té barvy, koho čekáme, všechny modré konfety spadly na zem a ve vzduchu létaly jen bílé. Říkala jsem si: „To je růžová, která se odráží od slunce do bíla?“ Na manželovi bylo taky vidět, že nechápe. A až pak, když vystřelily další, už viditelně modré konfety, tak to bylo jasné.

Jak vám bylo?

Máte obrovskou radost a vstřebáváte to ještě následující minuty. Než jsme to odhalili, vedli jsme diskuse, co bychom chtěli. Manžel chtěl kluka, já holku. Ale tím, že bych chtěla nejraději dvě děti po sobě, tak ideálně nejdřív kluka a pak tu holčičku, aby byl kluk starší. Holčičky i podle manžela víc volají domů, navštěvují rodiče – sám to vidí na svých sestrách.

A co váš mateřský instinkt? Tušila jste, co čekáte?

Měla jsem tušení. My jsme od začátku vybírali spíš jména pro kluka. Pro holčičku jsem nedokázala vybrat takové, které by se mi líbilo. Měla jsem vybraných několik klučičích jmen a s holčičím jsem chtěla počkat, až budeme vědět pohlaví. I přátelům jsem říkala, že mám pocit, že to bude kluk.

A co přátelé a rodina? Oblíbená disciplína je odhadovat podle tvaru bříška, co čekáte.

Odhadovali! Ale to je sto lidí – sto chutí. Takže někdo říkal, že tipuje kluka, protože mám prý malé bříško, jiní hádali holčičku. Ale na chlapečka sázelo určitě víc kamarádů.

 

Já to tak prostě. mám: Holčička růžová, chlapeček modrý!

 

Ještě jsme vůbec neprobraly praktické věci, které zajímají každou mámu: Co výbavička, už nakupujete? A modrou, nebo neutrální?

No popravdě… jsem na začátku sedmého měsíce a nemám absolutně nic! Takže už je asi fakt načase. Kamarádky zasloužilé maminky mi říkají, že bych si měla pospíšit. Údajně se mi poslední týdny nebude chtít vůbec nic. Takže si beru příklad od zkušených a pomalu se začnu chystat. Ladit budu do modra. Já to tak prostě mám – holčička by byla růžová, chlapeček bude modrý. Navíc jsem tvrdohlavý Beran, takže mám jasno. Neutrální barvy zatím vynechávám.

A co kočárek, další velké téma? Budete praktická, nebo designová máma?

Ideálně bych ráda obojí. Když jsem ukazovala kamarádce, která děti má, svoji vizi kočárku, tak mi říkala: „Prosím tě, vždyť ten je těžký, to ani nedáš do kufru!“ A já za sebe spíš koukám na tu designovou stránku a používám klasický ženský argument: „Ale vždyť je krásnej!“ Každopádně už mám jeden kočárek vyhlídnutý a moc se mi líbí. A na další zkušenosti si počkáme, až s ním začnu i jezdit. 

Zdá se, že těhotenství zvládáte jakoby mimochodem, pořád vás vídáme na obrazovkách. Dokdy budete v zápřahu a kdy chystáte návrat k moderování?

Všem tvrdím, že bych v práci ráda vydržela, co nejdéle to půjde. A zatím to jde krásně. Zvládám to i s bříškem, dokonce si ani nemusím odsouvat židli od moderátorského pultu. Vedení CNN Prima NEWS mi dalo volnou ruku i ohledně návratu. Až se na to budu cítit, můžu se vrátit. Chtěla bych co nejdříve, ale to je jako věštění z křišťálové koule. Moje práce je na to skvělá, moderátor hlavních zpráv v ní netráví osm nebo dvanáct hodin jako třeba jiné pracující maminky. A zvládají to často i s dětmi! Když manžel nebo babička pohlídají, dokážu si představit zkombinovat pracovní i mateřské povinnosti. 

Jste tváří listopadové Maminky, jejímž tématem je imunita. Jak jste na tom vy sama? Když jste přijela na focení, mluvily jsme o alergiích.

Ty mě trápí od jara do podzimu. Jsou dny, kdy mám klid, a jindy kýchám od rána do večera. Aktuálně neberu žádné léky kvůli těhotenství, takže je to intenzivnější. Ale jinak jsem málokdy nemocná. Když už chytím nějakou chřipku, jsem z toho za dva dny venku. A dbám na zdravou stravu.

Určitě i sportujete, jste ve skvělé formě. Zvládáte cvičit i v těhotenství? A jak? Ať se nastávající maminky inspirují.

Zatím mám nahoře sedm kilo. A je to už znát, když jdu třeba na rotoped. Rychleji se zadýchám, i když jdu do schodů. Ale když mám možnost použít výtah, nebo schody, vyberu schody, abych nezlenivěla. Sportuju pořád, ale všeho s mírou. Dokud mi to tělo dopřeje, tak si říkám, že těhotenství není nemoc a povolení od paní doktorky zatím mám. Kromě rotopedu mám ráda rychlou chůzi. Nedávno mě oslovil trenér ve fitku, jestli chci naučit i nějaké těhotenské cviky. O těch mám zatím ale jen vzdálenou představu. 

Neodpustím si na závěr jednu otázku: Prozradíte, jaké jméno pro miminko jste nakonec vybrali?

Chtěla bych si jméno nechat ještě pro sebe. Kvůli jeho výběru u nás neprobíhaly žádné dlouhé diskuse, měli jsme s manželem podobnou představu, kam se ubírat. Nic typicky českého, ale ani přehnaně exotického nebo zahraničního. Příjmení bude Hecko, to je krátké a dá se dobře kombinovat. Na jméně jsme se shodli a vybrali jedno z našeho „předvýběru“. A oběma se nám moc líbí! 

 
Témata: Těhotenství, Porod, Slavné maminky, Miminko, Rozhovor, Instagram, Kočárek, Premium, Gender reveal party, Eva Hecko Perkausová, mateřský instinkt, Mater, Beran, Gender, Premium Plus, Hecko, NEWS, Manžel, Bříško, Focení, CNN, Maminka, Kočárky na Heureka.cz