[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
<<< První díl článku
* Pro maminku malého dítěte musí být běžný divadelní režim - denní zkoušky, večerní představení - poměrně složitý. Jak to všechno zvládáte? Pomáhá vám někdo?
Někdy je to fakt těžké. Jsem s Kikiškem sama. Mám ale dvě kamarádky, Janičku a Haničku, které mi Kristiánka občas po večerech hlídají úplně zadarmo, což je pro mě velká pomoc. Pak mám skvělou kamarádku, „sousedku odnaproti“ Olí, která si ho přibere ke svým dvěma dětem i přes den, a vyrážejí na různé výlety nebo si jen tak hrajou. A nejvíc zaměstnaná je u nás babička, moje maminka, která je sama taky pracovně vytížená, navíc v Brně, ale když mám víc představení za sebou, přijede a funguje absolutně. Je skvělá, s Kristiánem to umí a úžasně si spolu rozumějí. První rok v Praze jsme zažili i garsonku v pěti: babička, Kiki, já a dva psi. A přežili jsme :-)
* V jednom rozhovoru jste uvedla, že vás zajímá tajemno, prozradíte nám, co konkrétně?
Všechno. Vesmír i oceány. Vše, co je neprobádané. A taky ezoterika, nejvíc tarotové karty a astrologie. Pro někoho je to blud, já tomu věřím.
ČTĚTE TAKÉ: Jak to vidí astrolog: Rok 2012
* Pomalu, ale jistě se blíží Vánoce, které jsou zejména pro děti také tajemným a kouzelným obdobím. Jak je slavíte?
Vánoce slavíme především v rodinném kruhu. Máme velkou rodinu, bohužel ale daleko. Tak si musíme vystačit sami - Kiki, babička a já. Dodržuji zvyky mojí prababičky. Doma to na Štědrý den musí vonět, proto se žádné jídlo kromě salátu nepřipravuje dopředu. Večeři začínáme hostiemi s medem a česnekem. Medem se všem přítomným udělá na čelo malý křížek, požehnání na zdraví, dobrotu člověka a dostatek všeho. Pak pokračujeme zelňačkou s klobáskami, hříbky a uzeným masem. Končíme rybou se salátem. Na stole je vždycky jeden talíř navíc, to kdyby přišel hladový pocestný. Stromeček nám nosí Ježíšek už v noci před Štědrým dnem, takže u nás od rána voní jehličí a zpívají se koledy. Po večeři se děti jdou projít s pejsky a koukají, jestli někde neuvidí Ježíška. Pokaždé ale zjistí, že si vyčíhnul dobu, kdy nikdo není doma. A vše končí rozzářenýma očima dětí, které má Ježíšek rád :-)
* V září letošního roku měla premiéru hra Sto roků samoty (na motivy stejnojmenného románu Gabriela Garcíi Márqueze), ve které také účinkujete. Jak se vám zkoušelo? A v jakém dalším představení vás naše čtenářky mohou vidět?
Zkoušení bylo náročné. I samotný román je náročný na čtení, ale je krásný. Naštěstí jsme na tento projekt měli dost času, takže odpadl stres z nestíhání. Měla jsem pocit, že zkoušení semklo soubor ještě víc dohromady. Samozřejmě, že se projevily i nervy, ale byla také pohoda a sranda. Výsledek musí posoudit diváci. Kromě této inscenace bych vás ráda pozvala do ABC například na Janu Eyrovou nebo do Rokoka na Vzpomínky na vodě. A do budoucna připravujeme inscenaci Želary. Jsou to všechno krásná ženská témata, ale i muži je mají rádi :-)