Jaké to je porodit dívku? A jaké kluka? Pociťuje maminka nějaký rozdíl? A jsou holčičky po narození opravdu „životaschopnější“, jak tvrdí mnoho lékařů?
Už za dob našich prababiček a babiček se tradovalo, že novorozené holčičky jsou houževnatější a že v případě komplikací mívají od přírody větší šanci tyto potíže překonat. Je tomu skutečně tak? Jsou novorozená děvčátka od přírody o něco větší bojovnice, než kluci?
Mnohé naznačuje například tvrzení německé rodinné terapeutky Gisely Preuschoff, ta říká: „Během těhotenství má ženské tělo třítýdenní náskok před mužským, pokud jde o vývoj kostí. Při narození jsou ženská miminka už čtyři až šest týdnů vývojově před chlapci.“ (A všichni víme, jak tento „náskok“ pokračuje v pozdějším vývoji, zvláště patrný je potom v období nástupu puberty, která u holčiček propuká obvykle dříve.)
Rozdíl první: Porod holčičky je kratší
Pokud dříve maminka neporodila ve stanoveném termínu, říkávaly naše babičky s oblibou: „Ta se courá (nebo strojí), to bude jistě holka!“. U samotného porodu se však holčičky rozhodně „necourají“, naopak! Porod dívky trvá v průměru o hodinu a půl kratší dobu, než porod chlapce!
Což pravděpodobně souvisí s obecně vyšší porodní váhou u chlapců (v průměru o 5 %), alespoň to na základě vědeckých studií tvrdí známá německá rodinná terapeutka Gisela Preuschoff.
Rozdíl druhý: Novorozená děvčátka jsou více „ve formě“
Jedna studie, která proběhla v minulých letech ve Finsku, naznačuje, že chlapci mají při porodu nižší hodnoty Apgar skóre, a to až o 20 % než holčičky!
Apgar skóre je mezinárodně uznávaný a používaný test, který slouží ke zhodnocení vitality a poporodní adaptace novorozeného děťátka. Po 1, 5 a 10 minutách po porodu se hodnotí 5 kritérií (vzhled kůže, srdeční akce, dýchání, spontánní aktivita a reakce na podráždění), maximum je 10 bodů.
Rozdíl třetí: Holčičky jsou méně ohroženy komplikacemi
„Předčasný porod, sklon k duševním poruchám a infekcím a pravděpodobnost nehod, to vše je výrazně nižší u dívek než u chlapců. Rodiče dívek mají štěstí; ženská miminka jsou houževnatější,“ tvrdí odbornice na dětskou duši Gisela Preuschoff.
Proč tomu tak je, však není zcela jasné, určitý stín podezření padá na mužský hormon testosteron a také na stresový hormon kortizol.